Korálové jeskyně (Klukovice)

Korálové jeskyně u Klukovic nazývané též klukovické Korálové jeskyně se nacházejí pod Butovickým hradištěm v nápadné erozní rýze (na krasovém ostrohu) ve strmé stráni přibližně čtvrtkruhového „klukovického skalního amfiteátru“ nad zaniklým koupalištěm v Prokopském údolí.

Upřesnění

Podle klasifikace platné v roce 1979 patří Korálové jeskyně do krasové oblasti číslo 30 (Prokopské údolí), čemuž odpovídá i jejich kódové značení: Nejníže položená dutina má číslo 3002A, zatímco nejvýše položený skalní otvor nese číselný identifikátor 3002E.

Popis

Klukovické (Korálové) jeskyně (3002 A-E) byly vymodelovány ve zlíchovských vápencích díky vrásovým ohybům (převážně vyklenutí - antiklinály) a na jejich utváření se podílely také dislokace (zlomy) severovýchodního až jihozápadního směru. Pětice Korálových jeskyní tvoří zbytek původně rozsáhlého jeskynního pětipatrového systému s původní délkou minimálně 130 metrů.

Tento systém vznikl korozní činností prosakující vody. V geologické době před zahloubením údolí na dnešní úroveň sloužil tento poměrně velký jeskynní systém jako trativod spojující dnešní plošinou Butovického hradiště (překrytou štěrkopísky) s údolím Prokopského potoka. +more Současný (rok 1979) výškový rozdíl hladiny podzemní vody na plošině a v údolí činí 40 výškových metrů. Výškový rozdíl 30 metrů - mezi nejvyšším jeskynním patrem (dutina 3002 E) 280 m n. m. a nejnižším jeskynním patrem (dutina 3002 A) 250 m n. m. - spolu s předpokladem proudění podzemní vody od severu k jihu nabízí i případnou možnost existence dalšího jeskynního patra situovaného pod dnes zdokumentovanými krasovými prostorami.

Z celkového množství pěti pater se zachovaly jen torza přibližně vodorovných (nebo jen mírně ukloněných) úzkých chodeb. Původně tyto chodby byly vzájemně spojeny šikmými chodbičkami a vertikálními komíny. +more V současné době (rok 2021) jsou spojovací chodbičky i komíny částečně (nebo zcela) zaplněné sutí. V nejvyšší dutině (3002 E) je výplň z předkvartérních sedimentů, v níže položených dutinách jsou mladokvartérní hlinitokamenité sedimenty a sutě. Podle údaje z roku 1979 byla úhrnná délka průlezných částí Korálových jeskyň 102 metrů. Zkrácení jeskynního systému bylo způsobeno odnosem materiálu, který zapříčinil ústup vchodů do jednotlivých Korálových jeskyň o 3 až 5 metrů. Vstupy do jednotlivých dutin disponují výraznými portály a díky mrazovému zvětrávání (mrazovému opadu materiálu) získaly postupem času kuželovité rozšíření.

Při pohledu z planiny z vyhlídky nad bývalým klukovickým koupalištěm jsou jasně viditelné otvory tohoto dobře zachovaného systému pěti dnes (rok 2021) vzájemně nepropojených menších skalních dutin.

Nálezy v jeskyních

Z těchto jeskyň pocházejí sporadické archeologické nálezy několika různých kultur (eneolit - Slované) - nálezy pazourků a střepů. Jeskyně disponují i profily středním holocénem a mladým holocénem s paleontologickými nálezy.

Využití jeskyní

Jeskyně byly užívány i jako nouzová obydlí. Více o tom uvádí ve své stati s názvem Jeskyně Koralové u Klukovic za Prahou (I. +more Jeskyně „Pohorní“) (uveřejněné v roce 1950 v periodiku Československý kras) autor Jaroslav Petrbok:.

Jaroslav Petrbok

Ve svých badatelských aktivitách se český paleontolog, speleolog (jeskyňář), archeolog, botanik a spisovatel Jaroslav Petrbok (1881-1960) věnoval mimo jiné i průzkumu Korálových jeskyní u Klukovic za Prahou. Před první světovou válkou v roce 1938 publikoval (v periodiku Národního muzea) stať s názvem: Měkkýši jeskynní u Klukovic za Prahou, z níž (nejspíše jen podstatnou část), pod názvem Měkkýši a stratigrafie „Druhé jeskyně korálové“ u Klukovic, publikoval po druhé světové válce i v periodiku Československý kras v roce 1948.

Popis „Pohorní“ jeskyně

V roce 1950 byl stav „Pohorní“ Korálové jeskyně následující: Byla vyplněna až ke stropu kompaktními svrchně-plistocénními hlínami, jejichž zbytky se nacházely při jedné stěně. (Tyto hlíny byly přeplavenými splašemi s dodatečnou příměsí úlomků stěn i stropů jeskyně a také valounků původem z neogénní skalní terasy, která se nachází nad všemi Korálovými jeskyněmi). +more Jeskyně měla délku 10 metrů a nejvyšší šířku 3 metry. Nejvyšší výška zadní síně (ta byla přístupná z šikmo položeného „okna“ o rozměrech šíře 1,5 metru, výška 1 metr) od tehdejší podlahy „Pohorní“ jeskyně byla 3 metry, dále se snižovala až na 120 cm.

Galerie

File:Prokop valley panorama. jpg|Skalní amfiteátr nad bývalým klukovickým koupalištěm v Prokopském údolí (odsud vstupy do Korálových jeskyní nejsou viditelné) File:Otvor Korálových jeskyní nad klukovickým koupalištěm. +morejpg|Pohled na otvory klukovických Korálových jeskyň ve skalním amfiteátru bývalého koupaliště File:Koralove Jeskyne U Klukovic Detail 3 Otvoru. jpg|Detailní pohled na trojici jeskynních otvorů ve skalním amfiteátru bývalého koupaliště File:Koralove Jeskyne U Klukovic 30-002-B. jpg|Kovová tabulka s evidenčními údaji (číslem) o jeskyni umístěná na skále u vchodu do každého jeskynního patra.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Dokumentace Českého krasu - Vladimír Homola 1947; Jiří Kukla 1952 a jiné; Dokumentační středisko České speleologické společnosti (ČSS) * BALATKA, Břetislav a SLÁDEK, Jaroslav. Vývoj výzkumu říčních teras v českých zemích. +more 1. vydání Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. 288 stran, 34 tabulek; Knihovna Ústředního ústavu geologického (ÚÚG); svazek 32. * TŮMA Stanislav. Jeskyně na levém břehu Vltavy mezi Malou Chuchlí a ústím Dalejského potoka v Praze; periodikum: Československý kras, číslo 31; strany 35 až 44; Praha 1980 * HORÁČEK Ivan, LOŽEK Vojen. Vývoj přírodních poměrů návrší Bašta u Hlubočep v poledové době. periodikum: Československý kras, číslo 32; strany 35 až 44; Praha 1981.

Související články

Klukovická jeskyně * Albrechtův vrch * Hemrovy skály * Lom Kační * Butovice (Praha) * Klukovické koupaliště

Externí odkazy

- Autor: Folklor Rataj; datum: 22. května 2019; stopáž: 3 minuty a 53 sekund

Kategorie:Jeskyně v Praze Kategorie:Jeskyně v Pražské plošině Kategorie:Životní prostředí v Jinonicích Kategorie:Přírodní památky v Praze Kategorie:Archeologické lokality v Praze Kategorie:Klukovice