Cesko.wiki Myeloidní progenitor
Author
Albert FloresKrvetvorba - zjednodušeně Chronická myeloidní leukémie - krevní obraz - převaha elementů granulopoezy
Myeloidní progenitor (common myeloid progenitor, CMP) je myeloidní multipotentní buňka vznikající z multipotentního progenitoru vznikajícího z pluripotentní hematopoetické kmenové buňky zejména v kostní dřeni, dávající v průběhu hematopoezy (krvetvorby) vznik buňkám myeloidní řady. Myeolidní řada zahrnuje granulocyty (eosinofil, bazofil, neutrofil), monocyty (makrofágy), dendritické buňky, žírné buňky, megakaryocyty a erytroblasty.
Diferenciace
Hematopoetická buňka se odvozením do progenitoru zavazuje k vývoji do určité vývojové linie/řady, přičemž diferenciace v myeloidní progenitor nebo lymfoidní progenitor je prvním krokem. Myeloidní progenitorová buňka je bezprostředním produktem hematopoetické kmenové buňky, ovšem na rozdíl od ní má pouze omezenou schopnost sebeobnovy. +more Během ±2-3 buněčných dělení se diferencuje v granulocyt-makrofág progenitor (GMP) nebo megakaryocyt-erytrocyt progenitor (MegEP).
Rozlišení
Oproti hematopoetickým kmenovým buňkám vykazují progenitorové buňky větší proliferační aktivitu. Progenitorové buňky lze od hematopoetických buněk odlišit funkčně, ovšem nikoliv morfologicky. +more Funkční odlišení progenitorů je možné dokázat in vivo transplantací buněk do letálně ozářené kostní dřeně myši, kde se následně buňka může chovat dvěma způsoby: long-term /dlouhotrvající/, které mají schopnost sebeobnovy a dokáží tedy hematopoézu obnovit opakovaně, a short-term /krátkodobé/, které mohou proliferovat a nemají již schopnost sebeobnovy, z nich vznikají multipotentní progenitory a z těchto progenitorů poté myeloidní progenitory.
Spojitost s leukémií
Opakovaná chyba v chromozomu myeloidního progenitoru může spolu s působením běžné virové nebo bakteriální infekce v nitroděložním životě pravděpodobně vést ke vzniku akutní myeloidní leukémie (AML) a chronické myeolidní leukémie (CML). V důsledku abnormální odpovědi organismu na infekci se poruší nervové dráhy vedoucí do jádra podměty z vnějšího prostředí buňky, buňka se přestává diferencovat a z této poškozené buňky vzniká klonální populace nesoucí stejný genotyp i fenotyp. +more Léčba akutní myeloidní leukémie je méně úspěšná než léčba akutní lymfoblastické leukémie (ALL). Riziko myeloidní leukémie je vyšší u dětí s Downovým syndromem.