Jihlavský jazykový ostrov

česko-moravská zemská hranice. Jihlavský jazykový ostrov (německy Iglauer Sprachinsel) tvoří souvislý pás území na pomezí Čech a Moravy v okolí dnešního města Jihlava. Byl nejvýznamnější německou jazykovou enklávou v českých zemích, která zahrnovala 79 převážně německých obcí a samotného města Jihlavy (německy Iglau), které bylo přirozeným centrem daného regionu. Za další, druhotná centra lze považovat obce Stonařov a Štoky. Z geografického hlediska jde o oblast, která je protáhlá v severojižním směru a představuje rozlohu přibližně o velikosti 43 x 18 km.

Vychází se tedy z obecného vnímání pojmu „jazykový ostrov“ jako označení oblasti, ve  které se převážně používá jeden jazyk, a která se celá nachází uvnitř oblasti, ve které se převážně používá jiný jazyk.

Osídlení Němci

V minulosti lze vystopovat osídlení jihlavského jazykového ostrova Němci v souvislosti s takzvanou vnitřní kolonizací řídce osídlených oblastí, kterou na Vysočině podnítila hlavně těžba stříbra, přibližně v období od konce 12. +more století a průběžně i ve 13. století.

Další, tzv. „druhá“ kolonizační vlna z německých zemí přišla po třicetileté válce, aby nahradila úbytek obyvatelstva, jenž byl způsoben válečnými útrapami, následnými hladomory a epidemiemi, nucenou emigrací z regionu následkem rekatolizace po porážce stavovského povstání na Bílé hoře. +more I v této kolonizační vlně dominovala německá šlechta, takže se v původně slovanském prostředí postupně vytvořily silně germanizační komunity, které díky své soudružnosti získaly postupem času dokonce majoritní postavení.

Tento jev byl výrazný zejména ve větších obcích a hlavně samotné Jihlavě, kde Němci brzo vytvořili bohatou vrstvu patriciátu, pronikli do městské správy a dosahovali rozhodujícího postavení, což si pochopitelně vyžádalo i první sociální střety s českou (již) minoritou.

Od počátku novověku

Jihlava tak měla v 1. polovině +more_století'>15. století zjevnou velkou převahu německého obyvatelstva a česká menšina dosahovala asi 10 procent obyvatel. Byla v této době tedy nejněmečtější z velkých moravských měst (Brno, Olomouc, Znojmo). Během husitských revolucí se tak díky tomuto rozložení obyvatelstva stala Jihlava baštou katolicismu a nepostavila se na stranu husitů a pak byla dokonce husity několikrát neúspěšně obléhána.

Vývoj od 16. +more století po začlenění českého království do habsburské monarchie a hlavně po bitvě na Bílé hoře logicky upřednostnil německý vliv i v ryze českých oblastech. Jednak následkem dominance němčiny v rámci habsburské monarchie a jednak následkem rekatolizace.

Podle výsledků sčítání lidu z roku 1910 žilo v samotné Jihlavě pak 21 756 Němců (respektive osob, uvádějících německou obcovací řeč) a 5 974 Čechů, v ostatních obcích Jihlavského jazykového ostrova přibližně 18 400 Němců a 6 100 Čechů.

Za první světové války se objevily i první výraznější rozpory mezi Čechy a Němci, kdy se prakticky všichni Němci v Jihlavě ztotožnili s rakouským nacionalismem, zatímco mezi českým obyvatelstvem převládala protirakouská nálada a poměrně výrazný byl i tlak německy mluvícího obyvatelstva na vytvoření tzv. Deutsch Böhmen při vzniku Československa (dne +more_listopad'>3. listopadu 1918 dokonce prohlásili představitelé německé národní rady území jihlavského jazykového ostrova za součást tzv. Německého Rakouska), který však skončil neúspěšně. Tento již významný projev prohlubujících se rozporů mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem se později naplno projevil ve 30. letech 20. století v souvislosti s nástupem nacistického hnutí v Německu a nástupu Hitlera k moci.

