Svatava Polská

Svatava Polská (asi 1046-1048 - 1. září 1126) byla třetí manželkou Vratislava II. a od roku 1085 první českou královnou.

Původ

Svatava byla dcerou polského knížete Kazimíra I. +more a jeho choti Dobroněgy Kyjevské, dcery Vladimíra I. Kyjevského, a po prababičce Doubravce byla spřízněna s Přemyslovci. Jejími bratry byli polští panovníci Boleslav II. Smělý a Vladislav I. Heřman.

Svatba s Vratislavem

Ke sňatku Svatavy s Vratislavem došlo zřejmě v roce 1062, rok po smrti předchozí kněžny, Vratislavovy druhé manželky Adléty Uherské. Jeho první manželka zemřela při předčasném porodu poté, co ji +more'>Spytihněv II. věznil. Podle německých historiků bylo Svatavě v době sňatku asi 15 let, podle Oswalda Balzera 19 až 22.

Důvodem ke svatbě bylo zachování neutrality Čech v polsko-německém konfliktu a Vratislav tak potvrdil přátelské vztahy se Svataviným bratrem, polským knížetem (později králem) Boleslavem II. +more Smělým, se kterým ale Vratislav později bojoval o česko-polské hranice.

Kněžna Svatava

K Vratislavovým čtyřem dětem Svatava přidala Boleslava, Bořivoje, Vladislava, Soběslava a Juditu. Nejmladší potomek, +more'>Soběslav, se narodil zřejmě v roce 1075. V té době už byla Svatava zralou ženou a matkou, proto snad měla k nejmladšímu synovi poněkud jiný vztah. Tři z jejích synů - Bořivoj, Vladislav a Soběslav - se stali knížaty v neklidných letech po smrti jejich otce, dceru Juditu její otec provdal za svého přítele a rádce Wiprechta Grojčského.

O manželce knížete se ovšem nezachovalo z této doby příliš zpráv, snad jen ta, že podporovala vyšehradskou kapitulu.

Korunovace

V dubnu 1085 se konal dvorský sjezd v Mohuči, který se významně zapsal do českých dějin. Vratislav II. +more obdržel od císaře Jindřicha IV. za své věrné služby královskou korunu (ovšem jen nedědičnou), byl zbaven poplatků a povinován účastí českých vládců s družinou na korunovačních cestách římskoněmeckých panovníků do Říma. Postupně se tak uvolňovaly vazby českých a německých panovníků.

15. června 1085 na Pražském hradě trevírský arcibiskup Egilbert Vratislava a jeho manželku korunoval králem a královnou, při této příležitosti je uváděn u Vratislava i titul krále polského.

U příležitosti korunovace vznikl Kodex vyšehradský.

Vdova

Vratislav si užíval titulu krále šest let, zemřel 14. ledna 1092. +more Svatava tak ovdověla a přihlížela poté bojům mezi členy přemyslovského rodu. V roce 1111 sehrála roli při jednání Vladislava I. s Boleslavem III. Křivoústým. Po králově smrti Svatava také usmiřovala své nejmladší syny Soběslava a Vladislava.

V roce 1125 umírající Vladislav I. potvrdil jako svého nástupce +more_Olomoucký'>Otu II. Olomouckého, jehož nástupnictví podporovala také Vladislavova manželka Richenza z Bergu. Teprve zásah královny matky jeho rozhodnutí změnil. Po velkém nátlaku, k němuž se připojil i Svatavin přítel biskup Ota Bamberský, se umírající kníže s bratrem smířil, i když velice nerad.

Svatava, která byla více než 30 let vdovou, ještě zažila vítězství svého syna Soběslava v bitvě u Chlumce a zemřela 1. +more září 1126. Pohřbená je stejně jako její manžel na Vyšehradě v kostele sv. Petra a Pavla.

Potomci

Z pěti známých dětí Vratislava II. a Svatavy se všechny dožily dospělosti.

* Boleslav († 1091) , olomoucký údělník * +more'>Bořivoj II. (1064. - 1124), český kníže :∞ 1100 Helbirga Babenberská * Vladislav I. († 1125), český kníže :∞ 1111. Richenza z Bergu * Soběslav I. (1075. - 1140), český kníže :∞ 1123 Adleyta Arpádovna * Judita Grojčská (1066. - 1108) :∞ 1086 Wiprecht Grojčský.

Genealogie

Reference

Literatura

KAREŠOVÁ, Z.; PRAŽÁK, J. Královny a kněžny české. 1. vyd. Praha : X-Egem, 1996.

Externí odkazy

[url=http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2006120003]Královna Svatava a ženy kolem ní[/url]

Kategorie:České královny Kategorie:Piastovci Kategorie:Narození 11. +more století Kategorie:Úmrtí 1126 Kategorie:Pohřbení v kostele svatého Petra a Pavla na Vyšehradě Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí 1. září.