Hřebíčkovec

Popis

Hřebíčkovce jsou převážně stálezelené stromy dorůstající výšky až 45 metrů a průměru kmene přes 1,5 metru, řidčeji keře o velikosti od 1 metru. Některé druhy (např. +more S. cumini) jsou v sušších oblastech krátce opadavé. Kmeny některých zástupců mají u paty silně vyvinuté kořenové náběhy. Rostliny jsou většinou lysé, bez chlupů. Listy jsou jednoduché, vstřícné nebo výjimečně přeslenité či střídavé, řapíkaté až téměř přisedlé, 2,5 až 50 cm dlouhé. Čepel listů je papírovitá nebo kožovitá, žláznatě tečkovaná. Žilnatina je zpeřená, postranní žilky jsou obvykle husté, pouze u některých druhů řídké. Květy jsou stopkaté nebo přisedlé, pravidelné, uspořádané ve vrcholových nebo úžlabních vrcholících skládajících laty, případně v hroznech. Některé druhy jsou kauliflorní. Češule je kuželovitá nebo hruškovitá. Kalich je vytrvalý nebo opadavý, tvořený 4 nebo 5, zřídka i více laloky. Laloky kalicha jsou buď srostlé a opadávající v celku nebo jednotlivé. Koruna je složená ze 4 nebo 5, zřídka více korunních lístků. Tyčinek je mnoho a na bázi bývají krátce srostlé. Semeník je spodní, srostlý ze 2 nebo 3 plodolistů a se stejným počtem komůrek obsahujících mnoho vajíček. Plodem je zpravidla jednosemenná, řidčeji dvousemenná bobule o velikosti 0,5 až 7 cm. Plody jsou hruškovité, kulovité nebo elipsoidní, na vrcholu s vytrvalým kalichem obklopujícím mělkou nebo hlubokou prohlubeň. Semena jsou elipsoidní až téměř kulovitá, 0,3 až 3 cm velká.

Scalybark Syzygium fullagarii. JPG|Kmen S. +more fullagarii s kořenovými náběhy Syzygium cumini Leaves 20020400 2. jpg|Větévka hřebíčkovce šabrejového Syzygium stocksii 16. JPG|Rozměrný list S. stocksii Syzygium laetum 08. JPG|Květy S. laetum Syzygium hemisphericum 01. jpg|Detail květu S. hemisphericum.

Rozšíření

Rod hřebíčkovec zahrnuje asi 1200 druhů. Je to druhově nejbohatší stromovitý rod v Asii. +more Je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa od Afriky přes tropickou Asii po Austrálii, Nový Zéland a Havaj. Nejvíc druhů roste v Malajsii, předpokládané vývojové centrum je v oblasti Austrálie a Melanésie. Z Číny je uváděno 80 druhů, z toho 45 endemických. V Japonsku roste jediný druh, S. myrtifolium. Na Borneu roste přes 200 druhů, na Filipínách podobně, v kontinentální tropické Asii asi 100, na Malajském poloostrově asi 160. Každá z těchto oblastí má velký počet endemických druhů hřebíčkovce. V Austrálii roste asi 50 druhů. Z Madagaskaru je uváděno 19 endemických druhů a 3 zdomácnělé.

Hřebíčkovce rostou zejména v nížinných a nižších horských tropických deštných lesích v nadmořských výškách do 1200 metrů.

Ekologické interakce

Kauliflorní druh S. +more cordemoyi Květy hřebíčkovců jsou navštěvovány širokou paletou nespecifických opylovačů, sbírajících pyl a nektar. Podobně jako i jiných myrtovitých se na přilákání opylovačů podílejí i nápadné a často pestře zbarvené tyčinky. U některých druhů dochází k samoopylení, jiné jsou cizosprašné. Navštěvují je possumové (např. vakoplch dlouhoocasý), netopýři, ptáci, motýli, včely, vosy, mouchy, mravenci a jiný hmyz. Na květech druhu S. tierneyanum v Austrálii bylo napočítáno celkem 45 různých denních i nočních opylovačů, mezi nimi 7 druhů ptáků, 9 druhů motýlů, 16 druhů můr, dále netopýři, včely, mravenci, vosy, bzučivky, vrtule a brouci. Nejúčinnějšími opylovači tohoto druhu jsou medosavky a lišajové. Mohutný druh S. syzygioides z deštného pralesa jihovýchodní Asie rozkvétá masivně a synchronizovaně drobnými květy v bohatých květenstvích. Květy nejčastěji navštěvují blanokřídlí, mouchy a motýli. Na květech druhu S. dealatum na Samoa byl jako častý host dokonce pozorován scink Emoia cyanura.

