Komedie mravů

Komedie mravů je literárně-dramatický žánr, typ činohry vyznačující se vtipnými a duchaplnými dialogy, slohovou vytříbeností a elegancí. Obvykle obsahuje satiru namířenou proti moralistům, pokrytcům a hlupákům a kritiku cynických mravů vyšší společnosti, vážící si majetku víc než lidských citů. K jejímu největšímu rozkvětu došlo v Anglii v 18. století.

Nejstarší příklady

Žánr komedie mravů vychází z nové attické komedie, především z děl antického řeckého dramatika Menandra (342-291 př. n. +more l. ), kterého napodobovali římští dramatici Plautus (254-184 př. n. l. ) a Terentius (195/185-159 př. n. l. ). Jejich komedie byly známy a inscenovány během renesance a ovlivňovaly soudobý divadelní vkus. V 17. století se komedie mravů projevila zejména ve hrách Molièra (1622-1673), jako je L'École des femmes (1662, Škola pro ženy), Tartuffe (1664) nebo Misantrop (1666).

Anglie

Za první komedii mravů v Anglii lze považovat Shakespearovu hru Much Ado About Nothing (1599, Mnoho povyku pro nic) a její prvky lze nalézt i v dílech dalších představitelů tzv. alžbětinského divadla, jako byl například Ben Jonson (1572-1637), Thomas Dekker (asi 1572-1632) nebo Philip Massinger (1583-1540). +more Žánr se ale začal plně rozvíjet až v tzv. restauračním období, tj. po návratu Stuartovců na anglický trůn.

Za zakladatele anglické komedie mravů je považován George Etherege (1636-1692) svými komediemi She Would if She Could (1668, Udělala by to, kdyby mohla) a The Man of Mode (1676, Muž podle módy), a William Wycherley (1641-1716), autor komedie The Country Wife (1675, Venkovská panička).

K nejvýznamnějším představitelům tohoto žánru v Anglii dále patří William Congreve (1670-1729) se svou komedií The Way of the World (1700, Tak to na to světě chodí), George Farquhar (1677-1707), autor komedie The Beaux' Stratagem (1707, Galantní lest), Oliver Goldsmith (1728-1774) a jeho hra She Stoops to Conquer, or Mistakes of a Night (1773, Pokořila se, aby si ho podrobila aneb Omyly noci) a především Richard Brinsley Sheridan (1751-1816), který žánr obohatil o sentimentální senzibilitu a jehož komedie The School for Scandal (1777, Škola pomluv ), je považována za stěžejní dílo anglického dramatu 18. století.

19. a 20. století

V 19. století se ve Francii stává z komedie mravů společenská konverzační komedie, jejíž morální tematika je obvykle doprovázena prvky sentimentu i melodramatu. +more K jejím představitelům patři zejména Eugène Scribe (1791-1861), Émile Augier (1820-1889), Victorien Sardou (1831-1908) nebo Alexandre Dumas mladší (1824-1895).

Později lze nalézt vliv komedie mravů ve hrách Oscara Wilda (1854-1900), jako je Lady Windermere's Fan (1892, Vějíř lady Windermerové) nebo The Importance of Being Earnest (1895, Jak je důležité míti Filipa), u G. B. +more Shawa (1856-1950) v jeho hře Pygmalion (1912), ve hře Hay Fever (1925, Senná rýma) Noëla Cowarda (1899-1973). nebo ve hře Loot (1965, Kořist) Joea Ortona (1933-1967).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://thedramateacher. com/comedy-of-manners/]Comedy of manners - The Drama Teacher[/url] * [url=http://theatrestyles. +moreblogspot. com/2014/08/the-comedy-of-manners. html]The Comedy of Manners - A Matter of Style[/url].

Kategorie:Literární žánry Kategorie:Divadelní žánry