Mandorla
Author
Albert Floressvatovítské katedrály, Praha
Mandorla (italsky mandle) je ve výtvarném umění aureola či svatozář, která obepíná celou postavu. Nejčastěji je tvořena dvěma kruhovými oblouky, jako průsečík dvou kruhů s hroty nahoře i dole, může být ale také oválná nebo elipsovitá.
Historie
V Evropě se mandorla objevuje od 6. +more století na mozaikách, nejvíc se rozšířila v románském malířství a sochařství vrcholného středověku. Zprvu se v mandorle zobrazoval pouze Kristus, později také Panna Maria a jiní světci. V českých zemích se vyskytuje v iluminovaných rukopisech a na nástěnných freskách od 13. století, nejznámější je mandorla uprostřed mozaiky Posledního soudu na Zlaté bráně katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Motiv je však znám už ze starověku, z plastik a mincí a pochází snad z Persie. V poněkud jiném, širším tvaru ji užívalo malířství indické, tibetské a čínské při zpodobování Buddhy a bódhisatvů, ovšem až z pozdější doby.
Galerie
Soubor:Codex Bruchsal 1 01v cropped. jpg|Kristus v mandorle. +more Evangeliář ze Špýru, kolem 1220 Soubor: F07 0053. Ca. JPG|Tympanon kostela v Carennacu, jižní Francie Soubor: Chiesa Pietro Paolo Affreschi Catino. JPG |Freska v kostele v Biasca Soubor: 17th century Central Tibeten thanka of Guhyasamaja Akshobhyavajra, Rubin Museum of Art. jpg |Malba na hedvábí. Tibet, 17. století.
Odkazy
Reference
Literatura
J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha 1978 * Ottův slovník naučný, heslo Mandorla. Sv. 16, str. 752
Externí odkazy
Kategorie:Ornamenty Kategorie:Malířství Kategorie:Italská slova a fráze