Cesko.wiki Hoko pruhoocasý
Author
Albert Flores
Systematika
Druh poprvé popsal Johann Baptist von Spix v roce 1825. Jedná se o monotypický taxon. +more Hoko pruhoocasý byl původně považován konspecifický k hokovi mituovi (Mitu mitu). Genetická studie z roku 2004 však takové spojení nepotvrdila a za nejbližší taxon považuje hoka bolivijského (Pauxi unicornis). Je nicméně možné, že takové spojení vyplynulo na základě dávného křížení mezi hokem bolivijským a hokem pruhoocasým.
Popis
Hoko pruhoocasý bývá 84 cm vysoký. Samec váží cirka 2,4 kg, samice kolem 2 kg. +more Peří na hlavě je krátké, na rozdíl od řady jiných hoků nemá hoko pruhoocasý chocholku. Krátký zobák je růžovočervený a bez jakýchkoliv laloků, které jsou běžné u jiných hoků. Většina opeření je černá, svrchní část těla má silný modrý odlesk. Břicho, spodní ocasní krovky a konečky ocasu jsou kaštanové.
Rozšíření a stanoviště
Hoko pruhoocasý se vyskytuje v severní Amazonii, konkrétně ve východní Kolumbii, severozápadní Brazílii, východní Venezuelu a jižní Guyaně. Stanoviště druhu tvoří husté nížinaté pralesy do 600 m n. +more m. poblíž vodních toků, říční ostrovy i sezónně záplavová území.
Biologie
Nejčastěji jej lze zahlédnout, jak si v páru nebo malých skupinkách vykračuje v lese nebo při jeho okraji a hledá potravu. Při vyrušení vylétává vysoko do korun stromů. +more Živí se hlavně ovocem. Rozmnožuje se počátkem období dešťů, samice klade 2 bílá vejce do hnízda z větví umístěného v korunách stromů. Může se dožít nejméně 10 let.
Vydává hluboce položené krátké zvuky úút . ú-Ú-ú-uhóót, které zní jako nízko položený dýchací nástroj. +more Následuje cca tří vteřinová pauza a další podobný zvuk. Nejčastěji se projevuje časně z rána, pozdě odpoledne nebo v měsícem prozářených nocích. Při vyrušení se ozývá vysoce položeným hvízdavým kvít, podobně jako další hokové.
Status
Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí hoka pruhoocasého jako téměř ohrožený druh. Na vině je především pokračující úbytek amazonského pralesa za účelem získání půdy pro dobytek a pěstování sóji, a částečně i lov místními obyvateli. +more Celkové počty hoků nejsou známy, nicméně jeho výskyt bývá popisován jako „místně neobvyklý“. V budoucnu s pokračujícím kácení amazonských pralesů se očekává pokračující úbytek hoků.