Vladislav I.

Vladislav I. (1070 - 12. dubna 1125, Praha) byl český kníže od října 1109 do prosince 1117 a znovu od 16. srpna 1120 do své smrti. Jméno získal po svém strýci, polském knížeti Vladislavu Hermanovi.

Původ

Vladislav byl druhorozeným synem krále Vratislava I. +more a Svatavy Polské, třetím z Vratislavových synů, kteří se vystřídali na českém trůně, bratrem Bořivoje II. a Soběslava I. a mladším (nevlastním) bratrem Břetislava II. .

Jeho nejstarší syn Vladislav se stal knížetem a později druhým českým králem, od něhož se odvozovala linie dědičných českých králů, počínaje synem Vladislava II. +more a vnukem Vladislava I. Přemyslem Otakarem.

Bořivoj II., Svatopluk a Vladislav

+more_na_medailonu_z_19. _století_od_sochaře_Antonín_Popp'>Anotonína Poppa Vladislavův denár.

Tak jako u většiny Přemyslovců se o Vladislavově mládí příliš neví, zřejmě ale žil celou dobu, než se stal knížetem, v Praze. Když se Svatopluk Olomoucký pokusil v roce 1105 sesadit Vladislavova bratra Bořivoje II. +more, stál ještě na Bořivojově straně. Bořivoj si proti sobě ovšem popudil většinu velmožů, obklopil se novými rádci a i Vladislav se přidal na stranu svého bratrance Svatopluka.

Druhý pokus o převzetí vlády v roce 1107 Svatoplukovi vyšel. Stal se knížetem, přičemž součástí dohody se šlechtou byl slib, že Svatoplukovým nástupce se stane Vladislav. +more Svatopluk zemřel během výpravy v Polsku v roce 1109 a převážně moravským vojskem byl na návrh velmože Vacka za knížete zvolen Ota II. Olomoucký, Svatoplukův bratr. Česká šlechta ale trvala na předchozí dohodě a Ota ustoupil.

Kníže

Během Vladislavovy cesty do Říše, kam odjel přijmout Čechy v léno, obsadil Bořivoj II. +more Prahu. Vladislav ovšem rychle získal podporu císaře Jindřicha V. - za 500 hřiven stříbra. Jindřich v lednu 1110 na setkání znepřátelených stran v Rokycanech potvrdil Vladislavovu vládu.

Kníže se poté tvrdě vypořádal se svými odpůrci, mladší bratr Soběslav I. +more uprchl do Polska, kde na svoji stranu získal krále Boleslava III. Křivoústého; postupně došlo k několika polským vpádům do Čech, během kterých byla krátce obsazena Praha, v říjnu pak svedena pro Čechy prohraná bitva na Trotině ve východních Čechách. Soběslav se nakonec díky Křivoústému mohl vrátit z exilu a získal do správy různé úděly.

V lednu 1114 dosáhl Vladislav I. významného diplomatického úspěchu. +more Na svatbě Jindřicha V. s Matyldou Anglickou v Mohuči zastával jako kníže úřad nejvyššího číšníka. Tato událost byla předstupněm pro právo českých panovníků náležet mezi kurfiřty a volit německého krále.

Od roku 1115 se znepřátelení představitelé přemyslovského rodu postupně sbližovali. Soběslav se vrátil do vlasti a získal úděly Žatecko, Brněnsko a Znojemsko; Olomoucko bylo Otovi II. +more vráceno již dříve. V roce 1115 založil Vladislav I. kladrubský klášter.

Střídání na trůně

klášterním kostele v Kladrubech

Koncem roku 1117 se do Čech vrátil Bořivoj II. +more, Vladislav I. mu z nepříliš jasných příčin dobrovolně předal vládu a pro sebe si vyčlenil panství na Žatecku.

V létě 1120 se Vladislav I. znovu ujal vlády, Bořivoj II. +more prchl do Uher. Poslední roky byly opět ve znamení rozporů - Soběslav (I. ) byl zbaven moravských údělů a hledal útočiště v cizině. Brněnsko získal Ota II. Olomoucký, Znojemsko Konrád II. , syn Litolda Znojemského.

