Jókai

Jókai ( z - podezřelý a - nejistý), někdy také obake nebo bakemono je souhrnné označení pro nejrůznější strašidla, démony, šotky, kouzelná zvířata, přízraky a v širším pojetí pro jakýkoliv nevysvětlený jev v japonském folklóru.

Vlastnosti

Jókaiové jsou charakterizováni jako bytosti na pomezí - žijí na periferii, na mostech nebo rozcestích, objevují se během soumraku nebo svítání a nejsou ani lidé ani zvířata. Na rozdíl od kami mají často negativní charakterové vlastnosti a tropí neplechu ať už z neomalenosti nebo rozpustilosti. +more Buddhistickým démonům podobní rohatí zlobři oni mají z jókaiů nejzápornější charakter a nejhrubější chování. Ani oni ale nejsou vyloženě zlí a není třeba je při konfrontaci zabít, není-li to nutné. Hranice mezi těmito dvěma druhy bytostí je ale mlhavá - podle výkladu folkloristy Kunia Yanagity (1875-1962) mohou být jókaiové původem kami, kteří časem zdivočeli. Kazuhiko Komacu (* 1947) považuje jako hlavní rozdíl mezi nimi to, že kami jsou uctíváni. Pokud lidé začnou jókaie uctívat, může se stát kamim. Setkání s jedním jókaiem může být negativní v jedné situaci či regionu a pozitivní v jiné: v příbězích stařena z hor jamamba sice v divočině přepadá pocestné a krade dobytek, jindy ale sejde do vesnice a pomáhá rolníkům s prací na poli nebo přináší obchodníkům štěstí nákupem jejich zboží na trhu. Domácí šotek zašiki-waraši zase straší obyvatele přesouváním předmětů nebo rámusem, jeho přítomnost v domě ale přináší blahobyt. Pouhé vyobrazení některých jókaiů má přínášet štěstí nebo ochranu.

V kultuře období Edo a Meidži

Během období Edo se jejich popisem, kategorizací ale i vymýšlením zabývali učenci a umělci, stali se součástí encyklopedií a vlastních bestiářů. Mezi ty nejznámější patří obrázkový svitek (emaki) Hjakkai Zukan Súšia Sawakiho z roku 1737 a Sekienova čtyřdílná série obrázkových knih (e-hon) s deskotisky Gazu Hjakki Jagjó vydaná mezi lety 1776-1784. +more Z obávaných a tabuizovaných démonů (např. častý umělecký motiv pandemonia z období Heian) se jókaiové stali mnohem všednějšími a lidé se čtením o nich a prohlížením jejich obrázků spíše bavili. Během období Meidži se objevila snaha o jejich racionalizaci a vědecké - tj. „západní“ - vysvětlení. Tím proslul především filozof Enryó Inoue (1858-1919).

Moderní užití

Od druhé poloviny 20. století jsou bytosti jókai častým námětem japonských komiksů, filmů, animovaných seriálů a později také videoher. +more O to se postaral Šigeru Mizuki, autor úspěšného komiksu GeGeGe no Kitaró o chlapci jménem Kitaró, který je sám jókai, a o jeho nadpřirozených přátelích. Kromě komiksů Mizuki sestavil po vzoru Torijamy Sekiena encyklopedii jókaiů a psal o nich literaturu faktu. V roce 2002 vznikla internetová databáze jókaiů čítající přes 13 tisíc různých položek, která vzbudila velký zájem veřejnosti. Během pandemie covidu-19 se méně známý jókai jménem Amabie stal internetovým memem. Nejstarší zmínka o této mořské panně podobné příšeře (má ptačí hlavu s lidskými vlasy a tělo pokryté šupinami) pochází z roku 1846, kdy měla vyjít z moře a varovat obyvatele před blížící se nemocí. Bojovat s ní prý mohou tak, že budou malovat a šířit její podobiznu. Z tradice jókaiů lokálně spjatých s určitým místem vychází tvorba roztomilých maskotů juru-kjara, kteří se stali v prvním desetiletí 21. století populárním nástrojem propagace japonských památek, sídel, událostí či regionů. V roce 2020 se předměty s medvědím maskotem prefektury Kumamoto jménem Kumamon prodaly za 170 miliard jenů.

Jedním z čistě moderních jókaiů je Kučisake-onna - žena s rozpáranou tváří oslovující kolemjdoucí, která se poprvé objevila v městské legendě z prefektury Gifu v prosinci 1978. Rychle se však mezi školáky rozšířila s pomocí masmédií a v polovině roku 1979 už byla známá po celém Japonsku. +more Kučisake-onna se stala „reálnou“ hrozbou (děti se údajně bály chodit samy ze školy), na rozdíl od běžných jókaiů, kterých se už v urbanizovaném Japonsku nikdo neobával. Od 80. let zlidověla a začal jí být připisován mnohem starší původ.

Galerie

Soubor:Kappa jap myth. jpg|Vodní goblin Kappa na ilustraci z Gazu Hjakki Jagjó Soubor:Prince Hanzoku terrorised by a nine- tailed fox. +morejpg|Liščí jókai Kicune na deskotisku z 19. století Soubor:Suuhi Yuki-onna. jpg|„Sněžná žena“ Juki onna ze svitku Hjakkai Zukan Súšia Sawakiho (1737) Soubor:Shunkosai Hokuei Obake. jpg|Lucernový jókai v ilustraci Hokusaie z jeho cyklu Sto příběhů Soubor:Yokai Marriage table crop. jpg|Část obrázkového svitku Svatba jókaiů neznámehé autora z 16. -17. století Soubor:Stop Kansen Kakudai Covid19 2020. jpg|Moderní užití jókaie jménem Amabie na grafice japonského ministerstva zdravotnictví (2020) Soubor:Oni in pilgrim's clothing. jpg|Zlobr oni, jeden z druhů jókaiů na závěsném svitku z období Edo.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.nichibun.ac.jp/YoukaiDB/]Internetová databáze YoukaiDB vydaná Mezinárodním výzkumným ústavem japonských studií[/url]

Kategorie:Japonská mytologie Kategorie:Mytičtí tvorové a rasy