Mladečské jeskyně

Historie

+more|vlevo|náhled'>Členové jeskynní sekce Krajinské musejní společnosti v Litovli. Zleva: Otakar Douša, Stanislav Smékal a Josef Fürst. Prostory Mladečských jeskyní byly známy lidem tisíce let, ke znovuobjevení došlo buďto roku 1815, 1826 nebo 1828, když zde začal být těžen vápenec. První objevenou lokalitou v jeskyni se stal úsek Bočkova díra. Přístup do jeskyní zpočátku nebyl omezen a docházelo k jejich ničení, krápníky z nich byly rozprodávány. Průzkumy jeskynního systému byly zahájeny až kurátorem sbírek vídeňského přírodovědného muzea Josefem Szombathym. S prací začal roku 1881 a prováděl zde úspěšná archeologická pátrání, přičemž mnoho kostí a předmětů skončilo v Přírodovědném muzeu Vídeň. Do jeskyní se Szombathy vrátil mezi lety 1904 až 1905 a průzkumy začali provádět i další lidé. Od roku 1911 byly jeskyně v držení Krajinské musejní společnosti v Litovli, jež upravila jejich exteriér, před vchod byla přistavěna také turistická budova a otevřen nový vchod. Po roce 1921 byl prostor zpřístupněn veřejnosti. Roku 1951 došlo k dalších rekonstrukcím, které však poškodily ráz jeskyní. Přírodní vzhled byl jeskyním vrácen až v roce 2003, další rekonstrukce, jež měla objekt vrátit do stavu na začátku 20. století, začala v roce 2010, a soustředila se rovněž na opravu budovy před vchodem do jeskyně.

Mladečské jeskyně jsou v držení Správy jeskyní České republiky. Jeskyně jsou přístupné veřejnosti, prohlídka 380 metrového okruhu trvá okolo čtyřiceti minut.

Přírodní poměry

Krápníková výzdoba uvnitř Mladečských jeskyní Mladečské jeskyně leží zhruba čtvrt kilometru od centra obce Mladeč v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. +more Nacházejí se převážně pod vrchem Třesín.

Jeskyně jsou vytvořeny z vápence, který pochází z geologického období devonu (konicko-mladečský devon; stejný vápenec vytvořil i Moravský kras). Jeskynní systém zde vyhloubily vodní toky Hradečka a Rachava, svou roli hrály také zlomy. +more V některých částech došlo k propadnutí jeskyní. Jednotlivé části systému propojují úzké chodby. V oblasti se vyskytují povrchové (Třesín) i podpovrchové krasové jevy, lze zde nalézt množství krápníků (mohutné stalagmity, stalaktity), přičemž u některých došlo ke zničení, a náteků horniny sintru.

Nálezy

Perforované kosti nalezené v mladečských jeskyních V Mladečských jeskyních byla objevena řada koster pravěkých lidí, přičemž se jedná o jednu z prvních lokalit, kde se novodobí lidé usadili, a mimo to zde byly nalezeny i pozůstatky tehdejší fauny.

S prvním výkopem začal J. Szombathy 7. +more června 1881, strávil zde pět dní a informace si zaznamenával do svého deníku, který se stal jediným záznamem o tehdejších pracích. Kompletní délka jeskyně, kterou Szombathy prozkoumal, činila více než 100 m. První den objevil lebku a stehenní kost tehdejšího člověka, v jiném prostoru jeskyně pak kosti přežvýkavců. Při jeho dalších výkopech o dva dny později byly objeveny mj. kosti medvěda jeskynního a ostatky sobů. Do jeskyní se Szombathy vrátil o rok později, učinil zde další nálezy a než v červenci roku 1882 odjel zpět do Vídně, inicioval v oblasti další výzkum. Do jeskyní se sám ještě několikrát vrátil, přičemž oblast dále poskytovala cenné nálezy. Například z roku 1904 pochází objev tří lebek a dalších lidských ostatků, stopy po ohni a kosti tehdejších zvířat. Szombathy přijel zpět do jeskyní ještě v roce 1925, během let 1904 až 1925 však byla velká část archeologických nálezů zničena; kvůli přístupnosti jeskyní došlo k nešetrnému odstranění sedimentů.

V Mladečských jeskyních bylo celkem nalezeno přes 100 lidských ostatků, přičemž na základě dochovaných lebek a čelistí náleží tento materiál sedmi nebo osmi jedincům (včetně jednoho dítěte). Mezi významné nálezy patří např. +more zachovalé mozkovny mužů s kódovými označeními 4, 5 a 6. Lebky jsou značně robustní, s náběhem k výrazným nadočnicovým obloukům, muži byli pravděpodobně vysoké postavy. Naopak ženské lebky (1, 2) již byly stavěny moderněji. Mimoto existují doklady o lidské činnosti, jako jsou ohniště nebo kamenné nástroje, jejichž nálezy však zde byly vzácné. Ze zvířat byli v jeskyních nalezeni například jeskynní lvi (Panthera leo spelaea) a medvědi (Ursus spelaeus), dále kostry sobů (Rangifer tarandus) či bizonů pravěkých (Bison priscus). Celkem jeskyně poskytly více než 630 kosterních pozůstatků náležících 22 druhům velkých savců.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://mladecske. caves. +morecz]Mladečské jeskyně - otevírací doba, mapa - oficiální web Správy jeskyní ČR[/url] * [url=http://facebook. com/mladecskejeskyne]Mladečské jeskyně[/url] na Facebooku * [url=http://www. mladec. cz/cs/pro-turisty/mladecske-jeskyne. html]Popis jeskyní na stránkách obce Mladeč[/url].

Kategorie:Krasové jeskyně Kategorie:Zpřístupněné jeskyně v Česku Kategorie:Jeskyně v Zábřežské vrchovině Kategorie:Jeskyně v Olomouckém kraji Kategorie:Kulturní památky v okrese Olomouc Kategorie:Archeologické lokality v Olomouckém kraji Kategorie:CHKO Litovelské Pomoraví Kategorie:Haná Kategorie:Mladeč Kategorie:Třesín