Mury

Mury jsou zaniklá vesnice v okrese Litoměřice. Ve dvanáctém až čtrnáctém století stávala v místech osady Kliment severovýchodně od Hostěnic u Brozan nad Ohří. Vesnice zanikla nejspíše v důsledku povodní. Jejím pozůstatkem je budova bývalého kostela svatého Klimenta upravená na obytný dům.

Název

Název vesnice byl odvozen z osobního jména Mur ve významu ves Murů nebo ves Murovy rodiny. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Mur (1226), Mury (1352 až okolo roku 1405), „w Murzech“ (1451) a „na Maursku“ (1516).

Historie

Podle archeologických nálezů sídliště existovalo od dvanáctého do poloviny čtrnáctého století. S rozlohou přibližně 2,5 hektaru, čemuž odpovídá více než patnáct usedlostí, patřilo k větším venkovským sídlištím.

První písemná zmínka o Murech pochází z roku 1226 a nachází se v listině, kterou král Přemysl Otakar I. +more potvrdil doksanskému klášteru vlastnictví všech klášterních vsí. V jejich výčtu byly Mury uvedeny mezi vesnicemi, které klášteru při založení daroval Vladislav II. , i když skutečným donátorem mohla být Vladislavova manželka Gertruda Babenberská nebo pravděpodobněji jejich dcera Anežka. V Anežčině případě by klášter vesnici získal jako její věno, se souhlasem Vladislava II. , nejspíše ve druhé polovině roku 1150. Stejná listina obsahuje ještě jednu zmínku o Murech („“), ve které panovník souhlasil s převodem vsi na německé právo. Jedná se o nejstarší zmínku o české vesnici s emfyteutickým právem.

Ve spojení s emfyteutickým právem existuje hypotéza o pokusu kláštera vytvořit z Mur ekonomické centrum blízkého okolí Doksan a změnit vesnici na tržní osadu. V rozporu s tím jsou však zmínky v listinách z let 1273 a 1276, v nichž jsou Muru uvedeny, na rozdíl od jiných srovnatelných sídel, jen jako vesnice s mlýnem, a dokonce v nich chybí zmínka o kostelu. +more Ani mladší listiny ze čtrnáctého století, v nichž se řešila špatná ekonomická situace kláštera, Mury jako významnější centrum neuvádí.

Příčinou zániku vesnice byly pravděpodobně změny podnebí a s nimi související série velkých povodní, kterým byly Mury vystaveny. August Sedláček uvedl, že vesnice zanikla při povodni roku 1342, ale soudobé zprávy žádnou zmínku o Murách v souvislosti s povodní neobsahují. +more Podle archeologických nálezů však k zániku došlo přibližně v polovině čtrnáctého století. V letech 1398 a 1451 byly Mury uvedeny ještě jako ves, ovšem z klášterních účtů z roku 1393 je zřejmé, že označení Mury se už netýkalo vesnice. Vztahovalo se pouze k jejím pozemkům, protože polní práce na nich vykonávali poddaní z Pístů, Budyně nad Ohří a Roudnice nad Labem. Obyvatelé ze zničené vesnice byli nejspíše částečně přestěhováni do nově zřízené osady Nové Dvory.

Jedinou dochovanou stavbou je budova bývalého kostela svatého Klimenta, podle které je pojmenován ostrov v Ohři, na kterém vesnice stávala. V historických pramenech je zmíněn poprvé v roce 1388, ale vzhledem ke svému patrociniu +more'>svatého Klimenta zřejmě existoval už ve druhé polovině dvanáctého století. Po zániku vesnice fungoval jako farní kostel pro okolní vesnice. Budova byla přestavěna v barokním slohu a svému účelu sloužila do roku 1782, kdy byl klášter zrušen. Poté byla upravena na obytný dům.

Přírodní poměry

Mury stály na ostrově, který se v Ohři vytvořil vybudováním tzv. Brozanského náhonu. +more Ten vznikl úpravou bývalého říčního ramene. Ostrov je asi čtyři kilometry dlouhý a až jeden kilometr široký. Podle bývalého kostela byl pojmenován jako Ostrov svatého Klimenta. V jeho geologickém podloží se nachází štěrkopískové nánosy překryté recentní nivou Ohře.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam zaniklých sídel v Česku

Kategorie:Zaniklé vesnice v Česku Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Litoměřice Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli Kategorie:Sídla na Ohři