Plody jsou důležitou potravou primátů. Vyhledávají je i další savci včetně netopýrů a ptáci. +more Plody S. guineense konzumují v Africe šimpanzi, kteří plody přežvýkají a semena pak s přežvýkaným žvancem vyplivují, což je v rámci rostlinné říše unikátní způsob šíření semen. Plody S. oblatum konzumují v Asii netopýři, zejména kaloň Leschenaultův (Rousettus leschenaultii) a kaloň krátkonosý (Cynopterus sphinx), kteří jsou schopni šířit semena na velké vzdálenosti.

Hřebíčkovce jsou v Austrálii živnou rostlinou celé řady motýlů, zejména z čeledi modráskovití (Arhopala micale, A. wildei, Hypolycaena phorbas, Anthene seltuttus, Jamides cyta, Udara tenella) a také soumračníkovitého motýla Chaetocneme critomedia. +more V Africe se na listech S. cordatum živí housenky babočkovitých motýlů Charaxes protoclea a Ch. druceanus a modráskovitých motýlů rodu Deudorix. Na Madagaskaru konzumuje listy hřebíčkovců málozubý savec kuskus medvědí (Ailurops ursinus), na Sulawesi housenky modrásků Flos apidanus a Jamides cyta.

Apricot Playboy male 11 08 2010 med. JPG|Soumračník Deudorix antalus Hypolimnas bolina 03882. +morejpg|Hypolimnas bolina na květech hřebíčkovce Dictyopharidae 06482. jpg|Křís z čeledi Dictyopharidae na S. jambos Arhopala micale amphis. jpg|Modrásek Arhopala micale.

Taxonomie

Rod Syzygium je v rámci čeledi myrtovité řazen do podčeledi Myrtoideae a samostatného tribu Syzygieae. V současné taxonomii je pojímán šířeji a jsou v něm zahrnuty i bývalé rody Acmena, Acmenosperma, Cleistocalyx, Piliocalyx, Waterhousea a Pseudeugenia. +more V tomto pojetí je monofyletický. Rod je dále členěn do 6 podrodů: Anetholea, Wesa, Perikion, Sequestratum, Acmena a Syzygium. Největší podrod je Syzygium, bazální větví je podrod Wesa. Je to komplikovaný a dosud málo prostudovaný rod. Četné druhy jsou si velmi podobné a navíc jsou silně variabilní.

Rod Syzygium byl v minulosti vřazován do rodu Eugenia. Řada znaků sice oba rody jasně vymezuje, jejich oddělení na základě jednoho znaku však není možné, neboť se jednotlivé znaky překrývají. +more Rod Eugenia je v současné taxonomii řazen do jiného tribu čeledi myrtovitých.

Obsahové látky a jedovatost

Silice hřebíčkovce vonného obsahuje zejména eugenol (až 80 %), dále octan eugenolu a β-karyofylen. Silice S. +more jambos obsahuje převážně pinen a limonen. Kůra afrického druhu S. guineense je jedovatá.

Zástupci

hřebíčkovec vonný (Syzygium aromaticum), syn. hřebíčkovec kořenný * hřebíčkovec malajský (Syzygium malaccense) * hřebíčkovec myrtolistý (Syzygium paniculatum) * hřebíčkovec šabrejový (Syzygium cumini)

Význam

Hřebíčkovce poskytují mnohostranný užitek. Z poupat hřebíčkovce vonného se získává koření hřebíček, četné druhy mají jedlé plody, těží se pro dřevo, pěstují se v tropech a subtropech jako okrasné dřeviny, poskytují barviva nebo se využívají v medicíně.

Potraviny a pochutiny

Nejznámějším zástupcem je hřebíčkovec vonný, jehož sušená poupata se používají jako koření hřebíček. Rostlina pochází z Moluckých ostrovů, v současnosti se pěstuje zejména v Zanzibaru, Indonésii a na Madagaskaru. +more Historie jejího využití je velmi stará. Jako koření se používají též listy asijského druhu S. polyanthum.

Plody celé řady druhů hřebíčkovce jsou jedlé. Konzumují se čerstvé, míchají se do salátů nebo se vaří či kandují. +more Oblíbené ovoce poskytují zejména hřebíčkovec šabrejový (S. cumini), S. aqueum a S. samarangense, mezi běžně pěstované náleží i hřebíčkovec malajský (S. malaccense) a S. jambos. V Asii se na tržištích prodávají rovněž plody S. diospyrifolium. V Africe poskytuje jedlé plody S. guineense. Mladé listy hřebíčkovce šabrejového a některých dalších druhů jsou rovněž jedlé. Z plodů hřebíčkovce šabrejového se na Filipínách ve velkém množství vyrábí víno.

