Městský tepelný ostrov

Vliv městského tepelného ostrova na lokální počasí Termický obrázek amerického města Atlanta (Georgie) z 11.-12. května 1997. Městský tepelný ostrov (též tepelný ostrov města nebo tepelný ostrůvek) je městská zástavba, která vykazuje znatelně vyšší teploty než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v noci než ve dne a v zimě než v létě a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří.

Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy vegetace pevnými povrchy bez zeleně, například pozemními komunikacemi a budovami. Asfalt a beton, které jsou použity, nemají schopnost přijímané sluneční záření upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u vyšších rostlin; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat než je odrážet (menší albedo). +more V případě asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem jsou ztráty tepelné energie dodávané do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak aglomerace expanduje do původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů.

Změna klimatu není příčinou městských tepelných ostrovů, posiluje však jejich negativní dopady. Očekává se, že v souvislosti se změnou klimatu se bude zvyšovat teplotní rozdíl tepelných ostrovů vůči jejich okolí a v důsledku jsou očekávány častější vlny veder.

Vyhodnocování

Teplotní poměry v rámci tepelného ostrova je možno vyhodnocovat pomocí termografie, tj. pozorováním v infračervené části spektra. +more Termografie však ukazuje teplotu povrchů a nikoli teplotu vzduchu (která se stanovuje v jisté výšce nad povrchem). U největších velkoměst činí rozdíl teploty až 4 °C, u menších měst 2 °C nebo méně. Díky postupnému uvolňování tepla z osluněných povrchů se největší rozdíl teploty v porovnáním s nezastavěnou krajinou projevuje po západu Slunce a v průběhu noci. Jedním z důvodů teplotních rozdílů v zimě je skutečnost, že sníh (který má schopnost odrážet až 90 % dopadajícího slunečního záření) je ve městech (a to i těch menších) během několika hodin po napadení odklizen.

Dopady

Příspěvek ke globálnímu oteplování je u městských ostrovů jen nepatrný a lokálního charakteru. Tepelné ostrovy ovlivňují také tepelné poměry a pochody v atmosféře a množství srážek. +more Například, měsíční dešťové srážky jsou o 28 % větší směrem po větru k městským částem než proti větru. Zvyšuje se tak množství srážek v okolí měst, což je také jen lokální ráz.

Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na obyvatele, kteří v nich žijí - v horkých letních dnech podporují synergii zdravotních potíží způsobených vedry - přehřátí, dehydratace, apod.

Protiopatření

Pro zmírnění negativních důsledků tepelných ostrovů byla vypracována řada doporučení zejména k úpravám zeleně a staveb. Ukazuje se, že zeleň vedle jiných pozitivních vlivů snižuje teplotu vzduchu vlivem evapotranspirace. +more Ve stínu stromů je pocitová teplota až o 10 °C nižší, než v jejich nezastíněném okoli. Doporučuje se proto ozelenit například i pásy mezi kolejemi nebo fasády budov. Namísto černých asfaltových pásů je vhodnější pokrýt ploché střechy bílou hydroizolační fólií. Ke zlepšení mikroklimatu přispívají i rozlehlejší vodní plochy.

V případové studii u německého Stuttgartu byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán pokles teploty o 2-4 °C oproti plochám bez zeleně. Ovšem tento způsob je neefektivní ve vlhkém klimatu.

Soubor:Infrared Thermography of Modified Bitumen Roof. jpg|Na termosnímku (v pravém horním rohu) je porovnání teploty na povrchu černé asfaltové střechy (v dolní části snímku) s bílou střešní krytinou z elastomeru (v prostřední části snímku). +more Soubor:Thermal_and_visual_image_showing_29_degree_C. _temperature_differential. png|Teplotní rozdíl mezi holým povrchem pokrytým štěpkou a sousední zelení je 29 °C, přestože zeleň je tmavší. Soubor:Passivhaus thermogram gedaemmt ungedaemmt. png|Na snímku pořízeném v zimě: vpravo pasivní dům, vlevo v pozadí nezateplený dům, v popředí strom. Soubor:Thermal image and visual image of Coronation Reserve. png|Teplota holé půdy je až o 24 °C vyšší než teplota okolní zeleně. Soubor:Concrete sidewalk and cool grass. (17179055193). jpg|Betonový chodník a sousední trávník.

Příklad Prahy

Příkladem městského tepelného ostrova může být centrum Prahy. Průměrná roční teplota (1961-1990) na meteorologické stanici v Praze-Karlově (261 m n. +more m. ) činila +9,4 °C (leden −0,9 °C, červenec +19,1 °C), zatímco meteorologická stanice Semčice (234 m n. m. ) v nižší nadmořské výšce a srovnatelné zeměpisné poloze vykazovala za stejné období průměrnou roční teplotu +8,7 °C (leden −1,9 °C, červenec +18,3 °C). Nejvýraznější efekt městského tepelného ostrova bývá za jasných, klidných, zimních nocí. Experti odhadují, že tepelný ostrov v Praze způsobuje vzrůst průměrné teploty v centu o více než 2 °C. To pak má vliv na časové řady teplot, které udává Klementinum.

Soubor:Praha, Staré město, termální snímek Kaprovy ulice. jpg|Praha, Staré město, Kaprova ulice - příklad zástavby bez zeleně Soubor:Praha, termální snímek Smetanova nábřeží. +morejpg|Praha, Smetanovo nábřeží - převaha zeleně Soubor:Praha, termální snímek železniční trati na Hradčanské. jpg|Praha, železniční trať na Hradčanské - porovnání teplot na povrchu železniční trati s teplotou sousední zeleně.

Odkazy

Reference

Související články

Globální oteplování * Veřejná zeleň * Městská bríza

Externí odkazy

https://web. archive. +moreorg/web/20070926222810/http://old. mendelu. cz/~opr/kestazeni/apbio/seminare/ApB_Seminar_2. pdf * https://web. archive. org/web/20070806022158/http://www. infojet. cz/ekologie/warming. html * https://web. archive. org/web/20070928070424/http://www. simopt. cz/energyweb/web/index. php. display_page=2&subitem=1&ee_chapter=1. 7. 7.

Kategorie:Životní prostředí Kategorie:Ekologie Kategorie:Města Kategorie:Meteorologické jevy