Komparativní výhoda

Technology

12 hours ago

Author

Komparativní výhoda je ekonomický koncept, který popisuje schopnost jednotlivých zemí či subjektů vyrábět a dodávat statky a služby efektivněji než ostatní. Termín byl poprvé použit Davidem Ricardem v jeho knize Prinicipy politické ekonomie a zdanění z roku 1817. Podle Ricarda je komparativní výhoda založena na relativním nákladu na vyrobenou jednotku statku či služby. Země, která má v určitém odvětví nižší relativní náklady na výrobu než ostatní země, by se měla specializovat právě na toto odvětví a tím dosáhnout komparativní výhody. Tento koncept je důležitý pro mezinárodní obchod a umožňuje zemím využít své přirozené zdroje a schopnosti a výhodně je směňovat s jinými zeměmi. Komparativní výhoda je stěžejním prvkem teorie mezinárodního obchodu a zaručuje efektivnější využití zdrojů a vyšší prospěch všem zúčastněným zemím.

Ekonomická teorie o komparativní výhodě vysvětluje výhodnost mezinárodního obchodu za určitých podmínek i v situaci, kdy jedna země je schopná vyrábět všechny druhy zboží s nižšími náklady než země druhá. Princip komparativních výhod se neváže pouze k mezinárodnímu obchodu, popisuje obecně situace, kdy je jeden ze subjektů ekonomického vztahu v některé činnosti produktivnější než všichni ostatní.

Myšlenku komparativní výhody poprvé popsal Robert Torrens ve stati Essay on the External Corn Trade (1815), ale o obecné rozšíření a rozpracování se postaral David Ricardo v knize Principy politické ekonomie a zdanění (1817, The Principles of Political Economy and Taxation). Nahrazuje koncept absolutní výhody, kterým se zabýval Adam Smith.

Pokud subjekt (firma nebo země) může určitý druh zboží vyrábět s nižšími náklady než jiné subjekty, má vůči ostatním absolutní výhodu. Dokáže vyrobit více zboží ze stejného množství výrobních zdrojů, proto je pro něj výhodnější specializovat se na tento druh zboží a přebytky vyměnit za ty druhy zboží, u kterých má absolutní výhodu někdo jiný, než produkovat všechny tyto výrobky sám. +more Teorie komparativní výhody také dokazuje, že směna může být prospěšná i v případě, kdy subjekt má absolutní výhodu u veškerého zboží.

Komparativní výhoda při výrobě určitého zboží znamená, že subjekt při výrobě tohoto zboží musí obětovat méně jiného zboží než druhý subjekt. V roce 1930 Gottfried Haberler ukázal, že Ricardovu teorii lze také vysvětlit pomocí neoklasického pojmu náklady ušlé (obětované) příležitosti.

Ilustrace komparativních výhod

Předpokládáme dvě země (X a Y), které mají stejné množství pracovníků (resp. výrobních zdrojů), ale různou úroveň produktivity (např. +more lepší technické vybavení nebo vzdělanější pracovníky). * Země X je schopná za měsíc vyrobit buď 24 kusů výrobku A, nebo 24 kusů výrobku B. * Země Y je schopná za měsíc vyrobit buď 12 kusů výrobku A, nebo 6 kusů výrobku B.

	výrobek A	výrobek B
Země X	24 kusů	24 kusů
Země Y	12 kusů	6 kusů

Země X je tedy schopná vyrobit více množství obou výrobků než země Y, má absolutní výhodu jak u výrobku A, tak i u výrobku B. Jaké jsou však náklady obětovaných příležitostí?

Náklady obětovaných příležitostí

Země X aby vyrobila jeden výrobek A, musí obětovat jeden výrobek B a naopak. * Země Y je však při výrobě A rychlejší než při výrobě B, a proto, aby vyrobila jeden výrobek A, musí obětovat jen půl výrobku B, zatímco pokud chce vyrobit B, musí obětovat dva výrobky A.

	výrobek A	výrobek B
Země X	1 B	1 A
Země Y	1/2 B	2 A

Proto pro obě země bude výhodné, když se země X specializuje na výrobek B, protože její náklady obětovaných příležitostí (1 A) jsou nižší než náklady obětovaných příležitostí v zemi Y (2 A). A naopak: země Y se bude specializovat na výrobek A, neboť její alternativní náklady (1/2 B) jsou nižší než alternativní náklady země X (1 B).

Výhodnost obchodu mezi zeměmi

Posun spotřeby za hranici výrobních možností

V čem spočívá výhodnost obchodu mezi zeměmi X a Y. Obchod umožňuje zemím spotřebu nad jejich hranici produkčních (výrobních) možností. +more Země se například dohodly na obchodu, kdy země X dodá 4 výrobky B výměnou za 6 výrobků A od země Y. * Země X tedy prodá 4×B (vzdá se jejich spotřeby ve prospěch druhé země) a dostane 6×A (může je spotřebovat). Tento stav je na obrázku zachycen jako bod X1. V případě, že by se země na takovém obchodě nedohodly, země X se vzdá spotřeby čtyř výrobků B, aby mohla vyrobit i výrobek A, jenže vyrobí (a může spotřebovat) pouze čtyři výrobky A. Tento stav je na obrázku zachycen jako bod X2. * To platí i pro druhou zemi. Země Y prodá 6×A a dostane 4×B (na obrázku bod Y1). V případě, že se obchod neuskuteční, musí se země Y vzdát spotřeby šesti výrobků A, aby mohla vyrobit i výrobek B, ale je schopná vyrobit pouze tři výrobky B (na obrázku jako bod Y2).