Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví

CHKO Litovelské Pomoraví se nachází na severu střední Moravy mezi městy Olomouc a Mohelnice, přičemž přímo prochází městem Litovel. Správa CHKO sídlí v Litovli. Vyhlášena byla roku 1990 zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako ptačí oblast.

Sentinel-2 (2021). +more Zřetelné jsou lužní lesy mezi Olomoucí (vpravo dole) a Litovlí (přibližně uprostřed) a lužní lesy a doubravy severozápadně od Litovle. .

Přírodní podmínky

Poloha a rozloha

CHKO Litovelské Pomoraví se nachází na severu střední Moravy mezi městy Olomouc a Mohelnice. Většina jeho území leží v okrese Olomouc. +more Pouze SZ část CHKO zasahuje do okresu Šumperk. Jeho celková rozloha je 9600,86 ha.

Geologie

Geologický podklad Doubravy tvoří spodnokarbonské droby a břidlice; pouze v prostoru J od obce Králová se vyskytují fylity devonského stáří. Vápence devonského stáří tvoří vrch Třesín, skalní dno údolí Moravy mezi Řimicemi, Novými Zámky a Mladčí a v ojedinělých výchozech vystupují i podél J úpatí hřbetu Doubravy. +more Třesínské vápence mají složitou strukturu a je do nich zavrásněno několik pruhů spodnokarbonských břidlic. Nivu Moravy tvoří kvartérní sedimenty: štěrkopísky, písky a fluviální hlíny.

Geologické členění

Neogenní pokyv reprezentují neogén Hornomoravského úvalu (území od Olomouce po Mladeč) a neogén Mohelnické brázdy (PR Moravičanské jezero severně od Moravičan). Moravskoslezský a spodní devon reprezentují spodní karbon Drahanské vrchoviny (lesní komplex Doubrava) a devon konicko-mladečský (Třesín).

Geomorfologie

Reliéfem je většinou rovina s výškovou členitostí do 30 m, postupně k severu plochá pahorkatina se členitostí 30-75 m až členitá pahorkatina se členitostí 75-100 m v jižní části Úsovské vrchoviny.

Z geomorfologického hlediska zaujímá střední část Olomoucko-litovelské sníženiny Hornomoravského úvalu, jižní část Mohelnické brázdy a střední část Třesínského prahu. Nejnižším bodem je koryto řeky Moravy na jižní hranici CHKO (210 m n. +more m. ) a nejvyššími body jsou Jelení vrch (344,9 m n. m. ) a Třesín (344,9 m n. m. ).

Seznam geomorfologických jednotek:

* Provincie: Západní Karpaty ** Soustava: Vněkarpatské sníženiny *** Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny **** Celek: Hornomoravský úval ***** Podcelek: Středomoravská niva ***** Podcelek: Uničovská plošina ****** Okrsek: Červenecká rovina * Provincie: Česká vysočina ** Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava *** Podsoustava: Jesenická podsoustava **** Celek: Mohelnická brázda **** Celek: Hanušovická vrchovina ***** Podcelek: Úsovská vrchovina ****** Okrsek: Medlovská pahorkatina **** Celek: Zábřežská vrchovina ***** Podcelek: Bouzovská vrchovina ****** Okrsek: Ludmírovská vrchovina

Klimatické poměry

Jedná se o teplou klimatickou oblast T2. Pouze část Třesína patří do mírně teplé oblasti MT-11. +more Roční chod relativní vlhkosti vzduchu Olomouckého kraje má kontinentální ráz. Průměrná teplota: 8,4 °C (Olomouc). V celoročním průměru má území poměrně málo srážek (600 mm), protože se projevuje srážkový stín v závětří Zábřežské vrchoviny a Úsovské vrchoviny. Průměrný roční úhrn srážek: Olomouc 612 mm, Litovel 566 mm, Mohelnice 619 mm. V letech 1975-1990 poklesla srážková činnost v lesním hospodářském celku Březová o 12 % z 612 mm na 544 mm.

Půdy

Půdami jsou glejové fluvizemě v širokém pásu táhnoucím se podél řeky Moravy. Modální hnědozemě jsou v oblasti Střeně, Měníka a u obce Králová. +more V komplexu Doubravy převažují mezotrofní až eutrofní hnědozemní půdy (obecně modální kambizemě). V oblasti Nové Zámky až Nový Dvůr jsou výrazné stopy oglejení či pseudoglejení (obecně modální pseudogleje). Na velmi malou část území CHKO zasahují také luvické černozemě ze spraší Z od obce Pňovice. Na vápencích Třesína se tvoří hnědá rendzina.

