Jevišovická kultura

Jevišovická kultura (JK) je archeologická kultura, která se rozvinula v období mladého eneolitu. Svůj název kultura dostala podle eponymního naleziště Starý Zámek u Jevišovic. Jaroslav Palliardi a jeho spolupracovník František Vildomec prováděli na Starém Zámku u Jevišovic výzkum v letech 1906 - 1915. Jaroslav Palliardi na nalezišti rozlišil tři vrstvy (C2 - Kultura nálevkovitých pohárů, C1 - kultura s kanelovanou keramikou, B - jevišovická kultura), z nichž svrchní vrstvu (B) mylně přiřadil kultuře se šňůrovou keramikou. V roce 1925 O. Menghin na základě rozboru materiálu z vrstvy B zjistil, že se zde nalezená keramika odlišuje od keramiky kultury se šňůrovou keramikou a použil pro ní nejprve označení jevišovická keramika a posléze jevišovická kultura.

Rozšíření

Centrum rozšíření jevišovické kultury se nachází na jihozápadní Moravě a Brněnsku. Na západě nepřekračuje osídlení Českomoravskou vrchovinu. +more Na severu proniká jevišovická kultura Boskovickou brázdou až ke Svitávce. Nález jevišovické kultury z Cerekvic nad Loučnou ve východních Čechách může ukazovat na průnik osídlení až do této oblasti. Na jihu zasahuje osídlení do Dolního Rakouska. V Rakousku je jevišovická kultura pojmenována Mögling-Zöbling a je s jevišovickou kulturou totožná. Na východě lze považovat za hranici rozšíření řeku Moravu.

Vznik

Jevišovická kultura se zformovala z původního domácího prostředí ( z jihomoravské varianty kanelované keramiky) za přispění kontaktů s jihovýchodním prostředím, zejména mimořádný význam měl vučedolsko-lublaňský kulturní okruh.

Relativní chronologie

V rámci vnitřní chronologie se jevišovická kultura dělí na tři časové úseky:

* předjevišovská kultura (zastoupená nálezy z Grešlova Mýta) * starší jevišovická kultura (zastoupená nálezy z Vysočan) * mladší jevišovická kultura (zastoupená nálezy ze Starých zámku u Jevišovic - vrstva B)

Sídliště

Z období jevišovické kultury jsou známa sídliště jak nížinná tak i výšinná.

Nížinná sídliště

O sídlištích nížinného typu jsou naše znalosti torzovité. Nížinné osady jsou nalézány v oblastech vhodných pro zemědělství, někdy na mírných svazích a nenápadných vyvýšeninách. +more Největší osada (počtem získaných objektů) se nachází na rozhraní katastrů Brno-Starý Lískovec a Brno-Nový Lískovec. Z dalších osad lze jmenovat např. Brno-Líšeň, Brno-Fučíkova ulice a Ostopovice.

Výšinná sídliště

Výšinná sídliště byla budována na výhodně položených návrších s příkrými a nepřístupnými svahy, často skalnatými, v zákrutech řek či potoků. Na rozdíl od rozsáhlých výšinných sídlišť staršího a středního eneolitu, byly jevišovické výšinné osady rozlohou menší. +more Dosud nebyla objevena skutečná fortifikace výšinných sídlišť, ale je předpokládána. Na hradištích se nacházely nezahloubené chaty obdélného půdorysu kůlové konstrukce proplétané proutím a omazané hlínou. Jejich rozměry se odhadují na 650x500 cm.

Mezi nejvýznamnější výšinná sídliště jevišovické kultury patří: Starý Zámek u Jevišovic, Grešlové Mýto a Vysočany

Pohřebiště

Zatím se postrádají jakékoliv hrobové nálezy.

Hmotná kultura

Hmotná kultura byla zpracována převážně z nálezů nalezených na Jevišovických hradištích v Jevišovicích, Vysočanech a Grešlově Mýtě. Materiál z jednotlivých hradištích byl zveřejněn v jednotlivých katalozích.

Keramika

Hrnce ** hrnce měkce esovitého profilu - zdobené při okraji plastickou páskou přerušovanou vpichy, řadou vpichů, schůdkovitě hladkým nebo rozšířeným okrajem. Vyskytují se i pupky, plastická žebra, slámování povrchu, někdy i ouško. +more ** hrnce s válcovitým někdy vyhnutým hladkým hrdlem - přechod od hladkého hrdla ke slámované výduti odděluje plastická páska, přerušovaná vpichy, z níž bývá vytažen jeden nebo více lalokovitých pupků; někdy se vyskytují jen lalokovité pupky. ** výrazně baňaté hrnce s hladkým téměř válcovitým okrajem - slámovaná výduť, na rozhraní hrdla a výduti je plastická páska přerušovaná vpichy nebo řadou vpichů, někdy kombinováno s lalokovitými pupky. ** široké hrnce s mírně prohnutým širokým hrdlem a oble kónickým tělem - řada prstových vpichů na okraji hladkého hrdla; slámovanou výduť odděluje od hrdla plastická páska přerušovaná vpichy. vyskytlo se i páskové ucho (pravděpodobně mělo i protějšek). ** hrnce měkce dvojkónického tvaru s mírně prohnutou horní částí - řady vpichů se vyskytují na lomu výdutí nebo při okraji; kombinuje se s pupíky při okraji. ** hrnec vejčitého tvaru - vyskytuje se zcela ojediněle (Jevišovice); tělo nádoby je do 2/3 slámováno; po obvodu dna se vyskytuje řada čočkovitých pupíčků umístěných těsně vedle sebe, při okraji se objevuje řada vpichů a lalokovité výběžky. ** široký soudkovitý hrnec obvykle s uchem nebo pupkem, někdy drsně slámovaný povrch; výskyt je málo častý. ** hrnce pohárovitého tvaru - vyskytují se pupky nebo plasticky přesekávaná páska * Amfory * Mísy * Rendlíky * Džbánkovité hrnky * Hmoždíře * Zvláštní a ojedinělé tvary.

Badatelé

Jaroslav Palliardi * Jaroslav Böhm * Anna Medunová-Benešová

Odkazy

Reference

Literatura

Medunová-Benešová, A. 1977: Jevišovická kultura na jihozápadní Moravě. +more Studie AUB 5/3, Praha. * Medunová-Benešová, A. 1993: Jevišovická kultura. In. Podborský, V a kol. Pravěké dějiny Moravy. Brno, 191-200. * Peška, J. 1999: K vybraným problémům relativní chronologie v období mladého a pozdního eneolitu na Moravě. Pravěk NŘ 9, Brno, 243-268.

Kategorie:Eneolitické kultury Kategorie:Archeologické kultury v Česku Kategorie:Archeologické kultury v Rakousku Kategorie:Archeologické kultury na Slovensku