Zábřežská vrchovina

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Zábřežská vrchovina (německy Hohenstädter Bergland; dříve spolu s Mohelnickou brázdou a Hanušovickou vrchovinou tvořící Jižní podhoří Hrubého Jeseníku), se rozprostírá na severozápadě Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Orlických hor.

+more images (12)

Přírodní podmínky

Poloha a rozloha

Zábřežská vrchovina je vrchovina, rozprostírající se na severozápadě Moravy. Odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. +more Je součástí České křídové pánve a patří geomorfologicky do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Na severu je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůřím Hrubého Jeseníku, Orlických hor, na jihu pak Drahanskou vrchovinou, na niž plynule navazuje. Západní a východní okraj této vrchoviny je lemován příkrými okrajovými svahy, které spadají do sníženin Podorlické tabule, Mohelnické brázdy a Hornomoravského úvalu.

* Rozloha: 734 km2 * Nejvyšší vrcholy: Lázek (715 m n. m. +more), Kančí vrch (606 m n. m. ), Velký Kosíř (442 m n. m. )[https://web. archive. org/web/20071008015128/http://www. alpenstock. us/archiv/velkosir/velkosir. htm] * Skladba: rula, břidlice, droby, vápenec, žula.

Geologie

Zábřežská vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců, na který jsou vázány turisty vyhledávané Javoříčské jeskyně a Mladečské jeskyně.

Geomorfologie

Tento vrchovinný masiv je bez výraznějších vrcholů. Je představován jen mírnými a většinou zalesněnými, klenutými hřbety, které příliš nepřevyšují okolní, zemědělsky již sporadicky využívanou, krajinu. +more Zábřežská vrchovina se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Bouzovská vrchovina, Mírovská vrchovina a Drozdovská vrchovina, které jsou navzájem odděleny hlubokými průlomovými údolími Moravské Sázavy, Březné a Třebůvky. Svým charakterem Zábřežská vrchovina připomíná Drahanskou vrchovinu či Nízký Jeseník. * Bouzovská vrchovina Drozdovská vrchovina (část Zábřežské vrchoviny) Tato část je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ, při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky, dosahuje oblast výšek až 550 m a má velmi členitý reliéf, podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých přítoků. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice - Čechy pod Kosířem. V a SV část je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 400 - 300 m. Tato východní část, tvořená několika krami, je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dosti výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko položená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina, s nejmenší střední výškou, navazuje na J na Drahanskou vrchovinu. * Drozdovská vrchovina Nejsevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 715 m n. m. ) je daná budínskou poruchou a na S navazuje na J okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a J Hanušovické vrchoviny. * Mírovská vrchovina Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n. m. ) a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV.

Seznam geomorfologických jednotek: * Provincie: Česká vysočina ** Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava *** Podsoustava: Jesenická podsoustava **** Celek: Zábřežská vrchovina ***** Podcelek: Bouzovská vrchovina ****** Okrsek: Ludmírovská vrchovina ****** Okrsek: Přemyslovická pahorkatina ***** Podcelek: Mírovská vrchovina ****** Okrsek: Maletínská vrchovina ******Okrsek: Žádlovická pahorkatina ***** Podcelek: Drozdovská vrchovina ****** Okrsek: Rovenská pahorkatina ******Okrsek: Zborovská vrchovina

Hydrologie

Třebůvka mezi obcemi Kadeřín a Doly

Řeky

Březná * Moravská Sázava * Mírovka * Třebůvka

Vegetační stupně

Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (smrkový, jedlový, dubový, habrový, jedlobukový, bukový, ostatní listnáče).

Krajinný pokryv

Výhled na Dzbel a Jesenec, nejjižnější část vrchoviny 59 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 12 %, ostatní zemědělská půda 15 %), vodní plochy 3 %, zastavěné a ostatní pozemky 11 %.

Biocentra

Pozoruhodná jsou jak údolí říčky Březné (v poledníkovém směru od Králické brázdy po vtok do Moravské Sázavy v obci Hoštejn), tak i žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Říčka Březná a bezprostřední Přírodní park Březná tvoří hranici Čech a Moravy. +more * Javoříčské jeskyně * Mladečské jeskyně.

