Nejvyšší dvorský sudí

Technology

12 hours ago

Author

Nejvyšší dvorský sudí (latinsky summus iudex curiae nebo supremus iudex curiae regalis, německy Oberster Hofrichter, dříve také Obrist-Hofrichter, obvykle uváděn jen jako dvorský sudí) byl v pořadí sedmým nejvyšším zemským stavovským úředníkem Českého království. Předsedal dvorskému soudu, do jehož kompetencí spadala královská léna a do roku 1497 i agenda odúmrti a u kterého byly vedeny desky dvorské, později manské nebo lenní (tabulae curiae, Hoflehentafel). Úřad byl zrušen Josefem II. v roce 1783.

Historie

Původně se jednalo o královského úředníka, který je poprvé zmiňován v roce 1170 za vlády druhého českého krále Vladislava I. +more (vládl 1140-1172, král od 1158). Tento úředník zastupoval krále (knížete) v soudnictví v centrální rovině, musel mít odbornou právní kvalifikaci, proto byla tato pozice, podobně jako u kancléře (cancellarius ducis), stabilní z hlediska obsazování. Ve 30. letech 14. století za vlády Jana Lucemburského (vládl 1310-1346) vznikl dvorský soud, kterému předsedal dvorský sudí (poprvé v pramenech zmíněn roku 1337). Do jeho kompetence spadali přímí královi služebníci (např. rychtáři královských měst), především pak manské záležitosti a záležitosti těch církevních statků, které s králem pojila zakladatelská práva. Význam dvorského soudu vzrostl za Karla IV. (vládl 1346-1378), když se stal královským odvolacím soudem pro Falc a Lužici. Na konci 14. století některé jeho kompetence převzal komorní soud. V jagellonském období dvorský soud vyřizoval pouze lenní záležitosti a právo odúmrti, kterého se však Vladislav II. v roce 1497 vzdal. Mezi 12 nejvyšších zemských úředníků (beneficiarii supremi) byl zařazen až jako poslední v roce 1549, kdy bylo přepracováno Vladislavské zřízení zemské. Mohl se jím stát pouze příslušník vyšší šlechty (pán) a obsadil sedmou příčku. Obnovené zřízení zemské (1627) funkci ponechalo jako čistě formální. V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce 1627 pouze na pět let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Dvorský soud a s ním i úřad dvorského sudího byl zrušen dekretem z 14. dubna 1783 během josefínských reforem. Po jeho zrušení bylo vedení desek dvorských převedeno na Úřad nejvyššího lenního sudího (Hoflehenrichteramt).

Přestože byl v hierarchii úřad nejvyššího dvorského sudího výše než úřad karlštejnského purkrabí, karlštejnský purkrabí byl finančně ohodnocen lépe. V druhé dekádě 17. +more století dostávál Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka za vykonávání úřadu karlštejnského purkrabí 8000 tolarů ročně, po svém povýšení jako nejvyšší dvorský sudí pobíral pouze 400 tolarů ročně.

Na Moravě odpovídal nejvyšší dvorský sudí úřadu hofrychtéře.

Seznam dvorských sudí Českého království

Nejvyšší sudí

1170 Zvěst * 1175-1178 Čéč * 1183-1187 Jan * 1189 Předota * 1192-1199 Ratibor * 1205-1212 Budivoj * 1212 Ctibor * 1216-1222 Dalibor * 1222-1229 Záviš * 1234-1239 Albert ze Slivna * 1234 Aldik * 1238 Albert * 1240 Mikuláš * 1240-1241 Zbislav * 1241 Sulislav * 1242 Čéč * 1244 Ctibor * 1249-1255 Pomněn * 1256-1264 Čéč * 1267-1269 Drslav * 1277 Děpolt z Rýzmberka * 1277-1279 Oneš * 1284-1287 Boleslav ze Smečna * 1295 Sezema * 1309-1324 Oldřich z Říčan * 1328-1340 Oldřich Pluh z Rabštejna * 1343-1394 Ondřej z Dubé