Hydrologie

Selská hráz severně od obce Horka nad Moravou umožňuje rozliv povodní v lužním lese a chrání pole a obce. +more Slouží jako protipovodňová hráz. Stav těsně po stavbě/rekonstrukci r. 2004. Stav lokality před výstavbou.

Unikátní říční síť se řadí mezi anastomózní říční systémy. V lužních lesích se tok větví na boční stálá a periodická říční ramena, která se nazývají smuhy (hanácky: smohe). +more Smuhy během jara postupně vysychají a mění se na periodické tůně. Během léta většinou vysychají úplně. Záplavový (inundační) režim je dosud nenarušen a umožňuje tak přirozené pedogenetické fluviální procesy. V oblasti se nacházejí 2 významné jezy: řimický jez a hynkovský jez. Ochranu sídel zajišťují selské hráze. Kvartérní štěrkopísky mají vysoké zvodnění a slouží jako zdroje pitné vody. Vodárenské jímání podzemní vody ohrožuje vodní režim v oblasti a v minulosti např. vedlo ke zničení vápnitého slatiniště a prameniště Čerlinka. * Vodní toky - Morava, Mlýnský potok / Střední Morava / Malá voda, Častava, Cholinka, Benkovský potok, Kobylník, Třídvorka, Odrážka (Bahenka), Pacovka, Čerlinka, Hradečka, Doubravka, Mírovka, Újezdka * Vodní plochy - Moravičanské jezero, Chomoutovské jezero, Podhradní rybník, Rozvišť, Bázlerova pískovna * Ostatní - Řimické vyvěračky.

Potenciální přirozená vegetace

Bezkolencová lipová dubohabřina Tilio-Carpinetum molinietosum v PR U spálené Přirozený lesní kryt tvoří na většině území CHKO různé typy lužních a bažinných lesů. +more Jsou to zejména jilmové doubravy společenstva Ficario-Ulmetum campestris patřící mezi tvrdé luhy nížinných řek L2. 3 a na místech se stagnující vodou mokřadní olšiny L1 společenstva Carici elongatae-Alnetum. Menší část pokrývají dubohabřiny a lipové doubravy. Černýšová dubohabřina Melampyro nemorosi-Carpinetum v okolí Střeně a Jeleního kopce Z od Střelic patří mezi hercynské dubohabřiny L3. 1. Lipová dubohabřina Tilio-Carpinetum severozápadněji od Jeleního kopce přes vrch Kukačka směrem k obci Stavenice a území mezi Sobáčovem a Řimicemi patří mezi polonské dubohabřiny L3. 2. Výjimečně na jižních expozicích doznívají z jihu fragmenty acidofilních teplomilných doubrav L6. 5 společenstva Sorbo torminalis Quercetum.

Současná vegetace

Lužní les poblíž Mladče Většina území CHKO se rozkládá v údolní nivě řeky Moravy s lužními lesy, loukami, mokřady, tůněmi a zatopenými pískovnami. +more Dalšími biotopy na území CHKO jsou teplomilné chlumní doubravy v severní části a dubohabrové a bukové lesy. V lesích převažuje přirozená druhová skladba. Nadregionální význam má hlavně nezregulovaný přírodní meandrující tok řeky Moravy.

Na trvale zamokřených místech rostou olšové vrbiny. Tato vzácná společenstva lze nalézt v PR Kačení louka, PR Plané loučky a fragmentálně také v PR Litovelské luhy. +more Nejcennější typ lužních lesů jsou vrbiny jako tzv. měkký luh. Rostou na náplavech jako iniciální stadium zejména v NPR Ramena řeky Moravy, v PR Litovelské luhy a v PP Pod Templem. Na vrbiny na pravidelně zaplavovaných místech navazují topolojilmové jaseniny a dále od řeky dubové jaseniny. V místech, která jsou zaplavována jen výjimečně, rostou habrojilmové jaseniny jako tzv. tvrdý luh. Tvrdý luh je chráněn v těchto rezervacích: NPR Vrapač, PR Hejtmanka, PR Litovelské luhy, PR Kenický, PR Panenský les.

Dalšími cennými rostlinnými společenstvy jsou vlhké aluviální louky. Z nich je nejvýznamnější PR Plané loučky a dále PP Daliboř, PP Hvězda, PP Za mlýnem a PR Novozámecké louky. +more PR Kačení louka je významná společenstvy ostřic.

