Cesko.wiki Impresionismus (literatura)
Author
Albert FloresImpresionismus v literatuře je jedním z proudů modernismu. Primární uměleckou strategií impresionistických literárních děl je vyvolání smyslového dojmu. Nejčastěji jde o lyrickou poezii, existují však také impresionistické prózy. Jejich děj je podřízen snaze o zachycení nálady či atmosféry, plynoucího a pulzujícího života. Díla literárního impresionismu vznikala především na sklonku 19. století a v prvních letech 20. století a ideově vycházela z výtvarného impresionismu. Významnou roli však hrála také impresionistická hudba, všechny tři umělecké druhy měly k sobě svými východisky blízko a čerpaly jeden z druhého. Mallarmého báseň Faunovo odpoledne (1876), doplněná ilustracemi Édouarda Maneta, se například stala inspirací pro Debussyho symfonickou báseň Předehra k faunovu odpoledni (1894).
Mnozí tvůrci impresionistických literárních děl byli zároveň výraznými básníky dekadence a symbolismu a rozlišení mezi jednotlivými směry může být u jejich tvorby obtížné. Symbolistní básně však naznačují přítomnost významu, byť nejasného či mnohoznačného, zatímco impresionistické básně se pokoušejí být abstraktními symfoniemi nálad, bez skrytých významových rovin. +more Impresionistické literární texty bývají často zaměřeny na všechny lidské smysly, primárně na zrak a sluch, ale často oslovují také čich, chuť nebo hmat. Důraz je kladen na osobu vnímajícího mluvčího.
Impresionismus v národních literaturách
Česko
Z českých impresionistických básníků získal největší úspěch Antonín Sova, zejména sbírkami Květy intimních nálad (1891), Z mého kraje (1893) a Soucit i vzdor (1894). Z dalších básnických impresionistů lze jmenovat ještě Antonína Klášterského, Karla Červinku a Františka Xavera Svobody. +more Impresionistické prvky a postupy se objevují též u Karla Hlaváčka. K impresionismu bývají řazeny také rané básně Fráni Šrámka, zejména sbírka Splav (1916).
V próze mají výrazné impresionistické prvky romány Viléma Mrštíka: Pohádka máje ve své první, časopisecké verzi (1892) a Santa Lucia (1893). K impresionismu lze rovněž počítat romány Potulný národ (1912) Františka Gellnera a Náměstí republiky (1914). +more Marie Majerové. Impresionistické prózy často vytvářeli básníci: Antonín Sova napsal Ivův román (1902), Fráňa Šrámek prózy Sláva života (1903), Osika (1912) a zejména slavný román Stříbrný vítr v jeho definitivní podobě (1920), Jiří Mahen je autorem Kamarádů svobody (1909) a Díže (1911). K autorům impresionistických próz se řadí také Jan Opolský nebo Rudolf Těsnohlídek. V prózách Růženy Svobodové a Jiřího Karáska ze Lvovic se impresionistické postupy mísí se secesními a novoromantickými motivy. Ve svých raných textech psal impresionisticky František Skácelík a impresionistické prózy tvoří rovněž vedlejší složku v díle Viktora Dyka, Františka Xavera Šaldy a romány Evy Jurčinové. Mezi teoretiky tohoto způsobu psaní patřili Karel Sezima a Josef Matějka.
Impresionismus se projevil také v českém dramatu, zejména u lyrických her Jaroslava Kvapila jako Princezna Pampeliška (1897) nebo Oblaka (1903) či dramat Fráni Šrámka jako Červen (1905), Léto (1915) a Měsíc nad řekou (1922).
Francie
Francouzská impresionistická poezie je spojena především se jménem Paula Verlaina, jehož zpěvné či hudební verše, publikované především ve sbírce Saturnské písně (1866), se pokoušejí o zachycení skutečnosti pomocí prchavých dojmů, především muzikální povahy. Ze sbírky bývá nejčastěji překládána a citována báseň „Podzimní píseň“, která atmosféru podzimu evokuje právě zvukovými kvalitami. +more Jako významní básníci užívající impresionistických postupů jsou uvádění také Arthur Rimbaud nebo Stéphane Mallarmé.
Mezi francouzskými prozaiky je možné impresionistické strategie spatřovat u Marcela Prousta v jeho Hledání ztraceného času (1913-1927). Někteří badatelé nalézají impresionistické prvky také u Edmonda de Goncourt a Julese de Goncourt, zejména v jejich naturalistické Germinii Lacerteuxové (1865). +more Sami bratři Goncourtové se přitom vůči impresionismu vymezovali a odsuzovali náčrty a skvrny impresionistického umění.