Játrovky

Játrovky (Marchantiophyta) jsou stélkaté zelené rostliny, jedny z nejstarších a vývojově nejpůvodnějších suchozemských rostlin. Latinský název je odvozen podle zástupců rodu Marchantia (česky porostnice, např. porostnice mnohotvárná), patrně nejhojnějších játrovek na Zemi. Z řady dnes již zastaralých názvů, které se v minulosti pro tuto skupinu užívaly, je možno zmínit např. Hepaticae nebo Hepaticophyta. Oba se odvozují od latinského hepar, tj. játra, a poukazují tak na typický vzhled lupenitých zástupců. V současné době zahrnují játrovky celosvětově asi 350 rodů a 8000-9000 druhů, z toho v ČR okolo 200 druhů.

Morfologie

Játrovky jsou jednoduché, necévnaté rostilny. V jejich životním cyklu - rodozměně - výrazně převládá gametofyt (pohlavní generace) nad sporofytem, který je značně redukovaný a na gametofytu existenčně zcela závislý. +more Prvoklíček (protonema) je taktéž redukovaný, málo odlišný od gametofytu, který tvoří dva základní typy stélek. Vývojově původnější je stélka lupenitá (frondózní), která není rozlišená na stonek a listy a tvoří pouze ploše listovité útvary (např. Marchantia), přichycené k substrátu jednobuněčnými příchytnými vlákny (rhizoidy). Stélku vývojově pokročilejších játrovek pak nazýváme stélka listnatá (foliózní): ta již je diferencována na jednoduchý stonek, resp. lodyžku (kauloid), převážně dvouřadě uspořádané lístky (fyloidy) a příchytné rhizoidy (např. Chiloscyphus). Od vzhledově podobných mechů se liší nepřítomností středního žebra v lístku. Existují též přechodné formy mezi oběma předchozími (např. Fossombronia).

Játrovky nemají redukovatelné průduchy ani vodivá pletiva. Olejová tělíska na povrchu některých játrovek, obsahující éterické oleje, odrazují potenciální spásače játrovek; díky antimikrobiálním účinkům je lze využívat též medicínsky.

Rozmnožování, životní cyklus

Ilustrace životního cyklu játrovek (anglicky) Játrovky se mohou rozmnožovat jak pohlavně, tak nepohlavně. +more Pohlavní rozmnožování probíhá pomocí spor produkovaných ve sporofytu - štětu s tobolkou. Ten vzniká oplozením samičí pohlavní buňky (oosféry) na gametofytu (v orgánu zvaném archegonium neboli zárodečník) samčí pohlavní buňkou (obrveným spermatozoidem) uvolněnou ze samčího orgánu - pelatky (antheridia). Na rozdíl od vývojově pokročilejších mechů je štět značně krátkověký, rozměrově často velmi redukovaný, a obsahuje sterilní mrštivé buňky (mrštníky), které jeho obsah velmi rychle vypráší do okolí.

Krom toho mají játrovky na svrchní straně stélky pohárky (thalidia) s rozmnožovacími tělísky (gemami), které jim slouží k nepohlavnímu rozmnožování.

Ekologie

Sporofyt játrovky rodu Porella vyrůstající z archegonia Většina druhů játrovek je vázána na stinná či polostinná stanoviště s vyšší a vysokou vzdušnou vlhkostí, nejvyššího druhového bohatství dosahují v tropickém pásmu. +more V české přírodě se s nimi lze setkat nejčastěji v lesích na tlejícím dřevě (Chiloscyphus, Lepidozia), na tzv. mokvajících skalách různého geologického složení, dále na kůře listnatých stromů (Radula complanata), na čerstvě rozrušené půdě, na kamenech koryt potoků a v prameništích (Conocephalum conicum, Pellia epiphylla). Několik druhů vyhledává i suché xerofytní trávníky (Mannia fragrans) nebo naopak vodní prostředí (trhutka plovoucí - Riccia fluitans). V tropických deštných lesích patří játrovky mezi významné stromové epifyty. Porostnice mnohotvárná je obvyklým plevelem v zahradnictvích.

Systematika

Játrovky se tradičně řadily spolu s mechy a hlevíky mezi mechorosty, ačkoli vzájemná příbuznost těchto tří skupin není uspokojivě vyřešena a pravděpodobně se jedná o tři samostatné vývojové větve.

Historie

Játrovky jsou jednou z nejstarších skupin suchozemských rostlin, jejich vznik se odhaduje minimálně do období ordoviku v prvohorách. Nejstarší dosavadní fosilní nálezy játrovek a jejich spor byly datovány do doby před 472 miliony let.

Galerie

Soubor:Marchantia. jpg|Porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha) s útvary antheridií a archegonií Soubor:RicciocarposNatans8. +morejpg|Ricciocarpos natans Soubor:Porella platyphylla. jpg|Porella platyphylla Soubor:Pellia epiphylla5 ies. jpg|Pellia epiphylla vyrůstá typicky na vlhkých místech podél potoků Soubor:Plagiochila aspleniodes0. jpg|Listnatá játrovka Plagiochila asplenioides Soubor:RicciaFluitansAgg. jpg|Trhutka plovoucí (Riccia fluitans) je vodní rostlinou Soubor:Trichocolea tomentella (a, 144644-474753) 9500. jpg|Pěknice plstnatá (Trichocolea tomentella) často vyrůstá na vlhkých vápencových skalkách Soubor:Liverwort. jpg|Mřížkovec (Conocephalum conicum), velká lupenitá játrovka vytvářející často rozsáhlé porosty.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Mechorosty