Cesko.wiki Nukleonové číslo
Author
Albert FloresAtom s nukleonovým číslem 4, neboť atomové jádro (atom core) obsahuje 2 protony a 2 neutrony. Nukleonové číslo (též hmotnostní číslo, atomové hmotnostní číslo, hmotové číslo, symbol A, z německého slova Atomgewicht - atomová hmotnost) se rovná celkovému počtu nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu. Různé izotopy daného chemického prvku mají rozdílné nukleonové číslo.
Platí rovnice A=Z+N, neboť nukleonové číslo (A) je rovno součtu protonového (Z) a neutronového čísla (N).
Nukleonové číslo je přibližně rovné:
* atomové hmotnosti atomu (také izotopické hmotnosti atomu), která je vyjádřená v atomových hmotnostních jednotkách (také atomová hmotnostní konstanta, symbol mu = 1,661×10−27 kg). Atomová hmotnostní jednotka je ¹⁄₁₂ klidové hmotnosti atomu uhlíku-12 (prvku s 6 protony a 6 neutrony v jádře) v základním stavu a nevázaného chemickými vazbami, * relativní atomové hmotnosti (Ar) daného jádra, což je bezrozměrná fyzikální veličina definovaná jako poměr průměrné hmotnosti atomů chemického prvku v daném vzorku k atomové hmotnostní jednotce. +more * baryonovému číslu B jádra (a také celého atomu nebo iontu), protože protony a neutrony jsou baryony.
Zápis nukleonového čísla
X - prvek, A - nukleonové číslo, Z - protonové číslo. +more Nukleonové číslo obvykle označujeme symbolem A. Zapisuje se buď za název prvku nebo jako horní index vlevo od symbolu prvku:.
* Nejběžnější izotop uhlíku, který má 6 protonů a 6 neutronů, můžeme zapsat pomocí čísla za název prvku uhlík-12 nebo pomocí indexu 12C (také včetně protonového čísla b=6|p=12|a=rC). * Nejběžnější izotop uranu, který má 92 protonů a 146 neutronů, můžeme zapsat pomocí čísla za název prvku uran-238 nebo pomocí indexu 238U (také včetně protonového čísla b=92|p=238|a=rU).
V atomové a jaderné fyzice (v souladu s normami pro fyzikální veličiny a značky) je zvykem oddělovat nukleonové číslo mezerou, například uran 235. V chemii je zvykem (v souladu s chemickými názvoslovnými normami) připojovat nukleonové číslo k názvu prvku spojovníkem, například uran-235.
Související termíny
Nukleonové číslo (zeleně) a atomová hmotnost (modře) pro vodíkProtonové číslo (Z) - je počet protonů (a tedy velikost kladného náboje) v jádře atomu. +more Je definující vlastností prvků. Protonové číslo se někdy nazývá atomové číslo. * Neutronové číslo (N) - je počet neutronů v jádře atomu. Neutronovým číslem se liší různé izotopy jednoho prvku. * Nuklid - látka složena z neutrálních atomů stejného druhu, přičemž všechny atomy mají shodné protonové číslo i nukleonové číslo (tedy počet protonů a neutronů v jádře). * Izotop - nuklidy stejného prvku, které se liší počtem neutronů v jádře. Mají stejné protonové číslo, ale odlišné nukleonové číslo. Například uran s protonovým číslem Z = 92 má izotop uran-235 s nukleonovým číslem A = 235 a izotop uran-238 s nukleonovým číslem A = 238. * Atomová hmotnostní konstanta (také atomová hmotnostní jednotka) - je ¹⁄₁₂ klidové hmotnosti atomu uhlíku-12 (prvku s 6 protony a 6 neutrony v jádře) v základním stavu a nevázaného chemickými vazbami. Symbol atomové hmotnostní konstanty je mu = 1,661×10−27 kg). * Relativní atomová hmotnost (také atomová hmotnost, symbol Ar) - je podíl klidové hmotnosti daného atomu a atomové hmotnostní konstanty. Je to bezrozměrná veličina a pro jeden atom přibližně odpovídá nukleonovému číslu, tedy počtu nukleonů v jádře. U prvků v přírodě je dána poměrným zastoupením izotopů prvku.
Vztah nukleonového čísla a atomové hmotnosti prvku
Nukleonové číslo atomu je součet protonů a neutronů v jeho jádře. Různé izotopy daného chemického prvku mají rozdílné nukleonové číslo. +more Je to celé číslo. * Atomová hmotnost atomu (dříve atomová váha) udává odhad hmotnosti izotopů daného prvku měřené v atomových hmotnostních jednotkách (¹⁄₁₂ klidové hmotnosti atomu uhlíku-12, mu = 1,661×10−27 kg) v základním stavu a nevázaného chemickými vazbami. Není to obvykle celé číslo a je větší než nukleonové číslo. * Rozdíl atomové hmotnosti atomu minus nukleonové číslo atomu se nazývá hmotnostní přebytek.
* Existují dva důvody pro hmotnostní přebytek:
# Neutron má hmotnost přibližně 1,008 a proton 1,007 atomové hmotnostní konstanty. To zvyšuje hmotnost jader s více neutrony a protony vzhledem k jednotkové stupnici založené na ¹⁄₁₂ 12C se stejným počtem protonů a neutronů. +more # Jaderná vazebná energie se mezi jádry liší. Jádro s větší vazebnou energií má nižší celkovou energii, a tedy nižší hmotnost podle Einsteinova vztahu ekvivalence hmotnosti a energie E = mc2.