Hřib borový

Technology

12 hours ago

Author

Hřib borový (Boletus edulis), známý také jako dubák, je jedna z nejznámějších a nejchutnějších jedlých hub v české mykologické tradici. Tato houba je rozšířena v celé Evropě a také v Severní Americe a Asii. Hřib borový se vyskytuje především v jehličnatých lesích, zejména pod borovicemi, ale lze ho nalézt i pod jinými druhy stromů, jako jsou smrky a jedle. Hřib borový má charakteristický vzhled. Jeho klobouk je kulovitý až polokulovitý, s mléčnou bílou barvou, která se postupně mění na světle hnědou. Má hladký povrch, který se může zbarvit do různých odstínů hnědé. Třeň je robustní, válcovitého tvaru a má bílou až nažloutlou barvu. Dužnina hřibu je pevná a bílá. Hřib borový je známý svou chutí a vůní. Je velmi oblíbený v české kuchyni a je součástí mnoha tradičních receptů. Tato houba se nejčastěji konzumuje vařená, pečená nebo smažená. Vysoký obsah bílkovin, minerálů a vitamínů dělá z hřibu bohatý a zdravý potravní zdroj. Vzhledem k vysoké hodnotě hřibu borového je často sbírán většími i menšími houbaři po celém Česku. Je však nutné seznámit se s jeho vzhledem a charakteristikami, aby nedošlo k záměně s jinými, někdy jedovatými druhy hub. Existuje několik podobných druhů hub, které mají vzhledově velmi blízko k hřibu borovému, ale jsou jedovaté. Celkově je hřib borový ceněn pro svou chutí a výživovou hodnotu. Je to jedna z ikonických hub české mykologie a důležitý člen lesních ekosystémů.

Hřib borový (Boletus pinophilus Pilát & Dermek) je výborná jedlá houba z čeledi hřibovitých, vhodná ke konzumaci ve všech úpravách. Houbaři je oblíbená zejména pro svoji masitost a malou červivost. V období posledních let je v České republice její výskyt stále řidší.

Hřib borový je bioakumulátor těžkých kovů rtuti. Ke snížení rizika se doporučuje vyhnout se sběru v blízkosti znečistěných oblastí, dolů, tavících pecí a silnic. +more Navíc by póry měly být před požitím odstraněny, jelikož obsahují největší koncentraci znečištěných látek.

Houba je z hlediska ohrožení v České republice řazena do kategorie VU (zranitelný), měla by být tedy chráněna a ne sbírána ke konzumaci.

+more images (1)

Synonyma

Boletus aestivalis var. pinicola (Vittad. +more) Sacc. 1910 * Boletus edulis f. pinicola (Vittad. ) Vassilkov 1966 * Boletus edulis subsp. pinicola (Forst. ) Gilb. * Boletus edulis var. pinicola Vittad. * Boletus pinicola (Vittad. ) A. Venturi 1863 Pokožka přesahuje okraj klobouku * Dictyopus edulis var. fuscoruber Forqu 1890 * Oedipus edulis var. fuscoruber Bat. * Tubiporus edulis subsp. pinicola Maire.

* lidově také podborovák, sosňák, kamenáč, borák

Vzhled

Makroskopický

Klobouk má tlustě masitý, 6-30 cm široký, v mládí polokulovitě sklenutý, v dospělosti ploše rozložený až polštářovitý, na povrchu nerovný, hrbolatý a drobně svraskalý, jakoby sametový, v mládí bělavě ojíněný a někdy při okraji světle růžový. Barva klobouku se červenohnědá až sytě kaštanová. +more Pokožka v dospělosti jako tenounká blanka přesahuje trochu okraj klobouku.

Rourky jsou v mládí bělavé a pak žlutozelené, ve stáří až skoro zelené nebo olivové, až 25 mm vysoké. Póry jsou drobné, okrouhlé, u třeně nahnědlé, jinak stejně zbarvené jako rourky.

Třeň je 7-17 cm dlouhý a 4-10 cm široký, tvrdě masitý, dole výrazně (zejména v mládí) jakoby napuchlý, tedy kyjovitý, v mládí až kulovitý, okrový až světle hnědý, s načervenalým nádechem a s jemnou, hustou síťkou, bělavé barvy a to hlavně v horní polovině třeně.

Dužnina je tuhá, bílá, pod pokožkou klobouku vínově načervenalá nebo červenohnědá, na řezu barvu nemění. Vůně a chuť jsou příjemně houbové. +more Klobouk je na povrchu hrbolatý.

Mikroskopický

Výtrusy jsou 12-17 x4-5 μm velké, hnědavé barvy.

Important

Výskyt

Hřib borový roste od jara do podzimu (květen-říjen) v borových nebo smíšených lesích od nížin až do hor a to až do výšky 2000 m. Tvoří mykrohizu s borovicí lesní, ale vzácně ho můžeme najít i pod jinými jehličnany nebo i listnáči. +more Preferuje především staré borové lesy a písčité nebo hlinitopísčité půdy. Zajímavostí je, že má stejné stanoviště výskytu jako mechovka obecná (Clitopilus prunulus), která se však na stanovišti vyskytuje cca o 2 dny dříve.

Nejčastější záměny

Hřib borový je pro svůj charakteristický vzhled těžko zaměnitelný za jiný druh. Podobný je mu taktéž jedlý hřib bronzový, který je však v České republice velice vzácný a liší se tmavším zbarvením třeně a klobouku (ten je až šedočerný) a tím, že roste hlavně pod duby a pouze v teplých nížinách a pahorkatinách. +more Zaměnit ho lze ještě za hřib smrkový nebo hřib dubový, které však nemají hrbolatý červenohnědý klobouk. Třeň je v mládí kulovitý.

Odkazy

Reference

Literatura

Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. +more Nakladatelství Finidr, Český Těšín. * Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 335. Nakladatelství Academia, Praha, 1972. * Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k. s, Praha, 2009. * L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladatelství, Praha, 1985 * František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982.

Externí odkazy

[url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id60146/]Hřib borový na Biolibu[/url] * [url=http://www.nahuby.sk/atlas-hub/Boletus-pinophilus/Hrib-sosnovy/Hrib-borovy/ID137]Hřib borový na Nahuby.sk[/url]

Kategorie:Hřibovité Kategorie:Jedlé houby Kategorie:Tržní houby v České republice borový Kategorie:Zranitelné houby ČR