Soběslav I.

Soběslav I. (1090 - 14. února 1140, Hostin Hradec, snad lokalita Na hradcích nedaleko Vysokého Chvojna) byl českým knížetem od 12. dubna 1125 do 14. února 1140 a zakladatelem větve Soběslavovců. V letech 1115-1123 byl také knížetem brněnského a znojemského údělu. Byl nejmladším ze synů krále Vratislava II. (I.) a Svatavy Polské.

Nastolení knížetem a bitva u Chlumce

Se svým bratrem Vladislavem I. +more měl Soběslav vleklé spory, které usmiřoval Boleslav III. Křivoústý a usmířili se až díky jejich matce Svatavě krátce před Vladislavovou smrtí. Soběslav se vrátil z vyhnanství zpátky do Čech 2. února 1125. Usmíření iniciovali kněžna matka Svatava a biskup Ota Bamberský a podle Kosmy k němu došlo ve středu o velikonočním týdnu. Vladislav nakonec přece jen uznal za svého nástupce Soběslava. Ten byl nakonec zvolen na knížecí stolec také českými velmoži.

Vládu si však nárokoval Ota II. +more Olomoucký (Ota Černý) jako nejstarší Přemyslovec a získal si podporu německého krále Lothara III. Ten nároky Oty II. uznal a vyzval Soběslava k projednání do Řezna. Soběslav se však nedostavil. Místo sebe vyslal za králem pouze nepříliš reprezentativní delegaci. Lothar na to reagoval vojenskou výpravou do Čech. V řadách německého vojska byl vedle Oty II. i Albrecht Medvěd, budoucí braniborský markrabě.

Lothar si zřejmě sliboval jednoduché vítězství, podcenil ovšem Soběslavovy vojenské schopnosti. Říšská vojenská výprava skončila katastrofální porážkou v bitvě u Chlumce 18. +more února 1126. Ota II. Olomoucký padl, Lothar III. i Albrecht Medvěd padli do Soběslavova zajetí. Vzápětí se Soběslav s Lotharem smířili a bylo uzavřeno spojenectví. Soběslav přijal české knížectví v léno a obdržel titul nejvyššího číšníka s právem hlasu při volbě německého panovníka.

Domácí politika

Soběslavův denár Soběslav, poté, co upevnil svou vládu, „panoval chvalitebně, veda všemožnou péči o zvelebení země a bezpečnost její“. +more Ve 30. letech nechal nově opevnit Pražský hrad a zahájil jeho stavební úpravy.

Soběslav I. zbavil vlády potomky Oty II. +more Olomouckého - na Olomoucku vládl sám prostřednictvím biskupa Jindřicha Zdíka. Vrátil úděly Konrádu Znojemskému a Vratislavu Brněnskému (1126), ale již o dva roky později je jejich panství zbavil. Došlo k tomu v době, kdy se proti pražskému knížeti zformovala rozsáhlá opozice vedená biskupem Menhartem.

V létě 1130 bylo dokonce odhaleno spiknutí s cílem zavraždit Soběslava. Ten se se zatčenými krutě vypořádal: původce dal vedle tradičního oslepení také „čtvrtit a lámat kolem“, což byla v Čechách novinka. +more Dal oslepit i syna Břetislava II. , rovněž Břetislava, který se spiknutí účastnil. Soběslav se snažil upevnit svoji moc již dříve. V bitvě u Chlumce zemřel Ota Olomoucký, zajati byli i jeho další odpůrci - Konrád II. Znojemský a zřejmě i Vratislav Brněnský. Po smrti Václava Olomouckého v roce 1130 Soběslav získal i Olomoucko. V roce 1130 tedy kníže držel nejen Čechy, ale také Znojemsko, Brněnsko a Olomoucko. To byl zřejmě důvod spiknutí.

Zahraniční politika

V zahraniční politice byl věrným spojencem Lothara III. , na jehož straně se několikrát účastnil bojů proti Štaufům. +more Došlo také ke smíru s Uhrami. Naopak napjaté vztahy panovaly s Polskem. Po neúspěšné výpravě Boleslava III. Křivoústého do Uher v roce 1132 přišly vpády českého knížete do Slezska. Vztahy se upravily až r. 1137, rok před smrtí Boleslava Křivoústého.

V květnu 1138 se Soběslav účastnil dvorského sjezdu v Bamberku, který svolal nový německý král Konrád III. +more Štaufský. Český kníže si vymohl udělení Čech v léno pro svého syna Vladislava.

V červnu téhož roku svolal své stoupence do Sadské a donutil je potvrdit nástupnictví pro Vladislava. Soběslavův syn se však nakonec českým knížetem nestal, velmoži zvolili panovníkem +more'>Vladislava II. , Soběslavova synovce, syna někdejšího knížete Vladislava I. Ten jim ovšem brzy dokázal, že rozhodně není snadno ovladatelnou loutkou.

Potomci

Soběslav I. měl s Adleytou Uherskou (1105/7 - 1140) pět dětí:

* Vladislav († po 1165), olomoucký údělník * Marie (1124/5. - po 1172), rakouská a bádenská markraběnka, bavorská vévodkyně :∞ 1138 +more_Babenberský'>Leopold IV. Babenberský :∞ po 1141 Heřman III. Bádenský * Soběslav II. (1128. - 1180), český kníže :∞ 1173/1177 Eliška Polská.

* Oldřich (1134-1177), olomoucký údělník :∞ Cecílie :∞ Žofie * +more_(kníže)'>Václav II. (1137 - po 1192), český kníže.

Vývod z předků

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. e-stredovek. +morecz/kniznica. php. info=82-Sobeslav-I]Soběslav I. na e-stredovek. cz[/url] * [url=http://www. e-stredovek. cz/view. php. nazevclanku=vlada-sobeslava-i-1125-1140&cisloclanku=2007010003]Vláda Soběslava I. [/url] * [url=http://www. e-stredovek. cz/view. php. nazevclanku=atentat-na-knizete-sobeslava&cisloclanku=2006100002]Atentát na knížete Soběslava[/url].

Kategorie:Přemyslovci Kategorie:Česká knížata Kategorie:Čeští vojevůdci Kategorie:Účastníci bitvy u Chlumce (1126) Kategorie:Zakladatelé klášterů Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Narození 11. +more století Kategorie:Úmrtí 1140 Kategorie:Úmrtí 14. února Kategorie:Neznámé místo úmrtí Kategorie:Pohřbení v kostele svatého Petra a Pavla na Vyšehradě Kategorie:Muži.