Guyana

Guyana, plným názvem Guyanská kooperativní republika , je stát v Jižní Americe. Jeho sousední státy jsou Brazílie, Surinam a Venezuela. Je jediným státem Commonwealthu na jihoamerické pevnině. Leží při pobřeží Atlantského oceánu. Leží severně od rovníku. Je třetím nejmenším státem Jižní Ameriky, rozloha odpovídá přibližně Velké Británii.

Dějiny

Holandská Guiana 1667-1814 Území Guyany bylo původně osídleno kmeny Aravaků a Karibů. +more Pobřeží Guyany objevil roku 1498 Kryštof Kolumbus. O rok později přišli do země první Španělé. Projevovali ale jen malý zájem o toto území, a proto se v Guyaně od 16. století usazovali Nizozemci, Francouzi a Britové. V polovině 17. století se Holanďanům a Francouzům podařilo Angličany ze země vytlačit.

Přibližně o jedno století později, roku 1796, obsadili Angličané nizozemskou část Guyany. Vlastnické vztahy byly upraveny až roku 1814. +more Nizozemská Guyana byla rozdělena mezi Angličany a Nizozemce a Surinam - v této době patřící ještě ke Guyaně, byl přidělen Nizozemcům. Během napoleonských válek bylo území okupováno Brity a nakonec se stalo součástí Britského impéria. Evropští usedlíci do země přivezli velké množství otroků z Afriky pro práci na plantážích, ale roku 1833 bylo zrušeno otroctví, proto země v roce 1833 až 1917 zaznamenala příliv indických pracovních sil, které výrazně poznamenaly následující politické dějiny Guyany.

V roce 1899 byly urovnány spory o hranice se sousední Venezuelou a roku 1923 se stala Guyana britskou královskou kolonií. V roce 1953 získala Guyana vnitřní autonomii a +more_květen'>26. května 1966 získala definitivně samostatnost. Guyana byla zpočátku parlamentní monarchií a hlavou státu byla britská královna Alžběta II. Od 23. února 1970 je Guyana prezidentskou republikou. Dvě nejdůležitější strany v parlamentu zastupují dvě největší národnostní skupiny: Lidový národní kongres (People National Congress) obyvatel afrického původu a Lidová pokroková strana (People Progressive Party) obyvatel indického původu. Prezidentem se v roce 1970 stal Forbes Burnham. Od tohoto roku nastoupila Guyana cestu socialismu. Byla povolena jen jedna strana, omezeny základní lidské svobody a znárodněn průmysl. Po smrti Forbese Burnhama v roce 1985 se země opět dala cestou tržního hospodářství a demokracie.

V roce 1978 získala Guyana mezinárodní pozornost, když zde 918 příslušníků americké sekty Chrám lidu spáchalo hromadnou sebevraždu pod vedením Jima Jonese. Mezi oběťmi bylo také 300 dětí. +more V předcházejícím incidentu byl příslušníky sekty spolu s dalšími pěti lidmi zavražděn kongresman Leo Ryan, jediný člen Kongresu zabitý při výkonu svého povolání.

V říjnu 1992 se konaly prezidentské volby, první svobodné po 24 letech. Zvítězil vůdce levicové opozice Cheddi Jagan.

V květnu 2008 se prezident Bharrat Jagdeo připojil k dohodě zakládající Unii jihoamerických národů.

Geografie

Savana Rupununi

Povrch země tvoří na západě a jihu Guyanská vysočina, která vystupuje nejvýše na západ v pohoří Pakaraima. Na západě se objevují zbytky křídového pískovcového příkrovu jako ploché tabulové hory, reliéf je zde charakterizován silně rozčleněnými a oddělenými hřbety. +more Podél Atlantského pobřeží a v údolí řeky Essequibo se rozkládá bahnitá nížina. Nejdůležitější řekou je Essequibo a hraniční Courantyne. Blízko hranice s Venezuelou je vodopád King George VI, který měří 488 metrů. Severně od řeky Rupununi se nachází savana Rupununi. Nejvyšší horou Guyany je Roraima (2 772 metrů). Je jedinou turisticky přístupnou stolovou horou v Guyanské vysočině. Podnebí země je tropické vlhké a teplé. V hlavním městě Georgetownu je průměrná teplota v lednu 26 °C, v říjnu 27,5 °C a průměrný roční úhrn srážek je 2 250 mm.

Politika

Mezinárodní spory

Země má pohraniční spory s Venezuelou (o území tzv. Guayana Esequiba), Surinamem (o území Tigri) a o námořní hranici s Trinidadem a Tobagem.

Administrativní dělení

Regiony Guyany

Guyana se dělí na deset regionů. Každý region je spravován regionální demokratickou radou (Regional Democratic Council, RDC)

Regiony jsou rozděleny do 27 okresů nazývaných „neighbourhood councils“.

