Cesko.wiki Hřib olivovožlutý
Author
Albert FloresHřib olivovožlutý (Boletus pachypus Fr. sensu Quél.) je nejedlá houba z čeledi hřibovitých. Řadí se do sekce Calopodes a je blízce příbuzný hřibu kříšti (Boletus calopus Pers.: Fr.). Klasifikace tohoto druhu není jednotná, pokud není uvedeno jinak, je v rámci tohoto článku prezentována podle pojetí mykologa Aurela Dermeka.
Synonyma
Boletus olivaceo-flavus Dermek (nom. nud. +more) * Boletus olivaceoflavus Dermek 1973 * Boletus olivaceus Sch. 1774 * Boletus pachypus Fr. sensu Quél. * Boletus pachypus Fr. sensu Smotl. * Boletus pachypus var. olivaceus (Schaeff. ) Pers. 1825 * Boletus tesselatus Rostk. .
* hřib hořký * hřib olivový * hřib olivovožlutý * modrák hořký * modrák olivový
Taxonomie
Různí mykologové klasifikují druh Boletus pachypus odlišně, mnozí jej považují za totožný s hřibem kříštěm (Boletus calopus) v aktuálně rozšířeném pojetí. Pojetí autorů, kteří jej považují za samostatný druh, se často liší a popisy se do různé míry překrývají.
Velenovský
Josef Velenovský rozlišoval tři blízce příbuzné druhy: hřib kříšť (Boletus pachypus), hřib červenka (Boletus calopus) a hřib olivový (Boletus olivaceus). Jejich popis se odlišuje především vybarvením třeně a chutí dužniny: kříšť (Boletus pachypus) podle Velenovského má třeň červený, pouze nahoře žlutý a velmi hořkou chuť, červenka (Boletus calopus) má třeň celý nachově červený, chuť sladkou a hřib olivový, neboli hořký, (Boletus olivaceus syn. +more Boletus tesselatus Rostk. ) má třeň nahoře žlutý, dole (resp. uprostřed) červený, chuť hořkou a je drobnější (klobouk do 60 milimetrů).
Macků
Jan Macků rozlišoval dva druhy: hřib kříšť (Boletus pachypus Fr. ) se třeněm nahoře žlutým, dole červeným a hořkou chutí a hřib červenka (Boletus calopus Pers. +more) s červeným třeněm (chuť neuváděl).
Smotlacha
František Smotlacha rozlišoval červenku (Boletus calopus Sm. ) jako formu hřibu satanovitého se sytě červeným třeněm a chutnou dužninou. +more Jako podobný (ale samostatný druh) uváděl kříšť (Boletus pachypus Fr. ) s třeněm červeným jen uprostřed, nahoře žlutým, dole hnědým - a bronzovou formu kříště - hřib olivový (Boletus olivaceus Sch. ).
Dermek
Aurel Dermek uváděl, že mnozí současníci považují hřib olivovožlutý (Boletus pachypus Fr. ) za barevnou odchylku hřibu kříště (Boletus calopus Fr. +more). Podle odlišných znaků ho ale klasifikoval jako samostatný druh (popis níže).
Vzhled
Makroskopický
Klobouk dosahuje 60 - 100 milimetrů, nejdříve polokulovitý, později klenutý, v mládí je okraj podvinutý, v dospělosti zvlněný. Povrch je suchý, jemně plstnatý, olivově plavý až olivově hnědý.
Rourky jsou 5 - 8 milimetrů dlouhé, nejprve bledě žluté, později zelenožluté, na řezu modrající. Póry mají okrouhlý tvar, jsou drobné, v mládí bleděžluté, později sytě žluté až chromové, vždy bez zeleného odstínu. +more Na otlacích modrozelenají.
Třeň dosahuje 60 - 120 × 20 - 35 milimetrů, má válcovitý až kyjovitý tvar, na bázi zaoblený. Zbarvení pod kloboukem je sytě žluté, dále bledě žlutý a přechází do špinavě hnědé. +more Žlutou zónu od bledě žluté odděluje červený pásek o šířce 3 - 10 milimetrů. Povrch třeně kryje síťka ohrověhnědé barvy.
Dužnina má bělavé zbarvení, na řezu lehce modrá. Konzistence je tvrdá, vůně nenápadná, chuť odporně hořká.
Mikroskopický
Výtrusy dosahují 11 - 15 × 4,5 - 5,5 μm, jsou hladké, elipsoidně vřetenovité, okrově olivové. Výtrusný prach je hnědavě olivový.
Výskyt
Roste v jehličnatých i listnatých lesích, ale výrazně vzácněji než hřib kříšť. Fruktifikuje od července do září. +more Rozšíření není zatím blíže prozkoumané. Velenovský uváděl výskyt hřibu olivového v jedlinách, smíšených lesích a bučinách.