Myšivkovití dlouhonozí

Myšivkovití dlouhonozí (Zapodidae) je čeleď menších hlodavců žijící v Severní Americe od Aljašky přes celou Kanadu po většinu území USA; v Asii žije ve střední Číně. Zahrnuje 5 druhů ve 3 rodech.

I když jsou podobní myšovitým hlodavcům, nejsou s nimi příbuzní. Jsou spřízněni s čeledí tarbíkovitých (Dipodidae) a v některých systémech vystupují coby její podčeleď.

Výskyt

Žijí v Severní Americe od jižní Aljašky přes celou západní Kanadu po západ i východ USA, kde v horských oblastech zasahují i do jižnějších států. V Asii žije jeden druh ve střední Číně.

Obývají lesy, křoviny a louky, často jsou vidět v blízkosti vod.

Taxonomie

Myšivky z čeledi Zapodidae se dělí do 3 rodů:

rod Eozapus - myšivka * Eozapus setchuanus - myšivka čínská - žije ve střední Číně, především v Sečuánu, ale částečně i ve východním Tibetu,

rod Napaeozapus - myšivka * Napaeozapus insignis - myšivka lesní - obývající jih Kanady od Manitoby po jižní část Labradorského poloostrova; dále se vyskytuje v přilehlých oblastech USA (v celé Nové Anglii, ve státech New York a Pensylvánie) a po Appalačském pohoří zasahuje na jih až do severní Georgie,

rod Zapus - myšivka * Zapus hudsonius - myšivka labradorská - žijící na velkém území od jižní Aljašky přes téměř všechny kanadské provincie po jižní část Labradorského poloostrova; v USA žije na od Montany a Arizony na západě až po Maine na východě, jižně zasahuje až do Georgie,

* Zapus princeps - myšivka západní - vyskytující se na západě Kanady od Britské Kolumbie po Manitobu a v přilehlých oblastech USA až po střední Kalifornii, Utah a sever Nového Mexika,

* Zapus trinotatus - myšivka tichomořská - obývající jih kanadské Britské Kolumbie přes americké státy Washington a Oregon po sever Kalifornie.

Vzhled

Myšivky z této čeledi jsou dlouhé 75-110 mm. Ocas je vždy delší než tělo: měří 108-165 mm. +more Oproti evropským myšivkám rodu Sicista mají zadní nohy výrazněji prodloužené na 28-35 mm.

Mají hrubší srst, na zádech šedohnědou, hnědou až do černa. Boky jsou žlutohnědé až do oranžova, břicho je bělavé. +more Přechody mezi jednotlivými oblastmi jsou výrazné. Oči a uši jsou velké.

Způsob života

Myšivka lesní (Napaeozapus insignis) Tyto myšivky se vyskytují v chladném i mírném pásmu Severní Ameriky a Asie. +more Jsou to převážně noční zvířata. K úkrytu využívají podzemní nory, které si buď staví samy, nebo obsadí vhodné nory jiných zvířat. Na podzim přibírají na váze (např. u rodu Zapus byl zjištěn přírůstek z 13-20 g na 37 g) a pak upadají na 6-8 měsíců do zimního spánku.

Umí rychle plavat (na krátké vzdálenosti) a obratně šplhat; na stromy do větví ale nelezou.

Při nebezpečí dokáží členové této čeledi vyskočit až 2 m do výšky - z toho vycházejí i jejich cizojazyčné názvy: , . Při běžném běhu se také pohybují pomocí skoků, které bývají 0,6-0,9 m dlouhé a 0,3-0,6 m vysoké.

Potrava

Živí se různými semeny trav, hlízami, bobulemi i jinými částmi rostlin, ale např. i houbami. +more Loví i hmyz - u myšivek rodu Napaeozapus to je hlavní zdroj potravy.

Stupeň ohrožení

Myšivky z čeledi Zapodidae nejsou podle posledních pozorování ohroženy a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceny jako málo dotčený druh.

Odkazy

Reference

Související články

Myšivka * Tarbíkovití

Externí odkazy

[url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id35389/]Profil taxonu myšivky dlouhonohé Zapodinae[/url] v databázi BioLib

Kategorie:hlodavci