V nadmořských výškách přibližně od 250 m n. m. +more nastupují dubohabrové lesy cenné zejména na exponovaných svazích s jižní a jihovýchodní expozicí (NPP Třesín, PR Doubrava). Starý bukový les je chráněn v PR Bradlec.

V zatopených pískovnách (PP Bázlerova pískovna, jezero Poděbrady, PP Chomoutovské jezero, PR Moravičanské jezero) rostou nejrůznější společenstva vodních a mokřadních rostlin v různém stadiu sukcese. Na písčitých náplavech PR Moravičanské jezero roste kriticky ohrožená přeslička různobarvá Hippochaete variegata.

V CHKO rostou také některé nepůvodní druhy a neofyty. Místy se vyskytují v lužním lese nepůvodní smrkové monokultury, které byly vysazovány jako úkryty pro bažanty. +more Výsadby hybridních topolů a šíření bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) správa CHKO zastavila a zlikvidovala. V PP Častava a PP Malá voda jsou zaznamenány výskytykřídlatky (Reynoutria sp. ) Břehové zóny všech toků zasáhla netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), místy je hojná také netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), vrbovka žláznatá (Epilobium ciliatum) a slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus). Šíření neofytů na říčních náplavech je správou CHKO redukováno. Na PR Chomoutovské jezero se vyskytuje celík kanadský (Solidago canadensis) a javor jasanolistý (Acer negundo).

Biogeografie

Provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynská, biogeografický region litovelský.

Fytogeografické členění

Jedná se o rozhraní termofytika a mezofytika. Fytogeografickou oblast termofytikum (Thermophyticum) zastupuje území Hornomoravského úvalu. +more Jde o fytogeografický obvod panonské termofytikum (Pannonicum). Mezofytikum (Mesophyticum) zastupuje Zábřežsko-uničovský úval a Bouzovská pahorkatina. Jde o fytogeografický obvod českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici). Z fytogeografického hlediska jsou významné lokality hradisko v PR Doubrava a Třesín s výskytem náročnějších rostlinných termofytů.

Vegetační stupně

Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. +more vegetačnímu stupni (dubový, buko-dubový, dubobukový, bukový) ve smyslu geobiocenologickém podle Zlatníka. Inverzní rostlinná společenstva 4. vegetačního stupně se vyskytují na strmých SV svazích Třesína.

Krajinný pokryv

56 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 9,5 %, ostatní zemědělská půda 17,5 %), vodní plochy 8 %, zastavěné a ostatní pozemky 9 %. Podíl mokřadů je 43 % (stálé vodní plochy 7 %, periodické vodní plochy 36 %).

Fauna

Bohaté populace ryb a obojživelníků. Pravidelné hnízdění asi 100 druhů ptáků.

Příklady výskytu živočichů: * Obojživelníci a plazi: skokan štíhlý, čolek obecný, užovka obojková * Šelmy: vydra říční * Hlodavci: bobr evropský * Měkkýši: svinutec zploštělý, Anisus vorticulus, Gyraulus rossmaessleri, Pisidium pseudosphaerium, Cochlicopa nitens * Korýši: rak říční, listonoh jarní, žábronožka sněžní * Hmyz: ** krascovití - Lampra mirifica, Anthaxia deaurata ** kovaříkovití - Selatosomus cruciatus ** tesaříkovití - Saphanus piceus, Saperda octopunctata, Oplosia fennica aj.

Status území

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví (anglicky: Litovelské Pomoraví PLA). Vyhlášena 29. +more října 1990 vyhláškou MŽP ČR č. 464/1990. Rozloha: 9600 ha. * Chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy * Mezinárodně významný mokřad, zapsáno 2. listopadu 1993. Rozloha: 5 122 ha. Splňuje kritéria 1 (mezinárodně významný, jedinečný příklad v biogeografickém regionu) a kritérium 3 (význam pro biodiverzitu rostlin a/nebo živočichů. ) Pravděpodobně splňuje i kritérium 2 (podporuje vzácné, ohrožené a kriticky ohrožené druhy nebo ohrožené ekosystémy). To ale zatím nebylo oficiálně schváleno.

Natura 2000 * Ptačí oblast Litovelské Pomoraví [url=https://web. archive. +moreorg/web/20070223200315/http://ptaci. natura2000. cz/index. php. page=lokalita_detail&LokalitaID=24]]je podle nařízení vlády 23/2005 Sb. jedna ze 41 [[ptačí oblast|ptačích oblastí[/url]] ochrany ptáků v České republice. Rozloha: 9318,57 ha, kód: CZ0711018. * Litovelské Pomoraví je navrženo jako evropsky významná lokalita (kód: CZ0714073) a je zapsáno na návrhu národního seznamu, který byl schválen 22. prosince 2004 a poslán do Bruselu.