Chráněná území

Národní přírodní památky

Kosířské lomy (kód 6125/23,52 ha) Přírodní památka Taramka

Přírodní památky

Brus (přírodní památka) (kód 899/37,88 ha) * Geologické varhany (kód 708/0,76 ha) * Na Kozénku (kód 1012/0,59 ha) * Rodlen (kód 2019/34,41 ha) * Skalky (přírodní památka, okres Prostějov) (kód 1249/0,60 ha) * Taramka (kód 1078/25,36 ha) * U nádrže (kód 1226/2,39 ha)

Národní přírodní rezervace

Špraněk (kód 440/102,29 ha)

Přírodní rezervace

Přírodní rezervace Průchodnice * Malý Kosíř (kód 1731/8,05 ha) * Průchodnice (kód 1013/20,71 ha) * Rudka (kód 1248/21,00 ha) * Selský les (kód 385/13,43 ha) * Selský potok (kód 1496/6,83 ha) * Terezské údolí (kód 3371/85,75 ha) * V dole (kód 450/4,39 ha)

Přírodní park

Přírodní park Kladecko * Přírodní park Bohdalov-Hartinkov * Přírodní park Březná * Přírodní park Kladecko * Přírodní park Velký Kosíř * Přírodní park Žádlovice

Živočištvo

Šelmy: kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní, psík mývalovitý, liška obecná * Spárkatá: srnec obecný, jelen evropský, muflon evropský, prase divoké * Ryby: střevle potoční, vranka obecná, pstruh obecný, lipan podhorní aj. * Obojživelníci: skokan hnědý, rosnička zelená, čolek skvrnitý * Plazi: užovka obojková, zmije obecná * Ptáci (Pravidelné hnízdění asi 100 druhů ptáků) ** Dravci: káně lesní a káně rousná, jestřáb lesní, krahujec obecný, včelojed lesní, poštolka obecná ** Sovy: kalous ušatý, puštík obecný, sýček obecný, výr velký, sova pálená ** Šplhavci: strakapoud velký, datel černý, žluna zelená, krutihlav obecný ** Pěvci: sýkora koňadra, sýkora modřinka, několik druhů pěnic, hýl obecný, strnad lesní, červenka obecná, kos černý, drozd zpěvný, sojka obecná, čížek lesní, střízlík obecný, rehek zahradní, brhlík lesní aj. +more * Bezobratlí: svinutec zploštělý (Anisus vorticulus), Gyraulus rossmaessleri, Pisidium pseudosphaerium, Cochlicopa nitens. * Korýši: rak říční * Hmyz: ** Brouci: Krascovití - Lampra mirifica, Anthaxia deaurata, Kovaříkovití - Selatosomus cruciatus, Tesaříkovití - Saphanus piceus, Saperda octopunctata, Oplosia fenica aj.

Turistika

Fotogalerie

File:Přírodní rezervace Malý Kosíř, Slatinice, okres Olomouc. jpg|Přírodní rezervace Malý Kosíř File:Přírodní rezervace Rudka, okres Prostějov (11). +morejpg|Přírodní rezervace Rudka File:Přírodní rezervace Průchodnice, okres Prostějov (09). jpg|Přírodní rezervace Průchodnice File:Přírodní park Bohdalov-Hartinkov, okres Svitavy (10). jpg|Přírodní park Bohdalov-Hartinkov File:Pohled na obec od jihozápadu, Blažov, Bouzov, okres Olomouc. jpg|Pohled na obec Blažov od jihozápadu, v pozadí hrad Bouzov. V levé části lze pozorovat snížení do údolí Třebůvky File:Pohled na obec ze západu, Ješov, Luká, okres Olomouc. jpg|Pohled na obec Ješov File:Panorama Jesence a Dzbelu z cesty nad Jesencem, okres Prostějov. jpg|Panorama Jesence a Dzbelu z cesty nad Jesencem, jedná se o nejjižnější část vrchoviny. V pozadí lze sledovat malá políčka oddělená remízky s ostrůvky lesů i souvisle zalesněné plochy.

Panorama

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vrchoviny v Česku Kategorie:Jesenická oblast Kategorie:Geomorfologické celky v Česku