Cesko.wiki Včelojed lesní
Author
Albert FloresVčelojed lesní je druh ptáka patřící do čeledi včelojedovitých. Je to relativně malý pták s dlouhým ocasem, který obývá lesy ve střední Evropě. Samci a samice se vzhledově liší - samci mají modrou hlavu a hruď, zatímco samice jsou hnědé až šedé. Včelojed lesní se živí převážně včelami a vosami, které loví ve vzduchu či na zemi. Postupně vyhledává roje včel nebo hnízda vos a pomocí svého dlouhého zobáku je otevírá. Potravu si může také ulovit v letu. Včelojed lesní staví hnízdo v dutinách stromů nebo v opuštěných norách jiných zvířat. Samice snáší obvykle čtyři až šest vajec a hnízdo pečlivě střídavě s partnerem hlídá. Včelojed lesní patří mezi ohrožené druhy ptáků kvůli úbytku vhodných prostředí pro hnízdění a úbytku potravy.
Včelojed lesní (Pernis apivorus) je monotypický druh dravce z čeledi jestřábovitých (Accipitridae).
Popis
* Délka těla: 52-59 cm * Rozpětí křídel: 113-150 cm * Hmotnost: 580-950 g.
O něco větší než káně lesní. Svrchu je hnědavý, zbarvení spodiny těla je u mladých i dospělých ptáků značně variabilní a pohybuje se od bílé přes různě skvrnitou až po jednolitě hnědou. +more V letu připomíná káně lesní, od kterého se liší užšími křídly s tmavě lemovaným zadním okrajem a tmavou skvrnou v ohbí, menší vyčnívající hlavou a delším ocasem s dosti velkou mezerou mezi tmavými pruhy u kořene a širokou koncovou páskou. Jeho zobák má specificky zahnutý tvar jako u většiny dravců. Létá pomaleji, s pružnějšími rázy křídel, při kroužení drží křídla téměř vodorovně a nikdy se netřepetá na místě.
Samec má hlavu převážně modrošedou, samice hnědou (někdy také s trochou modrošedé). V letu se samec pozná podle výraznějšího přechodu mezi tmavými konci ručních letek a světleji zbarveným zbytkem křídla (u samice je černá pouze nevýrazně ohraničená) a dále podle výraznějšího tmavého pásu na konci loketních letek, mezi nímž a dalšími pruhy na loketních letkách je prostor bez pruhů (u samice hustě proužkovaný). +more Ozobí je u obou pohlaví šedé, oko žluté. Mladý pták má hustěji proužkované letky a světlejší pruh ve tvaru písmene U na svrchních krovkách ocasních. Ozobí má žluté, oko tmavé.
Rozšíření
Včelojed lesní hnízdí na většině území Evropy a v západní Asii. Je tažný se zimovišti v subsaharské Africe. +more Evropská populace je od 70. let 20. století stabilní, v roce 2004 byla její velikost odhadnuta na více než 110 000 párů.
Výskyt v Česku
V Česku hnízdí na většině území, hlavně v nížinách a středních polohách, ojediněle i vysoko v horách. V letech 1985-1989 byla celková početnost odhadnuta na 600-850 párů, v období let 2001-2003 na 650-1000 párů.
Přílet na hnízdiště probíhá od konce března do konce dubna, odlet od srpna do října.
Hnízdění
Hnízdí jednotlivě a teritoriálně, hnízdní okrsky sousedních párů se však mohou překrývat. Nápadné svatební lety zahrnující strmé stoupání do výšky, tleskání křídly nad hřbetem a následné klesání šikmo dolů lze pozorovat v průběhu celého hnízdního období, s vrcholy během stavby hnízda a snášení vajec a poté v době, kdy jsou mláďata již více než z poloviny vzrostlá.
Hnízdo je na stromech, často na starém hnízdě káně lesní, jestřába nebo vran. Stavebním materiálem jsou větve, výstelku kotlinky tvoří silná vrstva na sebe pečlivě naskládaných zelených listů. +more V době krmení mláďat je hnízdo vystláno také vosími plástvemi. Stavba trvá 10-15 dnů, staví oba ptáci, samice pravděpodobně více.
Hnízdí jednou ročně od dubna do června, k náhradnímu hnízdění dochází jen vzácně. Snůška čítá zpravidla tři plavá nebo okrově žlutá, hustě hnědě, červenohnědě nebo tmavě fialově hnědě skvrnitá vejce o rozměrech 51,5 × 41,3 mm a průměrné hmotnosti 44,4 g. +more Snášena jsou v intervalech 2-4 dnů, sezení začíná většinou od snesení prvního vejce. Inkubační doba je 28-38 dnů, sedí oba ptáci. Mláďata se líhnou s odstupem 2-3 dnů a jsou krmena oběma rodiči. Zpočátku jim potravu podávají přímo do zobáku, po třech týdnech jsou již mláďata schopna larvy z pláství vybírat sama a dokáží též trhat drobné obratlovce. Hnízdo opouštějí ve stáří 35-40 dnů, ale ještě po dobu dvou týdnů se do něj vracejí. Pohlavní dospělosti dosahují ve druhém roce života. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 28 let a 11 měsíců.
Potrava
Včelojed lesní u vosího hnízda Včelojed lesní je dravec specializovaný na požírání vos a jejich larev. +more Při hledání potravy většinou sedí na stromě a pozoruje létající hmyz. Jakmile objeví jeho hnízdo, sletí k němu na zem, rozhrabe ho silnými pařáty a vytahá z něj zobákem plástve s larvami. Před vosími žihadly ho chrání husté peří kolem zobáku a očí připomínající šupiny. Vosy nikdy neútočí přímo na oči včelojedů, neboť jim žlutočernou barvou buď připomínají příslušníky vlastního druhu, nebo je varují. Někdy si potravu obstarává i při chůzi po zemi, po níž umí rychle běhat. Kromě vos občas požírá také jiné bezobratlé, např. čmeláky, jejichž hnízda také rozhrabává, různé housenky, brouky, mravence a při nedostatku hlavního potravního zdroje i drobné obratlovce, nejčastěji žáby. V mimohnízdním období byla ojediněle zjištěna také rostlinná potrava tvořená plody a semeny. Chované včely medonosné nikdy nepožírá a ani se nemůže dostat k jejich plástvím.
Ochrana
V Česku zvláště chráněný druh v kategorii silně ohrožený dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. +more, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny.
Odkazy
Reference
Literatura
DIERSCHKE, Volker. Ptáci: nový průvodce přírodou. +more Přeložil Jan Robovský. Praha: Knižní klub, 2009, s. 144. . * DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 58. .
Externí odkazy
[url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8500/]BioLib[/url]