Pragmatický byl i přístup obyvatel Jihlavy, kdy během druhé světové války se změnil poměr obou národností na dvě třetiny Němců a jednu třetinu Čechů, když řada Jihlavanů, kteří se do té doby počítali k české národnosti, se přihlásila k Němcům.

Postupim 1945 a důsledky

O odsunu Němců z Československa se rozhodlo prakticky již na postupimské konferenci v červnu 1945 a i když se odsun nevztahoval na všechny německy mluvící skupiny obyvatelstva, z praktického hlediska došlo k jejich téměř úplnému odsunutí.

Pokud se pominou excesy v počátku odsunu, šlo o relativně organizovaný jev, v rámci možností státních institucí po skončení druhé světové války a odsuny byly řízeny podle „Směrnic k provádění soustavného odsunu Němců z území ČSR“, vydaných tehdejším ministerstvem vnitra. Došlo tak k vysídlení drtivé většiny německých obyvatel z jihlavského jazykového ostrova do Rakouska a Německa.

Literatura

O událostech v Jihlavském jazykovém ostrově v době Protektorátu Čechy a Morava se obsáhle zmiňuje kniha Jihlava pod hákovým křížem oceněná cenou Rady města Jihlavy 2009. * Zkušenosti s německou menšinou v „Jazykovém ostrově“ na Vysočině, Příspěvek Miloslava Koubského do sborníku k 70. +more výročí Mnichova: Sedmdesát let poté * Češi a Němci na Vysočině : soužití, rozdělení, dialog, spolupráce : [sborník příspěvků z česko-rakouské odborné konference] = Tschechen und Deutsche in der Vysočina : Zusammenleben, Trennung, Dialog, Zusammenarbeit : [Sammelband mit Beiträgen aus der  tschechisch-österreichischen Fachkonferenz. Konferenci uspořádalo Muzeum Vysočiny, Havlíčkův Brod, 24. -26. dubna 2013. Nakl. údaje: Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, 2014 * Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951 : dokumenty z českých archivů. Díl I, Češi a Němci do roku 1945, Středokluky: Zdeněk Susa, 2010 * Jihlavsko ve stínu říšské orlice, Jihlava: Jiří Vybíral, 2012 * Nikdy zcela neodešli, statutární město Jihlava a Moravský zemský archiv v Brně, 2013 * Němci v Jihlavě, informační leták TIC-Jihlava, Jihlava: Antonín Prchal-Protisk, 2010 * Pisková, R. a kol. : Jihlava, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010.

Německy psaná literatura

ALTRICHTER, Anton: Dörferbuch der Iglauer Sprachinsel. Iglau 1924. +more * ALTRICHTER, Anton: Heimatbuch der Iglauer Sprachinsel. Geschichte des Bodens und der Bevölkerung. Iglau 1921. * GÖTH, Ignaz: 50 Jahre deutsche Schutzarbeit in der Iglauer Sprachinsel. Ein Rückblick. Prag 1930. * GÖTH, Ignaz: Arbeitsgruss. Festgabe zur dritten hauptversammlung des Deutschen Kulturverbandes Gau "Iglauer Sprachinsel". Iglau 1924. * GÖTH, Ignaz: Der lachende Iglauer. Eine Stunde Frohsinn aus der Iglauer Sprachinsel. Hohenstadt 1933. * GÖTH, Ignaz: Heimatbüchlein für die Iglauer Sprachinsel. Prag 1927. * Heimatspiegel. Der Jahrbuch der Iglauer Sprachinsel. 1. Iglau 1929. * KOSCH, Marie: Deutsche Volksmärchen aus Mähren beigebunden ist Anton Altrichter Sagen aus der Iglauer Sprachinsel. Hildesheim 1988. * NERAD, Hubert: Das Iglauer Schwänkebuch. Ein Buch von Bürgern und Bauern, gesammelt in Wirtstuben und auf Ofenbänken. Iglau 1925.

Související články

Masakr u Dobronína

Externí odkazy

[url=http://www.iglauer-sprachinsel.de]Die Iglauer Sprachinsel[/url]

Kategorie:Jazykové ostrovy Kategorie:Čechy Kategorie:Morava Kategorie:Geografie okresu Jihlava Kategorie:Geografie okresu Havlíčkův Brod