Kukačka jestřábí

Systematika

Kukačku jestřábí formálně popsal v roce 1797 dánsko-norský přírodovědec Martin Vahl pod názvem Cuculus varius. Druhové jméno varius pochází z latiny, ve které znamená „rozmanitý“. +more Rozeznávají se dva poddruhy s následujícím rozšířením:.

* H. v. +more varius (Vahl, 1797) - od Nepálu a Indie po Bangladéš a Myanmar; * H. v. ciceliae Phillips, WWA, 1949 - Šrí Lanka.

Podle mitochondriální analýzy je sesterským taxonem kukačky jestřábí kukačka krahujčí (Hierococcyx sparverioides).

Výskyt

Kukačka jestřábí (Dháka, Bangladéš) Areál rozšíření kukačky jestřábí je v jižní Asii, přesněji od severního Pákistánu a Nepálu přes většinu Indie po Šrí Lanku, Bangladéš a Bhútán. +more Biotop druhu představuje otevřenější lesnatá a křovinatá krajina osázená opadavými i částečně stálezelenými stromy, dále mangrovy i člověkem utvářené biotopy jako jsou zahrady, sady, stromové a čajové plantáže i polosuchá krajina. V Indii se vyskytuje do 1200 m n. m. , na Šrí Lance do 600 m n. m.

Popis

Dosahuje délky těla kolem 34 cm, tedy přibližně velikosti kukačky obecné. Vzhled kukačky připomíná jestřába, což ji vysloužilo i její druhové jméno (srv. +more s kukačkou krahujčí, která zase dostala jméno po krahujci). Hlava je šedá, zbytek svrchní části těla včetně křídel je hnědošedý, občas s bělavou skvrnkou. Hruď je světle rezavá až bílá podobně jako břicho a boky, přes které se táhnou bledě hnědé pruhy. Ocas je hnědošedý s 3-5 bílými a černými pruhy a světle rezavým koncem. Samec i samice vypadají stejně. Duhovky jsou žluté až nahnědle žluté, oční kroužek je bledě citrónový. Horní zobák je nažloutlý, spodní zobák je nazelenalý, nohy jsou žluté.

Biologie

Hlas kukačky jestřábí Jedná se o plachý druh, který lze však ve volné přírodě zahlédnout relativně snadno z důvodu otevřených, řídce osázených lesů, které kukačka jestřábí obývá. +more Potravu sbírá ve stromoví nebo ze země. Živí se hmyzem, mj. housenkami, cvrčky, kobylkami, sarančaty, mravenci nebo okřídlenými termity. Nepohrdne ani plazy, ovocem nebo bobulemi. K hlasovým projevům patří hlasité, pronikavé „brajn fé-vr“ nebo „uí-piuit“.

Hnízdění

Kukačka jestřábí s ulovenou chlupatou housenkou (Západní Bengálsko, Indie) Jedná se o hnízdního parazita. +more Hnízdní období se liší podle lokace, v Indii to je převážně od ledna do června, nicméně např. v Kérale to je hlavně září, což odráží vrchol hnízdního období argie pralesní. K známým hostitelským druhům patří pěvci z čeledi Leiothrichidae; konkrétně se jedná o tyto druhy: sojkovec nilgirský (Montecincla cachinnans), argie žlutozobá (Argya affinis), argie pralesní (Argya striata) a timálie šedočelá (Argya malcolmi). V literatuře se nicméně objevuje i řada dalších druhů, avšak o jejich identitě existují důvodné pochyby o tom, že vejce nalezená v hnízdech těchto hostů skutečně patřily kukačce jestřábí.

Ohrožení a početnost

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje kukačku jestřábí za málo dotčený druh. Globální populace sice nebyla kvantifikována, avšak druh je ve většině svého areálu výskytu běžný, pouze na Šrí Lance je vzácnější.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Ptáci Orientální oblasti Kategorie:Kukačkovití