Ekonomika

Traktor na rýžovém poli v Guyaně na pobřežní pláni

Nejvýznamnějším sektorem ekonomiky Guyany je zemědělství (produkce rýže a hnědého třtinového cukru), těžba bauxitu a zlata, neméně důležité je lesnictví. Významný je také lov krevet. +more Neustávajícím problémem jsou málo kvalifikované pracovní síly a nedostatečná infrastruktura.

Guyaská vláda obtížně balancuje mezi nutností se dále nezadlužovat ale zároveň potřebuje peníze na rozvoj komunikací a rozvodných sítí.

Prezident Bharrat Jagdeo po svém zvolení vedl sérii rozhovorů se Světovou bankou a podařilo se mu dohodnout odpuštění dluhu v celkové výši 800 000 000 dolarů.

Globální nízké ceny bauxitu a cukru během ekonomické krize se sebou přinesly pesimistické vyhlídky. Nicméně od roku 1999 guyanská ekonomika zaznamenává pomalý růst a ani ekonomická krize se sebou nepřinesla záporná růstová čísla. +moreTo vše díky extenzivnímu rozšiřování zemědělství, zvyšující se míře těžby minerálů, nízké inflaci a stálé vládní podpoře zahraničních investorů.

Cukrovarnický průmysl zaujímá 28 % exportních zisků. Téměř monopolní postavení ve výrobě cukru má společnost Guysuco, která je také největším národním zaměstnavatelem. +more Ostatní sektory průmyslu jsou z většiny řízeny zahraničními společnostmi, například hegemony v těžbě minerálů jsou americká společnost Reynolds Metals a britsko-australská Rio Tinto Group. V těžbě dřeva je nejvíce výraznou firmou korejsko-malajsijská Barama Company.

Dnes už méně významným ale přesto důležitým odvětvím je sklízení přírodního kaučuku ze stromu Manilkara bidentata. Přírodní kaučuk z tohoto stromu nazývaný „balata“ se používá na vyrábění kriketových míčků, k produkci dočasných zubních výplní a indiáni z kmene Macushi jej používají k výrobě dekoračních předmětů. +more Největší plantáže se nacházejí v podhůří Kanuku Mountains na jihu země.

Více než 80 % plochy země zaujímají lesy. Pěstují se cukrová třtina, rýže, maniok, banány a kokosové palmy. +more Chová se skot, ovce a drůbež. Důležitý je rybolov.

Velké naděje se vkládají do těžby ropy. Již v roce 1999 získal koncern ExxonMobil právo na průzkum významné části guyanské ekonomické zóny. +more V roce 2007 byl započat průzkum a v květnu 2015 byl oznámen objev prvních ložisek ropy s celkovým odhadovaným objemem čtyř miliard barelů tzv. velmi těžké ropy. Těžba byla zahájena v prosinci 2019 a celkové zásoby jsou v současnosti (2020) odhadovány na 8 miliard barelů. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu by díky těžbě ropy měl výrazně vzrůst objem guyanské ekonomiky (řádově o desítky procent); přesto panují obavy, jak se s novými příjmy státního rozpočtu vypořádá křehký politický režim v zemi.

Obyvatelstvo

K roku 2018 činil odhad počtu obyvatel 800 000 lidí. Jen zhruba třicet procent z nich žije ve městech. +more Obyvatelstvo je soustředěno při pobřeží oceánu na západě země, případně v pásu u východních hranic. Jinak dvě třetiny území státu pokrývá neobydlený deštný prales.

Většinu populace (40 %) tvoří lidé indického původu. Indové se sem začali ve velkém stěhovat jako levná pracovní síla za britské nadvlády po zrušení otroctví roku 1833. +more Třicet procent tvoří černoši s původem v Africe, deset procent obyvatel je původu indiánského, zhruba dvacet procent jsou míšenci různého druhu.

Země je převážně křesťanská, k různým křesťanským větvím se hlásí asi 57 procent populace. 25 procent vyznává hinduismus, sedm procent islám. +more Mezi křesťany má zvláštní postavení protestantské letniční hnutí, k němuž se hlásí asi 25 procent obyvatel. Katolíků je sedm procent, silné zastoupení mají s 5,5 procenty také Adventisté sedmého dne.

Úředním jazykem na Guyaně je angličtina, jakožto v jediné zemi Jižní Ameriky. Většina obyvatel ale mluví guyanskou kreolštinou.

Sport

Guyana se od roku 1948 zúčastňuje olympijských her. Od té doby získala jednu medaili, na hrách v Moskvě roku 1980 vybojoval bronz boxer Michael Anthony. +more Nejpopulárnějším sportem na Guayaně je kriket. Guyana hostila kriketové zápasy v rámci mistrovství světa v kriketu 2007.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Státy Jižní Ameriky Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1966 Kategorie:Státy Commonwealthu Kategorie:Republiky ve Společenství národů