Maceva
Author
Albert FloresPopis
Maceva je označení pro židovský náhrobek, nejčastěji mívá podobu kolmo vztyčené kamenné nebo dřevěné desky, od 19. století výjimečně také litinové. +more Horní část vyplňuje reliéf, dolní nápis (epitaf). Nejstarší macevy mívaly prosté zakončení, rovné, do trojúhelníku nebo obloukové. Dekorativní výzdoba se od středověku vyvíjela spolu s uměleckými slohy, ale souvisela i s místními zvyklostmi, s tradicí jednotlivých kameníků a závisela také na použitém materiálu.
Plastická vyobrazení v horní části náhrobku mají symbolický význam. Jejich prvky poukazují na zařazení zemřelého v liturgickém životě komunity: kněz (kohen) má na náhrobku zobrazeny žehnající ruce, potomci rodů Lévi džbán a mísu, rabín nebo učenec knihu či korunu tóry. +more Některé macevy zdobí symbol povolání (např. nůžky, lékařská pinzeta). Vyskytují se i podoby zvířat symbolizující jméno zemřelého (lev, jelen, ryba). Většina dekoračních motivů však souvisí s biblickými texty, rostlinné motivy mají symboliku lidské pomíjivosti a naděje na nový život, plody vyjadřují lásku, svícny světlo víry a podobně.
Kromě jména zemřelého se uvádělo pohlaví, věk a datum úmrtí, u mužů i jméno otce, u žen jméno manžela. K tomu se přidávaly popisy jeho dobrých vlastností, verše, citáty z Písma a podobně. +more Nápisy na náhrobcích bývaly až do poloviny 19. století pouze hebrejské, tzn. že i číslice byly psány hebrejsky a letopočty podle židovského kalendáře. Později se na židovských hřbitovech u nás objevují i dvojjazyčné nápisy, hebrejské a německé nebo výjimečně hebrejské a české, případně nápisy v jidiš. Ve dvacátém století už jsou epitafy uváděny většinou jen německy nebo česky. Tradicí ale zůstalo zakončení pěti hebrejskými písmeny - zkratkou židovské náhrobní formule.
Maceva se podle židovských tradic a rituálů vztyčovala na hrobě až po roce, po uplynutí předepsaného období smutku. Ve výroční den úmrtí nebo pohřbu se konala malá pobožnost spojená se zasvěcením náhrobku. +more Pod každou náhrobní deskou je umístěn pouze jeden zemřelý. Židovská víra zakazuje jakkoliv manipulovat s ostatky, otevírání nebo přesouvání hrobů je nepřípustné. Dvojité macevy (manželské) se vyskytují výjimečně.
Židé mají povinnost navštěvovat hřbitovy čtyřikrát ročně, v den výročí pohřbu a během třech židovských svátků. Květiny se na hroby nenosí, vadnou, jsou pomíjivé. +more Na náhrobky se kladou kamínky. Kámen přetrvá věky a tak by také měly trvat vzpomínky. Tato tradice pochází od prvních židů, žijících na poušti, kteří na hroby vršili kamení.
Galerie
Soubor:Praha Jewish Cemetery.jpg Soubor:ŽH Olšany (21).jpg Soubor:ŽH Olšany (10).jpg Soubor:Starý ŽH Brtnice (09).jpg Soubor:Jewish cemetery in Lukavec (16).jpg Soubor:ŽH Úsov 08.jpg