Cesko.wiki Muchomůrka vejčitá
Author
Albert FloresMuchomůrka vejčitá (Amanita ovoidea Link 1833) je velmi vzácná houba z čeledi muchomůrkovitých. Roste v teplých oblastech, v České republice pod duby.
.jpg)
.jpg)
Vzhled
Makroskopický
Klobouk dosahuje 100 - 200 (300) milimetrů, v mládí je polokulovitý až poduškovitý, později téměř plochý. Povrch má v mládí pomoučený, bílý, později hedvábně lesklý a na temeni někdy slámově nažloutlý. +more Okraje klobouku mohou nést drolivé zbytky vela, na povrchu v dospělosti velum většinou zcela chybí.
Lupeny jsou bílé, volné, bříškaté a na ostří vločkaté.
Třeň dosahuje 100 - 150 (200) × 20 - 60 milimetrů, je bílý, plný a směrem dolů se rozšiřuje ve vejčitou hlízu 30 - 80 milimetrů širokou, často kořenující. Hlízu kryje bělavá až krémová pochva, která po otlačení nabíhá do rezavo-okrova. +more V horní části třeně je umístěn prsten, který během růstu mizí - předtím je poměrně masitý, snadno drolivý a vločkovitý. Povrch třeně je pomoučený až jemně šupinkatý.
Dužnina houby je bílá, v dospělosti má nepříjemný pach připomínající rybinu nebo mořské řasy.
Mikroskopický
Výtrusný prach je krémový spóry mají elipsovitý tvar, dosahují 9 - 12 × 6 - 8 μm a jsou amyloidní.
Rozšíření
Roste v severní Africe (Alžír, Egypt, Maroko), Asii (Kazachstán) a v Evropě, kde je rozšířená v následujících zemích: Bulharsko, Francie, Itálie (Sardinie), býv. Jugoslávie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Švýcarsko, Španělsko (Baleáry), Ukrajina a Velká Británie.
Patrně nejstarší publikovaný nález z území současné České republiky byl učiněn 3. srpna 1927 na Brněnsku českým mykologem Františkem Skyvou a učitelem Švestkou. +more V roce 1934 již uvádí Veselý také nález z oblasti Čech z okolí Slaného. Poslední nálezy z oblasti Čech pocházejí z poloviny 20. století, na Moravě byla nalezena i recentně.
Území České republiky tvoří severní hranici areálu výskytu. Byly odtud publikovány nálezy mimo jiné z následujících chráněných území:
Záměna
V důsledku zbarvení a růstu v teplých oblastech pod listnáči může být zaměněna s dalšími světle zbarvenými druhy podobných stanovišť. Většina z nich je v České republice vzácná, případně se vyskytuje pouze v jižní Evropě:
* muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis) - více útržků vela (šupiny) na klobouku, méně véla po obvodu klobouku * muchomůrka ježatohlavá (Amanita solitaria) - drobnější, zašpičatělé šupiny na klobouku * muchomůrka Vittadiniho (Amanita vittadinii) - třeň u báze neztloustlý a hustě pokrytý odstávajícími šupinami vela * muchomůrka hnědošupinná (Amanita codinae) - středomořský druh, v ČR doposud neobjevena * muchomůrka štíhlá (Amanita gracilior) - středomořský druh, v ČR doposud neobjevena * muchomůrka bedlovitá (Amanita lepiotoides) - středomořský druh, v ČR doposud neobjevena, dužnina na řezu červená * muchomůrka středozemní (Amanita proxima) - středomořský druh, v ČR doposud neobjevena, oranžový kalich * muchomůrka krátkonohá (Amanita curtipes) - středomořský druh, v ČR doposud neobjevena, pomíjivý prsten, výrazný kalich * muchomůrka těžká (Amanita ponderosa) - středomořský druh, v ČR doposud neobjevena, pomíjivý prsten, výrazný kalich
Soubor:2011-08-28 Amanita strobiliformis crop. jpg|muchomůrka šiškovitá Soubor:Amanita solitaria (Bull. +more ex Fr. ) Fr. (160357). jpg|muchomůrka ježatohlavá Soubor:Мухомор Виттадини (1). jpg|muchomůrka Vittadiniho Soubor:Amanita proxima Dumée (331135). jpg|muchom. středozemní Soubor:Amanita curtipes E. -J. Gilbert (280332). jpg|muchomůrka krátkonohá Soubor:Gurumelo. jpg|muchomůrka těžká.
Ochrana
Muchomůrka vejčitá je zařazena do Červeného seznamu (2006) jako kriticky ohrožený druh (CR) Je zahrnuta i do Červené knihy jako kriticky ohrožený druh (E). Efektivní ochranu lze zajistit jen formou územní ochrany a za předpokladu zachování druhové skladby dřevin a šetrného hospodaření v lesích. +more O nálezech je vhodné informovat nejbližší mykologické pracoviště.