Malpovití

Kotul amazonský (Saimiri boliviensis)

Malpovití (Cebidae) je čeleď ploskonosých opic.

Změny v klasifikaci

Na základě nových vědeckých poznatků jsou upraveny taxonomické systémy a v čeledi malpovitých zůstaly zařazeny jen podčeledi malpy (Cebinae) a kotulové (Saimiriinae). Podčeledi chápani (Atelinae), mirikiny (Aotinae) a chvostani (Pitheciinae) byly povýšeny na samostatné čeledi chápanovití (Atelidae), mirikinovití (Aotidae) a chvostanovití (Pitheciidae). +more Do čeledi malpovitých bývá příležitostně včleněna i podčeleď kosmani (Callitrichinae), tu však máme v naší klasifikaci vedenou jako samostatnou čeleď kosmanovití (Callitrichidae).

Rozšíření

Malpovití obývají Jižní a částečněně i Střední Ameriku, kde jsou nejrozšířenějšími opicemi. Malpy žijí ve všech typech lesa a v nejrůznějších rostlinných společenstvech, od nížin až vysokohorské oblasti, přizpůsobily se deštným pralesům, mangrovovým porostům, bažinatým oblastem i suchým lesům. +more Kotulové žiji nejraději na okrajích lesů, souvislým hlubokým pralesům se vyhýbají.

Popis

Malpovití jsou opice s nozdrami postavenými daleko od sebe a směřující do stran. Charakteristické jsou i jejich dlouhé končetiny a prsty na předních končetinách, které jsou skvěle přizpůsobeny k lezení na stromech i přesto, že mají palec postavený proti ostatním prstům. +more Mají i dlouhé nehty, kterými se zachytávají o kůru stromů. K pohybu na větvích jim pomáhají i palce na nohou, které se mohou otočit a tím usnadnit sevření větve.

Malpy jsou střední až velké opice, bez ocasu měří 30 až 50 cm a váží 5 až 7 kg. Mají lysé uši, nemají sedací mozoly a lícní torby. +more Jejich ocas je celý porostlý srstí a na konci se stáčí do kroužku. I když není vysloveně chápavý, je dost pevný na to, aby se za něj malpy mohly na krátkou dobu zavěsit, případně přidržet při šplhání.

Kotulové jsou menší i lehčí než malpy, měří asi 25 - 30 cm. Mají hustě osrstěný a pohyblivý ocas dlouhý asi 40 cm, ale ten není chápavý. +more Jejich lebka i mozkovna jsou velké. Mozek v poměru k tělu má asi 1/17 celkové hmotností (u lidí jen 1/35, čili jen polovinu), je však jednoduše stavěn a málo zvrásněný. Mají velké ušní boltce a blízko sebe posazené oči. Vzhledově jsou si všechny druhy dost podobné, na hlavě, hřbetě a ve slabinách jsou šedí do zelena nebo do rezava, obličej mají bílý, okolo očí, na čenichu a na bradě mají srst černé barvy, hrdlo, břicho a nohy mají žlutavé, ocas šedozelený s černou špičkou.

Stravování

Malpy i kotulové jsou typickými všežravci. Živí se prakticky vším, co jí přijde do ruky, semena, kořeny, oddenky, květy, nektarem, hmyzem i drobnými obratlovci (např. +more žábami, ještěrkami nebo malými netopýry).

Způsob života

Malpy jsou denními živočichy, převážnou část života stráví na stromech, kde jsou velice obratné a rychle, dobře šplhají a skáčou. Na zem sestupují jen při potřebě napít se. +more Žijí ve skupinách převážně okolo 15 jedinců, do kterých se sdružuje i několik rodin. Každá skupina si nárokuje určité území, tato území se však navzájem překrývají. Teritoria si značkují moči a výměšky pachových žláz. Skupina malp bývá velice hlučná.

Kotulové jsou také denními opicemi, které se sdružují do velkých tlup čítajících i několik stovek zvířat. Sami sebe označují tak, že si svou moč natírají na chodidla zadních nohou nebo na srst na krku. +more Výměšky pachových žláz zase značkují okolí. Dosud ne zcela objasněný účel má válení na zádech. Je to snad součást péče o srst a také možný výraz sociálního zařazení ve skupině, jedinec postavený nejvýše se válí na zádech nejčastěji.

Rozmnožování

Malpy mívají po 180 denní březosti jedno mládě, o které se matka stará asi do 6 měsíců, později se o něj pomáhají starat i samci. Dospívají asi až v 7 létech, v zajetí se dožívají i 45 let.

Kotulům se po 150 až 170 dnech březostí rodívá jedno mládě, které matka zprvu nosí na hrudí a později na hřbetě. Dospívají ve věku okolo tří let, v přírodě žijí průměrně 7 let, v zajetí až 20 let.

Ohrožení

Podle IUCN jsou považováni: * malpa černá a kotul nahouchý za téměř ohrožené druhy, * kotul rudohřbetý a kotul Vanzoliniův za zranitelné druhy, * malpa chocholatá (dnes považována spíše za poddruh malpy černé) za ohrožený druh, * malpa carutaperská, malpa zlatobřichá a malpa zlatožlutá za kriticky ohrožené druhy.

Systematika čeledi

Podčeleď malpy (Cebinae) Bonaparte, 1831 ** Rod Cebus Erxleben, 1777 *** malpa běločelá (Cebus albifrons) *** malpa kapucínská (Cebus capucinus) *** malpa carutaperská (Cebus kaapori) *** malpa plačtivá (Cebus olivaceus) ** Rod Sapajus Kerr, 1792 *** malpa černá (Sapajus nigritus) *** malpa hnědá (Sapajus apella) *** malpa pruhohřbetá (Sapajus libidinosus) *** malpa zlatobřichá (Sapajus xanthosternos) *** malpa zlatožlutá (Sapajus flavius) * Podčeleď kotulové (Saimiriinae) Miller, 1912 ** Rod kotul (Saimiri) Voigt, 1831 *** kotul amazonský (Saimiri boliviensis) *** kotul nahouchý (Saimiri ustus) *** kotul rudohřbetý (Saimiri oerstedii) *** kotul Vanzoliniův (Saimiri vanzolinii) *** kotul veverovitý (Saimiri sciureus)

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. zoozlin. +moreeu/cz/zvirata-a-expozice/zvirata. html. zvire=kotul-veverovity]www. zoozlin. eu[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100203093402/http://home. tiscali. cz/mammalia/primates. htm]home. tiscali. cz[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110812185501/http://www. bucknell. edu/msw3/browse. asp. id=12100033]www. bucknell. edu[/url].

Kategorie:Opice