Levalloiská technika

levalloiské hroty - Beuzeville Levalloiská technika je způsob výroby kamenné štípané industrie, který se užíval ojediněle již během starého paleolitu. Hlavní těžiště jeho užití leží ve středním paleolitu, touto technikou vyráběné nástroje známe i z počátku mladého paleolitu.

Název vznikl podle naleziště ve městě Levallois-Perret na severozápadním okraji Paříže.

Hlavní princip této techniky spočívá v plošné úpravě jádra, které je tak předběžně připraveno k odštěpení samotného nástroje. Tato příprava jádra umožňuje odbíjet úštěpy pravidelného tvaru, stejně jako čepelky. +more Konečný výrobek se z tohoto jádra na vybraném místě odbíjí jediným úderem.

Tato metoda je vyspělejší než ty, které byly používané dříve, protože umožňuje mnohem větší kontrolu nad velikostí a tvarem budoucího nástroje. Nástroje takto vyráběné zahrnují škrabadla, nože, ale i tzv. +more levalloiské hroty.

Levalloiská technika se uplatnila v acheuléenu, taubachienu, moustérienu, bohunicienu a szeletienu.

Externí odkazy

[url=http://www. hf. +moreuio. no/iakk/roger/lithic/LEV/Lev. html]Kresby s popisem levalloiské techniky[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070106195625/http://id-archserve. ucsb. edu/Anth3/Courseware/LithicTech/Movies/Levallois_Point. html]Animace levalloiské techniky[/url].

Kategorie:Paleolit