Střední paleolit

Technology

12 hours ago

Author

Střední paleolit je období cca 250 000 - 40 000 let př. n. l. Na počátku středního paleolitu ještě dožíval archaický člověk rozumný (Homo sapiens). V Africe na něho přímo navázal moderní člověk rozumný, který se objevil v letech 170 000/135 000 př. n. l. Pozůstatky archaického člověka rozumného byly nalezeny po celém Starém světě a poprvé také na Předním východě. Tento archaický člověk je zastoupen např. člověkem steinheimským (Homo steiheimensis, 300 000/150 000 př. n. l.) a člověkem neandertálským (Homo neanderthalensis) v Evropě nebo člověkem palestinským (Homo palestinus) na Předním východě.

Člověk neandertálský

Člověk neandertálský se vyvinul cca 230 000 př. n. +more l. přímo z archaického člověka rozumného. Byl přizpůsoben chladnému tundrovému klimatu Eurasie, který zde panoval během risského glaciálu (280 000/120 000 př. n. l. ). Tento druh člověka byl pojmenován podle německého naleziště Neanderthal.

Stal se nositelem kultury moustérien (od cca 230 000 př. n. +more l. ), pojmenované podle francouzského naleziště Le Moustier v Dordogni. Vedle pěstních klínů byly typické kamenné ústěpy štípané z předem připravených jader. Vedle mousteriénu existovaly i další úštěpové kultury: clactonien, levalloisien a tayacien.

Nálezy v této době jsou četnější. Nejrychlejší vývoj probíhal ve Středomoří, kde byly vyráběny dokonalejší kamenné nástroje, hrubé i jemné, jako škrabadla, drasadla, hroty a rydla. +more Ostří bylo upravováno jemným odštěpováním, označovaným jako retušování. Vyráběny byly nástroje k lovu, porcování masa, čištění kůží a k opracovávání dřeva, parohu a kosti. Poznatky o způsobu použití těchto nástrojů přináší vědní disciplína zvaná traseologie, která se zabývá sledováním opotřebení ostří pod mikroskopem.

Moderní člověk rozumný

Nejstarší pozůstatky moderního člověka rozumného pocházejí z cca 195 000 př. n. l. z etiopské lokality Omo.

Soupeří spolu dvě teorie vzniku moderního člověka: * vznik vývojem z regionálních osídlení člověkem vzpřímeným, např. v Africe z člověka vzpřímeného přes archaického člověka rozumného, v Evropě přes archaického člověka rozumného a neandertálce. +more Odpůrci této teorie poukazují na nepravděpodobnost souběžného shodného vývoje na různých místech nezávisle na sobě. Chybí také fosilní důkazy * model společného původu : všichni moderní lidé pocházejí ze společných afrických předků (podle DNA pravděpodobně před více než 300 000 lety). Rozšířili se stěhováním Eurasií, což je doloženo fosiliemi a dalšími archeologickými nálezy. Pouze v Africe byly doloženy přechodné formy mezi archaickým a moderním člověkem.

Moderní člověk měl rozvinutější řečové schopnosti než člověk archaický. Je to jediný druh člověka, který přežil do našich dnů, alespoň pokud je známo a pokud pomineme teorie o přežívající jiných lidských druzích (yetti, blackfoot aj. +more).

Moderní člověk vynikal různorodostí opracování kamene. Používal hlavně drobné úštěpy - drobnotvarou industrii. +more V této době vzniklo i umění a primitivní náboženství. Dochovaly se náznaky rituálního pohřbívání.

Do konce středního paleolitu se moderní člověk rozšířil z Afriky do většiny Asie a do Austrálie (Osídlování Země).