Kostel svatého Jakuba Většího (Zbraslav)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Kostel svatého Jakuba Většího (vlevo) a zámecká věž s budovou bývalého konventu (vpravo) Kostel svatého Jakuba Většího na Zbraslavi je původně středověký kostel na území dnešní pražské čtvrti Zbraslav, který patřil k areálu Zbraslavského kláštera a s ním také sdílel jeho osudy. V rámci pravidelných bohoslužeb je běžně přístupný veřejnosti. V kostele jsou umístěny ostatky posledních přemyslovských králů a také deskový obraz Madony ze Zbraslavi, obrazy Karla Škréty a Petra Brandla.

Historie

Poprvé se Zbraslav zmiňuje roku 1115, kdy byla knížetem Vladislavem I. +more darována kladrubskému klášteru, a ten zde zřídil proboštství. Ve 13. století byla Zbraslav v majetku pražského biskupa a s ním ji za jiné statky vyměnil král Přemysl Otakar II. , který si zde nechal vybudovat lovecký dvůr. Jeho syn Václav II. se rozhodl roku 1291 pro založení kláštera cisterciáckého řádu, který měl údajně ve velké oblibě. V době příchodu zakládajícího konventu na Zbraslavi již stála kaple sv. Jakuba Většího, která byla využívána cisterciáky jako místo bohoslužeb. Nový klášter byl také plánován jako královská nekropole a tuto funkci dočasně suplovala právě Jakubova kaple, protože stavba konventního chrámu trvala několik let.

Dobu rozkvětu vystřídal úpadek a zkáza. Z velkolepého cisterciáckého opatství, jehož opati měli významný vliv na politiku Českého království, se výměnou vládnoucí dynastie a přesunem královského pohřebiště do katedrály sv. +more Víta stal klášterem druhořadého významu. Zle jej poničili husité. Své stopy zde zanechalo i švédské vojsko. Po skončení třicetileté války začal klášter znovu prosperovat a roku 1654 byl vysvěcen nově postavený opatský kostel sv. Jakuba.

Zbraslavská madona (deskový obraz vzniklý okolo roku 1350) Kostel byl v původní podobě vystavěn v gotickém stylu, v polovině 17. +more století došlo k jeho rozšíření a přebudování podle raně barokního slohu. Koncem 19. století byla v kostele skřínka s královskými pozůstatky, z nichž byly antropologem Emanuelem Vlčkem identifikovány ostatky Václava II. , štědré donátorky kláštera Elišky Přemyslovny a zřejmě jednoho z Eliščiných dvojčat - dcerky Elišky. 23. června 1991 byly přemyslovské ostatky znovu slavnostně pohřbeny do hrobu v podlaze u vstupu do presbyteria. Od roku 1995 je kostel národní kulturní památkou.

Vnitřní výzdoba

Součástí vnitřní výzdoby je obraz Nanebevzetí Panny Marie, jejž namaloval Giovanni Battista Piazzetta v letech 1743 až 1744. Kromě něj se v kostele nachází kopie jednoho z nejlepších děl českého gotického malířství, Zbraslavské madony, jež je umístěna na oltáři jižní lodi kostela sv. +more Jakuba a socha Madony z Rouchovan dnes společně s originálem Zbraslavské madony vystavená v Národní galerii v Anežském klášteře. Výzdobu doplňují obrazy Petra Brandla a Karla Škréty. U vstupu do presbyteria stojí pomník Přemysla Oráče, jehož autory jsou Jan Štursa a Pavel Janák.

Zbraslavská madona je deskový obraz s polofigurou Panny Marie s dítětem, dílo výjimečné kvality z poloviny 14. století, namalované lazurovou technikou v modrozelených barvách na bukovém dřevě. +more Obraz je veliký 89×60×5cm a ikonografický rozbor nevylučuje spojitost s osobou Karla IV.