Cloves fresh in hand. JPG|Poupata hřebíčkovce vonného YosriBuahJambuAir. +morejpg|Plody hřebíčkovce S. aqueum Neredu fruit. jpg|Plody hřebíčkovce šabrejového na trhu v Indii Pommerac. cut. jpg|Rozkrojený plod hřebíčkovce malajského Taiwan fruits. jpg|Plody S. samarangense na trhu na Tchaj-wanu.

Dřevo

Dřevo hřebíčkovců je světle hnědé, narůžovělé, červenohnědé až purpurově hnědé, těžké, středně tvrdé. Využívá se zejména místně ke stavbě domů a v tesařství. +more Dřevo asijského druhu S. grande a afrického S. cordatum slouží také ke stavbě lodí. V Malajsii je dřevo hřebíčkovců označováno souhrnným názvem kelat. Aromatické dřevo hřebíčkovce šabrejového se používá při grilování. Dřevo různých druhů je vyhledáváno jako kvalitní topivo a k výrobě dřevěného uhlí.

Okrasné rostliny a zemědělství

Hřebíčkovce jsou pohledné dřeviny a díky hustému olistění poskytují kvalitní stín. V tropech se často pěstují jako okrasné dřeviny. +more Mezi nejběžněji pěstované druhy náleží hřebíčkovec malajský (S. malaccense), hřebíčkovec šabrejový (S. cumini) a S. jambos. V Asii pěstuje také S. polyanthum. Druh S. campanulatum je ceněný zejména pro nápadně červené mladé výhony. Mohutný druh S. grande je v tropické Asii často vysazován podél cest jako stínící strom. Australský hřebíčkovec myrtolistý (S. paniculatum) je pěstován v nádobách jako přenosná či kbelíková rostlina. Květy hřebíčkovců poskytují hojnou pastvu včelám. Ve Střední Americe se některé druhy pěstují jako stínící stromy na kávových plantážích a jako větrolamy. Drobnolistý druh S. buxifolium se v Číně pěstuje jako bonsaj. Druh S. cumini je na Floridě invazní rostlina.

0430jfSaint John Catholic School Roads Sucol Calumpit Bulacanfvf 18. JPG|Hřebíčkovec S. +more samarangense v zahradě Kelat Paya (Syzygium campanulatum) 3. jpg|Hřebíčkovec S. campanulatum Syzygium smithii bons email. jpg|S. smithii jako bonsaj Syzygium luehmannii 2. jpg|Ozdobné květy S. luehmannii Syzygium. jpg|Opadané květy hřebíčkovce.

Lékařství a tradiční medicína

V tradiční medicíně Asie, Afriky i Austrálie jsou mnohé druhy hřebíčkovce používány zejména při různých trávicích potížích, horečce a podávají se jako antibiotikum. V jihovýchodní Asii patří mezi běžně používané druhy zejména S. +more antisepticum, S. jambos, S. malaccense, S. nervosum, S. polyanthum, S. samarangense a S. zimmermannii, v Austrálii S. nervosum a S. suborbiculare, v Africe S. guineense a S. cordatum. Nálev z listů, dřeva a plodů S. cumini je v Asii používán při léčbě diabetických pacientů ke kontrole hyperglykemie a glykosurie. Druh S. antisepticum je v Asii používán při léčbě syfilis a úplavice.

Extrakt z hřebíčkovce vonného má antibakteriální působení (včetně odolného Staphylococcus aureus) a vykazuje synergické působení s některými antibiotiky. Silice destilovaná z hřebíčkovce vonného má antibakteriální a antimykotický účinek. +more Používá se i zevně při nachlazení, bronchitidě, astma, revmatismu a artritidě. Její hlavní složkou je eugenol. Má význam i v zubním lékařství. V lidovém lékařství se koření hřebíček používá při bolestech zubů, neboť má místně znecitlivující účinek. V Asii se při bolestech zubů používá též odvar z plodů hřebíčkovce šabrejového.

Caryophylli2.JPG|Hřebíček CloveEssOil.png|Silice z hřebíčkovce vonného

Technické produkty

Z kůry S. antisepticum se získává červené barvivo k barvení látek a rybářských sítí a také slouží k výrobě pochodní. +more Kůra hřebíčkovce šabrejového poskytuje hnědé barvivo, S. pachysarcum žlutohnědé, S. cordatum modré. Rozdrcená kůra S. cordatum se používá v Africe jako barbasko při lovu menších ryb.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Myrtovité Kategorie:Léčivé rostliny Kategorie:Flóra Arabského poloostrova Kategorie:Flóra Austrálie Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra Indočíny Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie Kategorie:Flóra jižní Afriky Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky Kategorie:Flóra Nového Zélandu Kategorie:Flóra Papuasie Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky Kategorie:Flóra Tichomoří Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra východní tropické Afriky Kategorie:Flóra západní tropické Afriky Kategorie:Flóra západního Indického oceánu Kategorie:Aromatické rostliny