Dvorští sudí

1337-1343 Jenec z Grunberka * 1347 Hynek z Valdštejna * 1351 Dětřich Špaček z Kostomlat * 1356-1359 Zdeněk ze Šternberka * 1363-1365 Boreš z Rýzmburka a z Oseku * 1381 Jaroslav ze Šternberka * 1383-1387 Beneš Škopek z Dubé a z Liběšič (poprvé) * 1394-1395 Burkard Strnad z Janovic na Vožici * 1397 Břeněk z Rýzmberka a ze Skály (poprvé) * 1398 Beneš Škopek z Dubé a z Liběšič (podruhé) * 1403-1406 Břeněk z Rýzmberka a ze Skály (podruhé) * 1408-1419 Albrecht z Koldic na Bílině * 1437-1441 Albrecht z Koldic na Bílině * 1453-1466 Jan Zajíc z Hazmburka na Kosti * 1469 (červenec) - 1490 Jaroslav Berka z Dubé na Lipé * 1490-1500 Jiří Berka z Dubé na Lipé * 1500 (20. 6. +more) Mareš ze Švamberka * 1503 Zdeněk Lev z Rožmitálu na Blatné (před 1470 - 14. 7. 1535 Blatná) * 1503-1510 Jindřich Albrecht z Kolovrat na Krakovci († před 1540) * 1512-1534 Václav Bezdružický z Kolovrat na Košátkách (1457 - před 1539) * 1534 Jan ze Švamberka * 1538 (15. 5. ) - 1541 Jan III. starší Popel z Lobkowicz na Zbiroze (1490 - 14. 6. 1569 Libochovice; chlumecká linie) * 1544-1549 Jindřich starší ze Švamberka na Zvíkově * 1549-1554 Adam I. ze Šternberka na Zelené hoře († 6. 2. 1560) * 1557-1558 Jan ze Švamberka na Milivsku * 1560-1577 Adam ze Švamberka na Přimdě a Volši * 1577-1583 Jan z Valdštejna na Sedčicích * 1584-1585 Jiří Bořita z Martinic na Smečně (1532 - 22. 1. 1598) * 1592 (10. 3. ) - 1596 Václav z Říčan na Hořovicích * 1597-1599 Adam II. ze Šternberka (1575 - 10. 4. 1623) * 1599 (6. 11. ) - 1602 Volf Novohradský z Kolowrat († 17. 1. 1609 Lnáře) * 1603-1609 Jan Jiří ze Švamberka na Orlíku († 15. 4. 1617) * 1609-1610 Ferdinand z Donína * 1610-1611 Jan Sezima z Ústí († 1617) * 1611-1617 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. 12. 1572 Čestín - 19. 1. 1652 Vídeň) * 1616 . - 1618 Jindřich Matyáš z Thurnu (14. 12. 1567 Innsbruck - 28. 1. 1640 zámek Pernava, Livonsko) * 1619-1620 Petr II. ze Švamberka na Třeboni a Orlíku (1577/1581 - 24. 9. 1620 Malá Strana, Praha) * 1623-1628 Jindřich Libštejnský z Kolowrat (1570 - 6. 3. 1646) * 1628-1634 Vilém mladší Popel z Lobkowicz na Bílině (kolem 1575 - 1. 1. 1647; bílinská linie) * 1635 (13. 1. ) - 1645 (4. 5. ) Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka (1606 Jindřichův Hradec - 4. května 1645 Bruck an der Mur) * 1645 (26. 6. ) - 1648 Heřman Czernin z Chudenic (24. 7. 1576 Nedrahovice - 7. 3. 1651 Kost) * 1649-1650 Jindřich Volf Berka z Dubé († 1650) * 1650 (20. 9. ) - 1651 (1. 4. ) Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz (9. 10. 1614 - 4. 7. 1658; bílinská linie) * 1651 (12. 7. ) - 1672 Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. 9. 1630 - 2. 4. 1673) * 1673 (11. 6. ) - 1685 (10. 3. ) Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka (1634/1637 Vídeň - 1. 7. 1689 Velvary) * 1685 (10. 3. ) - 1688 Jan František Bruntálský z Vrbna (3. 11. 1634 - 22. 8. 1705) * 1688 (17. 3. ) - 1695 (14. 5. ) Karel Maxmilián Lažanský z Bukové (1639-1695) * 1695 (1. 9. ) - 1708 Antonín Jan Nostic-Rieneck (1652 - 30. 10. 1736) * 1708 (5. 7. ) - 1714 Jeroným (Hieronymus) Colloredo (12. 3. 1674 Udine - 2. 2. 1726 Vídeň) * 1714-1719 František Josef z Valdštejna (25. 10. 1680 Mnichovo Hradiště - 24. 2. 1722 Praha) * 1719 (19.