Krypto-křesťané

Technology

12 hours ago

Author

Krypto-křesťané je označení pro tajné vyznavače křesťanské víry. Historicky pojem popisoval situaci, kdy byli tajní křesťané souběžně vnějšími okolnostmi a tlaky donuceni oficiálně vyznávat jinou víru. Někdy bylo křesťanství postaveno i mimo zákon. Novodobý význam je ovšem širší a zahrnuje i utajované křesťanství v režimech, které si vynucují bezvěrectví nebo nějak znevýhodňují lidi praktikující jakékoli náboženství. Někdy jsou jako krypto-křesťané označováni i lidé, kteří vytvářejí paralelní církevní struktury, protože nesnesou, že jejich oficiální církev například spolupracuje s režimem, který považují za zločinný.

Dějiny

Jev provází křesťanství od jeho počátků, neboť již v Novém zákoně je zachyceno, že Ježíš apeloval na své učedníky, aby utajovali části jeho učení (především ty mesiánské).

Klasická éra krypto-křesťanství přišla v Římské říši, kde v jistých etapách za vyznávání křesťanství hrozila poprava (známé jsou zejména represálie za Traiana). Křesťané se tehdy scházeli často v podzemních prostorách - katakombách. +more Římské katakomby jsou dnes významnou raně křesťanskou památkou, i díky své umělecké výzdobě. Krypto-křestanství se tehdy rozvíjelo i přesto, že křesťanská nauka "taktické zapření víry" zakazuje mnohem jasněji, než tak činí islám či judaismus (krypto-islám a krypto-judaismus jsou rovněž často užívané, analogické pojmy). V Římě se krypto-křesťanství také projevovalo tím, že křesťané chodili před magistráty vykonat pohanskou oběť "za bezpečnost říše", k níž v Římě všichni obyvatelé byli nuceni a po jejím vykonání obdrželi certifikát (libellus) zaznamenávající skutečnost, že splnili občanskou povinnost.

Ovšem jev se objevil ještě v různém čase na různých místech vícekrát, například po zákazu křesťanství v Japonsku roku 1643 (zrušen až v roce 1858). Krypto-křesťanské hroby, rafinovaně zdobené tak, aby připomínaly buddhistické, se dochovaly zejména na poloostrově Šimabara, na ostrově Amakusa a v Kagošimě.

Velkou renesanci krypto-křesťanství pak přineslo dobytí křesťanských území Osmanskou říší, z velké části území Byzantské říše (Malá Asie, Balkán). Byzantským křesťanům to zpočátku přineslo i stará teologická dilemata, která rozřešil patriarcha Ioannes XIV. +more závěrem, že "ti křesťané, kteří ze strachu z trestu muslimů chtějí tajně věřit a praktikovat křesťanství, budou také spaseni, pokud budou studovat boží příkazy, jak jen to bude možné. “ Nejvíce důkazů o krypto-křesťanství pod osmanským tlakem pochází z Balkánu. Osmani zde sice dovolovali některým komunitám zůstat u křesťanství, ale podrobovali křesťany "krevní dani" spočívající v odebírání dětí, ze kterých pak Osmani vychovávali své elitní vojáky (janičáry), čemuž se snažila řada křesťanů zabránit vnějškovým přestoupením na islám, za souběžného tajného vyznávání křesťanství. V Malé Asii byli tajnými křesťany především Řekové a Arméni, mnozí zde konvertovali pod hrozbou pogromů a genocidy. Podle některých údajů krypto-křesťanské arménské komunity existují ve východním Turecku dodnes. Také na jiných muslimským územích byl jev zaznamenán, všude kam dosáhl raně středověký chalífát. Mnoho krypto-křesťanských komunit existovalo na středním východě až do 19. století.

Hraniční jevy

Mnoho křesťanských komunit přešlo do ilegality také v komunistickém Sovětském svazu a posléze v sovětské sféře vlivu během studené války (viz též podzemní církev). Po pádu komunismu se některé z těchto skupin znovu připojily k oficiálním církvím, ale jiné pokračovaly ve své nezávislé existenci s tím, že oficiální církve byly neodčinitelně poskvrněny jejich spoluprací s komunistickými režimy. +more Podobné skupiny dnes stále existují v Čínské lidové republice ovládané komunisty. I zde ovšem existují oficiální křesťanské církve loajální k režimu, takže někteří badatelé váhají, zda tradiční pojem krypto-křesťanství je pro popis jevu vhodný. Volí se spíše termín podzemní církev.

Specifickým případem krypto-křesťanů pak byli tajní vyznavači jiné verze křesťanství, než jaká byla v té které době na tom kterém místě oficiální, státní, jediná povolená nebo preferovaná (například v Anglii byl katolicismus zakázán roku 1558). V takovém případě se ale častěji volí specifičtější pojmy jako krypto-katolíci, krypto-protestanti apod. +more Takové jevy nejsou jen historické, například v Eritreji, zemi s většinou katolíků, někteří protestanti svou víru i dnes praktikují tajně, aby se vyhnuli pronásledování a mučení ze strany úřadů.

Specifickým historickým jevem byl i vznik "přechodových" církví pro vyznavače jiného náboženství. Věřící pak opustili církev původní, ale nekonvertovali k víře, jíž preferovala oficiální moc, ale vstoupili do církve založené na základě jakéhosi kompromisu s touto mocí a její oficiální církví - nejznámějším případem je vznik řecko-katolické církve na západní Ukrajině, která byla vytvořena pro vyznavače pravoslaví, aby se nemuseli stát vyloženě katolíky jako Poláci, jež toto území ovládali. +more Zajímavé je, že tento historický experiment byl poměrně úspěšný a tato církev se udržela i po rozpadu moci, s níž kompromis byl uzavřen.