Kačenka bělohřbetá

Kačenka bělohřbetá (Thalassornis leuconotus) je vrubozobý pták obývající jezera, laguny a močály tropické Afriky včetně Madagaskaru.

Systematika

V rámci čeledi kachnovitých vytváří samostatný rod kačenka (Thalassornis). Rozeznávají se dva poddruhy s následujícím rozšířením:

* T. l. leuconotus Eyton, 1838 − od východního Kamerunu po jižní Etiopii a jižní Afriku; * T. l. insularis Richmond, 1897 − Madagaskar.

Kačenka bělohřbetá je úzce příbuzná s husičkami (Dendrocygna). Ke starším českým názvům patří husička krátkoocasá, kachnice bažantí nebo kachnice bělohřbetá.

Výskyt

Kačenka bělohřbetá žije v Africe. Vyskytuje se od Jihoafrické republiky po Etiopii na severu a Kongo na západě. +more Kapsovitě obývá i některé severní státy rovníkové Afriky jsou Čad, Nigérie, Mali nebo Senegal.

Celková početnost druhu se odhaduje na 12−18 tisíc jedinců.

Popis

Dospělí ptáci dosahují délky 38−40 cm, váží 625-790 gramů. Nohy jsou šedé. +more Zobák je tmavý, jeho okraje a spodní strana jsou žluté. Většina těla je šedohnědá, pouze svrchní ocasní krovky a spodní část hřbetu jsou bílé. Celé tělo kromě krku je kropeno různě velkými skvrnami nebo proužky různých hustot. U báze zobáku se nachází bílá skvrna. Samice a samec jsou od sebe v terénu k nerozeznání, nedospělí jedinci bývají tmavší s méně výrazně vzorkovaným pruhováním a s tmavými skvrnami po stranách tváře a na krku.

Biologie

Obývá laguny, jezera a další vodní plochy s dostatkem vodní vegetace jako jsou lekniny. Otevřeným, hlubokým vodám se vyhýbá a typicky se zdržuje v mělkých zálivech nedaleko břehů. +more Živí se semeny a listy vodních rostlin jako jsou právě lekníny. Pro potravu se může potápět až na dobu kolem 30 vteřin. Krmí se hlavně zrána a na večer, během dne převážně hřaduje. Nezřídka mezi vodními plochami přelétá ve snaze potravního vytěžení habitatů. Je značně sociální, během hřadování i krmení se shlukuje do hejn. Projevuje se měkkým kdákáním nebo nevýrazným hvízdavým kuruí.

Hnízdění

Tanzanii Tvoří monogamní dlouhodobé páry. +more Může zahnízdit mezi listopadem a srpnem v závislosti na lokaci a environmentálních podmínkách. Hnízdo si staví v rákosinách, často v hluboké vodě. Samice snáší kolem 6 vajec. Žlutohnědá až žlutě okrová vejce mají rozměr 61×49 mm, jejich bar inkubační doba trvá kolem 26 dní. Na vejcích sedí oba partneři. Káčata s oblibou pojídají larvy pakomárů (Chironomus sp. ).

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje druh za málo dotčený, nicméně populace kačenek bělohřbetých vykazuje klesající tendenci. Za úbytek stavů může hlavně přeměna mokřadních habitatů a jejich rostlinstva, mj. +more introdukce rostlinožravých ryb i nepůvodních rostlinných druhů nebo pokles kvality vody následkem odlesňování a znečištění. Na Madagaskaru byl úbytek druhu zaznamenán v souvislosti s lovem dospělců na maso i se sběrem vajec lidmi.

Druh je chráněn v rámci Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Kachnovití Kategorie:Ptáci Afriky