Heinrich Friedrich Link

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Johann Heinrich Friedrich Link (2. února 1767, Hildesheim - 1. ledna 1851, Berlín) byl německý přírodovědec a botanik. Působil jako profesor na univerzitách v Göttingenu, Rostocku, Vratislavi a Berlíně.

Životopis

Narodil se roku 1767 do rodiny tehdejšího ministra Augusta Heinricha Linka. Jeho otec v něm prostřednictvím své sbírky přírodnin pěstoval lásku k přírodě. +more Studoval lékařství a přírodní vědy na Göttingenské univerzitě. Na základě práce s názvem Flora na skalách v okolí Göttingenu ( Flora der Felsgesteine rund um Göttingen) získal magisterium. Jedním z jeho učitelů byl Johann Friedrich Blumenbach.

V roce 1789 se stal profesorem nově vzniklé fakulty chemie, biologie a botaniky na Rostocké univerzitě. Roku 1806 založil první chemickou laboratoř v Rostocku. +more Za svůj život napsal velké množství článků a knih z různých vědeckých oborů - věnoval se fyzice, chemii, biologii, mineralogii, botanice, zoologii, filozofii, etice i pravěké historii. Na Rostocké univerzitě byl dvakrát zvolen rektorem. Roku 1793 se oženil s Charlotte Juliane Josephi, která byla sestrou jeho kolegy Wilhelma Josephiho. V letech 1797-1799 podnikl s hrabětem Johannem Hoffmannseggem (entomologem, ornitologem a botanikem z Drážďan) cestu do Portugalska. Během této cesty dospěl k závěru, že jeho hlavním vědeckým zájmem je botanika. Roku 1800 se stal členem prestižní Leopoldiny - nejstarší přírodopisné akademie věd na evropském kontinentu. V roce 1808 obdržel ocenění od Petrohradské akademie za svou monografii O povaze a vlastnostech světla ( Von der Natur und den Eigenschaften des Lichts).

S dalšími pracemi a pokračujícím vědeckým bádáním rostla i jeho reputace a stal se povšechně známým vědcem. Roku 1811 byl jmenován profesorem na Královské univerzitě ve Vratislavi, kde byl také dvakrát zvolen rektorem.

Po smrti Carla Ludwiga Willdenowa v roce 1815 se stal profesorem přírodní historie na Vratislavské univerzitě a ředitelem botanické zahrady v Berlíně. V těchto funkcích setrval až do své smrti. +more V letech 1816-1817 byl také rektorem univerzity v Berlíně. V těchto letech zažíval nejplodnější období svého akademického života. Sbírku botanické zahrady rozšířil o 14 000 mnohdy vzácných druhů rostlin. Úzce spolupracoval s konzervátorem botanické zahrady Christophem Friedrichem Ottem, se kterým popsal kaktusy rodů Echinocactus a Melocactus. O vysoké hodnotě jeho práce svědčí i to, že většina tříd hub, které pojmenoval, stále nese jím navržená jména (jedná se o Cordyceps, Creopus, Fusarium, Leocarpus, Myxomycetes nebo Phragmidium).

Byl členem Německé akademie věd Leopoldina a Královské švédské akademie věd (zvolen v roce 1840). Roku 1845 obdržel za svou práci řád Pour le Mérite. +more Měl široký záběr zájmů - znal sanskrt, uměl arabsky a měl také svou lékařskou praxi.

Pod jeho vedením vyrostla celá nová generace vědců, mezi jinými také Christiana Ehrenberga. Po celý svůj život neustále cestoval po Evropě. +more Zemřel 1. ledna roku 1851 ve věku 84 let.

Johann Heinrich Friedrich Link je považován za jednoho z posledních vědců 19. století se všeobjímajícími znalostmi. +more Byl také jedním z mála německých botaniků, kteří se zaměřili na poznávání rostlin ze všech možných úhlů - skrze systematiku, anatomii i fyziologii.

Vybraná díla

titulní strana Filicum species in horto regio Berolinensi cultae

* Grundlehren der Anatomie und Physiologie der Pflanzen (Göttingen. 1807); ( Základní principy anatomie a fyziologie rostlin) * Nachträge zu den Grundlehren etc. +more (Göttingen. 1809) ( Dodatek k Základním principům etc. ) * Die Urwelt und das Altertum, erläutert durch die Naturkunde (Berlín 1820-1822, 2. vydání 1834); ( Pravěk a starověk, vysvětlení přírodní historií) * Handbuch zur Erkennung der nutzbarsten und am häufigsten vorkommenden Gewächse. Haude und Spener, Berlín 1829 [url=http://nbn-resolving. de/urn:nbn:de:hbz:061:2-22955]Digitálně vydáno[/url] Düsseldorfskou univerzitou. ** [url=http://nbn-resolving. de/urn:nbn:de:hbz:061:2-166215]Erster Theil (1829). [/url] ** [url=http://nbn-resolving. de/urn:nbn:de:hbz:061:1-80371]Zweiter Theil (1831). [/url] ** [url=http://nbn-resolving. de/urn:nbn:de:hbz:061:2-166234]Dritter Theil (1833). [/url] * Das Altertum und der Übergang zur neuern Zeit (Berlín 1842); ( Starověk a přechod do moderní doby) * Elementa philosophiae botanicae (Berlín 1824; 2. vydání v latině a němčině 1837); * Anatomisch-botanische Abbildungen zur Erläuterung der Grundlehren der Kräuterkunde (Berlín 1837-42); ( Anatomicko-botanické ilustrace vysvětlující základní vědění bylinkáře) * Ausgewählte anatomisch-botanische Abbildungen (Berlín 1839-42) ( Vybrané anatomické botanické ilustrace) * Filicum species in horto regio Berolinensi cultae (Berlín 1841) ( Druhy kapradin v berlínské botanické zahradě) * Anatomie der Pflanzen in Abbildungen (Berlin. 1843-47). ( Ilustrovaná anatomie rostlin).

* Ve spolupráci s Friedrichem Ottem: ** Icones plantarum selectarum horti regii botanici Berolinensis (Berlín 1820-28) ( Ilustrace vybraných rostlin v berlínské botanické zahradě) ** Icones plantarum rariorum horti regii botanici Berolinensis (Berlín 1828-31) ( Ilustrace vzácných rostlin v berlínské botanické zahradě)

* Ve spolupráci s hrabětem von Hoffmansegg: ** Flore portugaise (Berlín. 1809-1840) ( Flóra Portugalska)