Nedlouho před svou smrtí určil Vladislav jako svého nástupce Otu II. Olomouckého, teprve na nátlak královny vdovy Svatavy a biskupa Oty Bamberského změnil rozhodnutí. +more Příštím knížetem se stal Soběslav I.

Vladislav I. byl pohřben v benediktinském kladrubském klášteře. +more Původně byl zřejmě uprostřed hlavní lodi konventního chrámu Panny Marie, hrob byl otevřen roku 1653 při opravě chrámu. V současnosti je jeho náhrobek v barokním slohu v severní částí chóru.

Potomci

S manželkou Richenzou z Bergu († 1125) měl Vladislav I. čtyři děti: * +more'>Vladislav (1110. - 1174), český kníže a král :∞ 1140 Gertruda Babenberská :∞ 1153 Judita Durynská * Děpolt I. (1120/25 - 1167), zakladatel rodu Děpolticů :∞ Gertruda Braniborská * Jindřich († po 1169) :∞ Markéta * Svatava († po 1146) :∞ Fridrich z Bogenu, purkrabí v Řezně.

Zajímavosti

Případ Jakuba Apelly

Vedle domácích lidí žili ve středověkém českém státě i cizinci. Jistě už v 11. +more století bydleli v podhradí hradu Prahy Židé, kteří tu měli i synagogu. Židovští usedlíci se zabývali nejčastěji obchodem, ale i řemeslem. Obchodovali s běžným kupeckým zbožím, měli však významné postavení i v obchodu s otroky. Byli pověstní svým bohatstvím. Dle Kosmovy kroniky radila v roce 1091 kněžna Virpirka králi Vratislavovi I. : „Nikde se lépe neobohatíš ani se více nezvelebíš než v podhradí pražském a v ulici vyšehradské. Tam jsou Židé, mající plno zlata a stříbra…".

Koncem května 1096 prošla Prahou část účastníků 1. křížové výpravy. +more Křižáci „se obořili na Židy a proti jejich vůli je křtili a ty, kteří se protivili, zabíjeli. " Po jejich odchodu se většina Židů vrátila k víře svých otců, někteří však alespoň navenek v křesťanství setrvali. Jeden z nich, Jakub Apella, se domohl vysokého postavení a zastával úřad „místopána po knížeti". Kosmas ho nazval synem ďábla a tvrdil, že jeho působení bylo hrozným peklem pro křesťanský lid. „Jeho usmolená pravice čeho se dotkne, poskvrní, a jeho dech, smrdutý jako baziliškův, usmrtí ty, jež ovane; o něm svědčí i velmi mnozí lidé pravdomluvní, že bylo častokrát viděti, jak mu boku stojí a služby koná satan v lidské podobě. ".

Dle Kosmovy kroniky se však Jakub nakonec dal zaslepit svou mocí natolik, že tajně opět přijal židovství a v noci nechal rozbořit křesťanský oltář, jenž byl postaven v bývalé synagoze. Svaté ostatky, které byly v oltáři umístěny, vhodil do svého záchodu. +more Dne 22. července 1124 byl Jakub Apella sesazen. Kronikář o tom napsal:.

Historik Petr Charvát vyslovil domněnku, že záminka, pod kterou byl Jakub obviněn, byla nejspíše falešná. Poukázal na velké jmění, které bylo Jakubovi zkonfiskováno, a na závratnou sumu, kterou museli Židé zaplatit, aby ho vysvobodili z žaláře. +more Podle Charváta potřeboval Vladislav I. vyždímat z Židů peníze. „Celá historka patří do obvyklého spektra praktik, k nimž se vrchnosti křesťanské Evropy uchylovaly, pokud jim právě chybělo oběživo…".

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20071212103116/http://www. moraviamagna. cz/kroniky/k_ko1110. htm]Zatčení olomouckého knížete Oty II. Černého knížetem Vladislavem I. [/url] - z Kosmovy kroniky * [url=http://www. e-stredovek. cz/kniznica. php. info=79-Vladislav-I]Vladislav I. [/url] na webu e-stredovek. cz.

Kategorie:Přemyslovci Kategorie:Česká knížata Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Zakladatelé klášterů Kategorie:Narození 11. +more století Kategorie:Úmrtí 1125 Kategorie:Úmrtí 12. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v klášteře Kladruby Kategorie:Muži.