Univerzita Georga Augusta v Göttingenu

Technology

12 hours ago

Author

Univerzita Georga Augusta v Göttingenu, je veřejná vysoká škola, jež se nachází v dolnosaském městě Göttingen. Jedná se o nejstarší univerzitu v Dolním Sasku. V roce 1734 ji založil Jiří II. (německy ) - panovník Království Velké Británie a Irska, vévoda Brunšvicko-lüneburský a kurfiřt Svaté říše římské. K otevření univerzity pak došlo roku 1737. Georgia Augusta, jak se škola neoficiálně nazývá, měla podporovat myšlenky osvícenství.

Škola, kde studovala celá řada významných osobností, patří k tradičním a historickým německým institucím. K říjnu 2019 patřilo mezi její studenty, vyučující či badatele, 45 nositelů Nobelovy ceny.

Univerzita je členem spolku German U15, což je 15 předních německých univerzit, jež se intenzivně věnují výzkumu a jsou vedoucími německými vzdělávacími ústavy v oboru lékařských věd, a člen evropské sítě univerzit Coimbra Group. Dále udržuje pevné kontakty s významnými výzkumnými institucemi, které sídlí v Göttingenu, jako jsou například Společnost Maxe Plancka a Leibnizova společnost. +more Göttingenská státní a univerzitní knihovna patří se svými asi 9 miliony položek mezi největší knihovny v Německu.

Univerzitu, kterou dnes tvoří 13 fakult, navštěvuje 31 600 studentů. Vyučuje zde přes 400 profesorů, které doplňuje na 4 000 akademických pracovníků podporovaných více než 7 000 technickými a administrativními pracovníky.

Historie

Král Jiří II., zakladatel a první rektor univerzity

Založení

V roce 1734 nařídil britský král Jiří II. +more, jenž byl současně hannoverským kurfiřtem, předsedovi hannoverské vlády Gerlachu Adolphovi von Münchhausenovi, aby v Göttingenu založil univerzitu k šíření myšlenek a hodnot spojených s evropským osvícenstvím.

18.-19. století

Staré auditorium V průběhu +more_století'>18. století patřila již Georgia Augusta k předním univerzitám v Německu. Panoval zde duch volnosti a nadšeného vědeckého bádání. I díky němu se zde německý fyzik, matematik a astronom Georg Christoph Lichtenberg stal roku 1769 mimořádným a od roku 1775 řádným profesorem experimentální fyziky, matematiky a astronomie. Do roku 1812 se Göttingenská univerzita stala mezinárodně uznávanou vysokou školou.

V prvních sto letech existence univerzity se proslavila zejména zdejší právnická fakulta. V 18. +more století zde dlouhých 50 let přednášel veřejné právo neboli ius publicum uznávaný učenec Johann Stephan Pütter. Jeho přednášky zaujaly například pozdějšího rakouského kancléře knížete Metternicha a pozdějšího zakladatele berlínské Humboldtovy univerzity, diplomata a filozofa Wilhelma von Humboldta. Roku 1809 se zde ke studiu metafyziky a psychologie zapsal i filozof Arthur Schopenhauer později známý zejména svým dílem Svět jako vůle a představa (1819). V letech 1832-1833 navštěvoval zdejší právnickou fakultu i Otto von Bismarck, budoucí první ministr Pruska, budovatel sjednoceného Německa a první z řady německých kancléřů. Kolem roku 1834, tedy 100 let od založení školy, se Georgia Augusta mohla pyšnit i takzvanou „Göttingenskou historickou školou“ - skupinou historiků, jež spojoval podobný styl vědecké práce.

V roce 1837 bylo z univerzity vyloučeno sedm liberálních profesorů, takzvaná Göttingenská sedma. Byli to germanista Wilhelm Eduard Albrecht (1800-1876), historik Friedrich Christoph Dahlmann (1785-1860), orientalista Georg Heinrich August Ewald (1803-1875), historik Georg Gottfried Gervinus (1805-1875), fyzik Wilhelm Eduard Weber (1804-1891) a filologové bratři Jakob (1785-1863) a Wilhelm (1786-1859) Grimmové. +more Důvodem byl jejich protest proti zrušení liberální ústavy Hannoverského království z roku 1833 novým panovníkem Arnoštem Augustem I. .

Přelom 20. století

Koncem 19. +more století a začátkem století 20. dosáhla Univerzita Georga Augusta svého akademického vrcholu. Značnou zásluhu na tom mělo zaměření na přírodovědné obory, zejména na matematiku. Matematikům Davidu Hilbertovi a Felixi Kleinovi se do roku 1900 podařilo přilákat do Göttingenu matematiky prakticky z celého světa, čímž se z Georgie Augusty stalo počátkem 20. století jedno z vůdčích matematických center. Podobně se z teologické fakulty stalo ve spojení s dalšími orientalisty a historiky starověku napříč celou univerzitou mezinárodní centrum pro religionistická a antická studia.

V roce 1903 měla škola 121 vyučujících a 1529 studentů. Následujícího roku sem nastoupil fyzik Ludwig Prandtl a během 20 let z univerzity vybudoval vedoucí vědeckovýzkumné pracoviště moderní aerodynamiky a hydrodynamiky.

V letech 1921-1933 vedl skupinu teoretické fyziky matematik a fyzik Max Born, který se během té doby stal jedním ze tří objevitelů nerelativistické teorie kvantové mechaniky. Georgia Augusta se tak stala i jedním z hlavních středisek rozvoje moderní fyziky.

Velká čistka roku 1933

Počátkem 30. let se na univerzitu zaměřily nacistické snahy tvrdě se vypořádat s takzvanou „židovskou fyzikou“, představovanou například prací Alberta Einsteina. +more Podle Zákona o státní službě schváleného 7. dubna 1933, jen 2 měsíce po jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem, byli neárijští akademičtí pracovníci včetně Maxe Borna, Victora Goldschmidta, Jamese Francka, Eugene Wignera, Leó Szilárda, Edwarda Tellera, Edmunda Landaua, Emmy Noetherové a Richarda Couranta ze školy vypuzeni nebo raději sami odešli. Většina z nich opustila nacistické Německo a přesídlila do zemí jako USA, Kanada či Velká Británie. V roce 1934 večeřel David Hilbert, v té době symbol německé matematiky, s nacistickým ministrem vědy, výchovy a osvěty Bernhardem Rustem. Ministr se Hilberta zeptal: „Jaká je matematika v Göttingenu, když je teď očištěna od židovského vlivu. “ Hilbert mu na to odpověděl: „V Göttingenu už není žádná matematika. “.

Poválečná obnova

Po skončení 2. světové války byla Univerzita Georga Augusta první univerzitou v zónách kontrolovaných západními Spojenci, jež byla pod britskou správou v roce 1945 opět otevřena.