Mangrovy

Mangrovy na Queenslandu Mangrovy, též mangrove, jsou azonální společenstva keřů a stromů vyskytující se v brakických vodách (tedy v deltách řek, kde se sladká voda mísí se slanou) a na pobřežích moří a oceánů. Pro mangrovové oblasti je typická pravidelná kulminace výšky vodní hladiny a výskyt v subtropech a tropech. Charakteristické jsou porosty s opěrnými a dýchacími kořeny. Jsou schopny aktivně vylučovat sůl - listy, mají husté kořeny, kořenový systém absorbuje vzdušný kyslík. U některých mangrovníků je častá živorodost, konkrétně klíčení semen ještě na rostlinách. V těchto společenstvích lze najít hospodářsky užitečné dřeviny (např. rod Rhizophora) i plodiny (např. rod Avicennia). Mangrovy jsou důležité pro zpevnění terénu, chrání před přílivovými vlnami a zachytávají mnohé nečistoty. Chrání pobřeží proti erozi, čistí vodu, zmírňují povodně, poskytují útočiště pro volně žijící živočichy.

Tyto lesy však mizí. Tato rostlinná společenstva jsou ohrožována hlavně nadměrnou těžbou cenných dřev a dále hromaděním PET lahví a jiných odpadů, které jsou splachovány při pravidelných záplavách z krajiny. +more Významným problémem může být i usazování kalů a sedimentů, jako následek městských odpadů (tam kde chybějí čistírny odpadních vod), a splachy - především dusíkatých a fosforečných látek z polí.

Rozšíření

Rozšíření mangrovů na planetě +morejpg|náhled'>Mangrove Avicennia marina na pláži Cairns, Austrálie Mangrovy se vyskytují nejčastěji na východním pobřeží Střední Ameriky a Floridy, dále na pobřeží tropické Afriky a jihovýchodní Asie, od Nové Guineje až po Nový Zéland, nacházejí se též na pobřeží jižního Japonska. Mangrovové lesy se v různých oblastech naší Země liší. I když tvoří jen asi 1% všech lesů na Zemi, je zajímavé, že dokáží zachytávat oxid uhličitý 5x efektivněji než tropické deštné lesy.

Rostlinstvo

Označení stromů jako mangrovníky je pouze ekologické členění, taxonomicky jsou tyto specializované dřeviny děleny na kořenovníky (Rhizophora), kolíkovníky (Avicennia), kuželovníky (Sonneratia), kolenovníky (Bruguiera) a kyjovníky (Laguncularia).

V tropické Americe jsou mangrovové porosty tvořeny 3 hlavními druhy: kolíkovníkem Avicennia germinans (paznehtníkovité), kyjovníkem Laguncularia racemosa (uzlencovité) a kořenovníkem Rhizophora mangle (kořenovníkovité). Často je též přimísena strbouleň Conocarpus erectus (uzlencovité).

Kořeny

Stromy mají kořeny z velké části čnící nad bahnitou půdu a jsou četně fyziologicky adaptovány k růstu v trvale anaerobních, mokrých a navíc brakických až velmi slaných podmínkách. Zde dokáží přežít díky své schopnosti filtrování a využití dýchacích kořenů - pneumatofory. +more Na kořenech žijí ústřice a jiní mlži, lezci a jiní živočichové. Pro rybáře představuje toto prostředí vhodné místo k lovu ryb, které zde pečují o výtěr; občas se tam nějaká zaplete a rybáři je pak snadno seberou.

Listy

Listy jsou zelené a k potravě je využívají např. krabi mangrovoví. +more Lidé je využívají třeba na čaj nebo k léčení ran a křečí.

Kůra

Kůra obsahuje barvivo, kterým si obyvatelé těchto hájů barvili kůži.

Hospodářsky významné druhy rostlin

V mangrovech roste řada hospodářsky významných druhů rostlin. Jedná se hlavně o dřeviny (druhy Avicennia, Bruquiera, Rhizophora). +more Jejich nadměrná těžba však může vést k narušení ekosystému. Dalšími plodinami jsou rody poskytující ovoce (Avicennia, Sonneratia, Heritiera), krmivo, třísloviny (Ceriops tagal) či vosk (Exoecaria agallocha).

+more),_požírá_list_Kořenovník_obecný'>kořenovníku obecného. Península de Ajuruteua, Bragança, Pará, Severní Brazílie.

Zvířectvo

Ponořené kořeny mangrove poskytují spletitý prostor pro houbovce, ústřice, sasanky, korály, hvězdice a množství druhů ryb (parejnoci, tolstolobik bílý, piloun, barakuda). Také nad hladinou lze nalézt ryby, jedná se o lezce z rodu hlaváčovitých. +more Tyto prostory s oblibou vyhledávají obojživelníci, želvy (kareta obrovská, kareta pravá, kožnatka africká), ještěři (krokodýl mořský, krokodýl americký, varan Salvadoriův), hadi vodnářky (např. vodnářka krabožravá), ale také chřestýš diamantový nebo užovky. Silně zastoupenou skupinou jsou korýši, krabi (Perisesarma, Uca) raci (rak poustevníček) a krevety. Koruny stromů obývají savci (mirikinovití, chápan středoamerický) či hmyz. Významný podíl má i ptactvo, a to nejen mokřadní. Ptáci zde hnízdí a na zemi i ve vodě shání potravu, např. (volavčík člunozobý, volavka obrovská, vodouš velký, tabon oranžovonohý, pisila čáponohá, slípka zelenonohá, jespák, nesyt, kolpík, fregatka). Území mangrovů se při shonu za potravou stává cílem návštěv kapustňáků, dugongů, tapírů, prasat, koček rybářských nebo tygrů.

Galerie

Soubor:Mangroves. jpg|Mangrovy a jejich kořenový systém Soubor:Sunset from above Phang-nga. +morejpg|Mangrovy v Národním parku Ao Phang Nga, Thajsko Soubor:Via Mangue em construção - Recife, Pernambuco, Brasil. jpg|Největší městské mangrovy na světě, Recife, Brazílie Soubor:Pichavaram 1. jpg|Mangrovy v Pichavaram, Tamilnádu, Indie Soubor:Rhizophora mangle-roots. jpg|Kořenovník obecný, Brazílie Soubor:Jack Barnes Bicentennial Mangrove Boardwalk. jpg|Mangrovový les, Mořský park Velký bariérový útes, Austrálie Soubor:ShrimpFarming Honduras L7 1987-99. jpg|Příklad zmenšování plochy mangrovů (krevetí farmy, Honduras) Soubor:Young mangrove plantation in the Indus Delta. jpg|Výsadba mangrovových porostů, delta řeky Indus, Pakistán Soubor:Tropical Mangroves. jpg|Tropický mangrovový les na Srí Lance Soubor:Pollution mangrove 2. jpg|Znečistění mangrovů v Kamerunu, střední Afrika.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Slanisko

Externí odkazy

Kategorie:Azonální společenstva Kategorie:Biotopy