Lexikologie
Author
Albert FloresLexikologie je vědní disciplína zabývající se studiem slovních zásob a slovních jednotek v jazyce. Jedná se o součást lingvistiky a jejím hlavním cílem je popisovat a analyzovat lexikální systém jazyka. Lexikologie se zaměřuje na různé aspekty slovních jednotek, včetně jejich významu, formy, výskytu a vzájemných vztahů. Mezi hlavní oblasti studia lexikologie patří lexikální morfologie, sémantika, lexikografie a lexikální statistika. Lexikologie je důležitým nástrojem při zkoumání a popisu jazyka a má také praktické využití při tvorbě slovníků a překladu.
Lexikologie je lingvistická disciplína, která se zabývá lexikem, tedy slovní zásobou určitého jazyka a jejím užíváním. Slovní zásoba jazyka představuje subsystém, jehož jednotkami jsou slova a ustálená slovní spojení. Repertoár těchto jednotek je ve srovnání s ostatními jazykovými rovinami podstatně rozsáhlejší, protože bezprostředně odráží členitost mimojazykové reality. Lexikální rovina je složitými vztahy propojena se všemi ostatními jazykovými podsystémy. Slova se skládají z jednotek rovin nižších, tj. fonémů a morfémů, jejichž prostřednictvím jsou zvukově, slovotvorně a tvaroslovně utvářena, zároveň se však podílejí jako stavební prvky na vzniku jednotek rovin vyšších, tj. slovních spojení, vět a textů.
Za základní jednotku lexikální roviny bývá považováno slovo jakožto ustálená jednotka jazyka, která je tvořena řadou fonémů ve větě přemístitelnou (výjimečně fonémem jediným) a nese lexikální a/nebo gramatický (případně též pragmatický) význam.
Vzhledem k obtížím teoretické vymezitelnosti slova byly pro potřeby lexikologie abstrahovány i některé další jednotky: * Lexém je abstraktní jednotka lexikálního subsystému nadřazená všem svým konkrétním manifestacím v řečových řetězcích, tj. zahrnující u ohebných slov všechny gramatické tvary (houbař, houbaře, houbařem; mluvím, mluví, bude mluvit). +more * Většinou synonymně s termínem lexém se užívá označení lexikální jednotka. Termín lexikální jednotka však zahrnuje i víceslovná pojmenování (ryzec peprný) a frazémy (zaslíbená země, tlouct špačky).
Teorií a praxí vytváření slovníků se zabývá lexikografie. S lexikologií úzce souvisí také slovotvorba, jež studuje formu a význam jednotlivých pojmenování vzniklých na základě pojmenování již existujících, popř. +more procesem jejich vzniku.
Lexikologie a její disciplíny
slovotvorba - popisuje způsoby tvoření nových slov * sémantika - je nauka o významu slov * etymologie - zkoumá původ slov * frazeologie - se věnuje ustáleným slovním spojením * onomastika - hledá původ a zákonitosti tvorby vlastních jmen * lexikografie - je nauka o slovnících * neologie - nauka o nových slovech * toponomastika - nauka o místních jménech * nauka o jménech lidských produktů (značek, budov, výrobků …) * dialektologie - nauka o nářečí * slangologie - o slangu, argotu * terminologie - profesní mluva (lékařská …)
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Užívání jazyka Kategorie:Sémantika Kategorie:Etymologie