Biocentra

vápnomilná bučina va východní části NPP Třesín * Nadregionální biocentrum „Vrapač - Doubrava“ (1100 ha) * Nadregionální biocentrum „Ramena řeky Moravy“ nazývané také „Litovelské Pomoraví - luh“ (1600 ha). +more * Regionální biocentra: „Pňovický luh“ (80 ha), Třesín (120 ha).

Maloplošná zvláště chráněná území

Národní přírodní rezervace : Ramena řeky Moravy, Vrapač Národní přírodní památky : Třesín, Na skále, Park v Bílé Lhotě Přírodní rezervace : PR Doubrava, PR Hejtmanka, PR Kačení louka, PR Kenický, Litovelské luhy, Moravičanské jezero, Panenský les, Plané loučky Přírodní památky : Chomoutovské jezero, Bázlerova pískovna, Častava, Daliboř, Hvězda, Kurfürstovo rameno, Malá Voda, U přejezdu, U Senné cesty, V Boukalovém, Za mlýnem

Antropogenní vlivy

Za posledních 50 let nastaly velmi výrazné změny spíše k horšímu: * Úpravy vodního režimu toků, např. regulace Třídvorky. +more * Vodárenská exploatace jímáním podzemní vody v jímacím území Litovel - Čerlinka a Olomouc - Černovír pravděpodobně vedla k výraznějšímu poklesu hladiny podzemní vody v území. Porovnání úrovně hladiny podzemní vody s jejím čerpáním a srážkovými úhrny však dosud nebylo provedeno. * Výstavba dálnice v oblasti Třesínského prahu zlikvidovala za hlubokého komunismu (r. 1972) z evropského hlediska unikátní sufózní prameny a z krajinářského hlediska přivodila nevratnou destrukci tohoto území. Stavbou dálnic jsou však podobným způsobem i v dnešní době ohrožována a likvidována jiná CHKO: mokřadní krajina v Poodří a evropsky unikátní sopečné pohoří České středohoří. bažanta obecného v CHKO * V letech 1962-1991 byla v provozu velkobažantnice Střeň - Březová a dosud je v omezené míře v provozu. Celkové vyhodnocení vlivu bažantnice na biotu není provedeno. * Zejména v minulosti byly půdy silněji zatěžovány imisemi a úlety popílku s těžkými kovy. * Od r. 1970 se projevuje na většině území Doubravy systémové virové onemocnění zvané malolistost lip a od r. 1974 nabírá již jejich odumírání kalamitního charakteru. Dochází k nahodilé těžbě lip a jejich souší v takové míře, že se porosty značně prosvětlují a v důsledku toho se půda rychle zabuřeňuje. V průměru vznikla mezi léty 1980-1989 každým rokem na polesí Úsov holina o velikosti 12 ha. V místech výskytu onemocnění byla zastavena výsadba lípy. Celkově se zastoupení lip na bývalém polesí Mladeč a Úsov v letech 1970-1989 snížilo o 9 %, tzn. o 287 ha. Bylo zjištěno pH půdy mezi 3,3 až 3,9. Jako protiopatření bylo provedeno vápnění 500 ha lesa v dávce 1,1 t/ha a ještě třikrát v dávce 2 t/ha.

Externí odkazy

[url=http://www. ceskatelevize. +morecz/porady/10582479956-klenoty-nasi-krajiny/415235100151002-litovelske-pomoravi/]Klenoty naší krajiny: Litovelské Pomoraví (Česká televize 3. 11. 2016)[/url] * Maňas, M. (2004) [url=http://mollusca. sav. sk/malacology/Manas/2004-Litovelske-Pomoravi. pdf]Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví[/url]. - Dipl. práce, Ms. depon. in: PřF UP, Olomouc, 80 pp. , 66 pp. příloh.

Kategorie:CHKO Litovelské Pomoraví Litovelské Pomoraví Litovelské Pomoraví Kategorie:Chráněná území v okrese Olomouc Kategorie:Chráněná území v okrese Šumperk Kategorie:Ramsarské mokřady v Česku Kategorie:Povodí Moravy Kategorie:Lužní lesy v Olomouckém kraji Kategorie:Chráněná území vyhlášená roku 1990