Nenukleofilní zásady

Nenukleofilní zásada je stericky stíněná organická zásada , která je slabým nukleofilem. Běžné zásady jsou také nukleofilní, ovšem často je nutné použití sloučeniny, která odštěpuje protony a nevyvolává jiné reakce. Nenukleofilní zásady mají obvykle navázány funkční skupiny se silnými sterickými efekty, které neumožňují alkylace a komplexace, ale nebrání navazování protonů.

Příklady

Jako středně silná nenukleofilní zásada může fungovat mnoho aminů a dusíkatých heterocyklů- Jejich konjugované kyseliny mívají pKas přibližně 10-13:

* N,N-diisopropylethylamin (DIPEA, také nazýván Hünigova záasada) * [[1,8-diazabicyklo(5. 4. +more0)undec-7-en|1,8-diazabicyklo[5. 4. 0]undec-7-en]] (DBU) - vhodný pro E2 eliminační reakce, pKa konjugované kyseliny je 13,5 * [[1,5-diazabicyklo(4. 3. 0)non-5-en|1,5-diazabicyklo[4. 3. 0]non-5-en]] (DBN) - podobný DBU * 2,6-di-terc-butylpyridin, slabá zásada pKa = 3,58 * Fosfazeny, například t-Bu-P4.

Silnými nenukleofilními zásadami jsou obvykle anionty. Jejich konjugované kyseliny mívají pKa okolo 35-40. +more * Diisopropylamid lithný (LDA), pKa = 36 * Křemíkové amidy, například bis(trimethylsilyl)amid sodný a draselný (NaHMDS a KHMDS) * Tetramethylpiperidid lithný (LiTMP) K silným nenukleofilním zásadám patří také hydrid sodný a hydrid draselný. Jedná se o nerozpustné sloučeniny, které působí prostřednictvím povrchových reakcí.

Některé silně zásadité sloučeniny (s pKa konjugovaných kyselin kolem 17) vykazují mírnou, ale ne zanedbatelnou nukleofilitu. Patří sem mimo jiné terc-butoxid sodný a draselný.

Reakce

Na následujícím obrázku je znázorněno použití diisopropylamidu lithného na deprotonaci esteru na enolát během Claisenovy kondenzace, namísto vstupu do nukleofilní substituce.

:330px

Tato reakce je častým způsobem přípravy enolátů.

Reference