Objektiv

Objektiv Nikon Nikkor 18-70mm f/3.5-4.5 Objektiv je čočka nebo soustava čoček, vytvářející opticky změněný obraz, který se obvykle ještě dále zpracovává (záznamem, okulárem apod.). Používá se například ve fotoaparátu k soustředění světla na senzor nebo na film. Mezi objektivy fotoaparátu, kamery, dalekohledu, mikroskopu a dalších optických zařízení není v principu rozdíl, liší se ale svou konstrukcí.

Obecně

+more_Spojná_Čočka_(optika)|čočka_(6)_jej_koncentruje_do_pětibokého_Optický_hranol|optického_hranolu_(7),_odkud_prochází_do_hledáček|hledáčku_(8). _Při_Expozice_(fotografie)|expozici_se_zrcadlo_zvedne_a_otevře_se_Závěrka_(fotoaparát)|závěrka_(3),_skrz_niž_světlo_promítne_na_Charge-coupled_device'>senzor (4) stejný obraz jako do hledáčku Širokoúhlý objektiv 8 mm (rybí oko) Teleobjektiv 800 mm Princip promítání reality objektivem, při kterém vznikne obraz zmenšený a převrácený 1:2,8/50 Macro - 1:4-5. 6/70-300 - 1:4-5. 6/10-20.

Ačkoli jako primitivní objektiv poslouží jakákoli spojná čočka, či dokonce pouhý otvor v neprůsvitném materiálu (viz camera obscura), v praxi se používají optické soustavy několika různých druhů čoček kvůli potlačení různých optických vad. Taková optická soustava pak může být schopna i měnit svoji ohniskovou vzdálenost - takzvaně „zoomovat“.

V objektivech fotoaparátů také bývá zabudována clona, která dovoluje regulovat množství světla, které objektivem prochází. Součástí objektivu může být i závěrka (v případě velkoformátových nebo některých kompaktních fotoaparátů), ve většině případů však bývá v těle fotoaparátu.

Podle své ohniskové vzdálenosti (nebo spíše úhlu záběru) se fotografické objektivy rozlišují na tři základní skupiny: * normální objektiv - úhel záběru je asi 50°, což je zhruba stejně jako úhel vnímání lidského oka. Jejich účelem je obvykle obraz, který se co nejvíce podobá vnímání situace člověkem. +more Snímky pořízené takovým objektivem mají pro člověka nejpřirozenější perspektivu * širokoúhlý objektiv - ohnisková vzdálenost je kratší než u normálního objektivu, snímek má tím pádem širší záběr; extrémním případem jsou objektivy typu „rybí oko“, které mají úhel záběru i více než 180°. Důsledkem bývá zmenšení objektů v obraze a deformace jejich zobrazení. * teleobjektiv - zorný úhel je užší, umožňuje vyplnit celý snímek i poměrně vzdáleným předmětem, obraz předmětů je zvětšený.

Dalším faktorem, který určuje vlastnosti objektivu, je světelnost. Je to bezrozměrná hodnota, číslo udávající hodnotu jmenovatele ve zlomku s čitatelem 1, tedy podíl světla, který objektiv propustí. +more Teoretický ideální objektiv propouští veškeré světlo v úhlu záběru, měl by tedy ve jmenovateli mít 1 (1/1) tedy světelnost 1. Reálné objektivy vždy část světla pohltí - proto mají číslo světelnosti vyšší (např. 2 = propustí 1/2 = polovinu, 5 propustí 1/5 - pětinu a podobně). Hodnota f/1 byla prolomena například objektivem Leica Noctilux 50mm f/0,95. Těchto hodnot lze dosáhnout především zvětšováním přední čočky - do těla se dostane více světla, než by zachytil ideální objektiv.

Číslo světelnosti bývá většinou celé, nebo uváděné na jedno desetinné místo. Světelnost objektivu lze regulovat zacloněním směrem k vyšším hodnotám - na stupnici clony fotografických přístrojů jsou obvykle některé hodnoty uvedeny (např. +more 5,6. 11 a podobně). Nejde však o vlastnost objektivu, ale pomocného zařízení - clony. Nejnižší clona je obvykle shodná se světelností objektivu (necloní, je plně otevřená).

Někdy je tato hodnota uváděna jako zlomek s čitatelem f (např. f/6). +more Na objektivech pro fotografii se ze zlomku objevuje často jen jmenovatel spolu s ohniskovou vzdáleností (např. 2,2 - 32 mm nebo třeba 1,8/50mm) popř. se uvádí rozsahy u zoomů.

Poslední hodnota, která je pro objektivy důležitá je hloubka ostrosti. Je to hodnota udávající rozsah vzdálenosti, ve které je objektiv schopen vykreslit obraz ostře. +more Kromě zobrazování vzdálených předmětů existují objektivy, které pracují na extrémně krátké vzdálenosti - objektivy mikroskopů, jejichž hloubka ostrosti se měří na desetiny milimetru u objektivů optických, a u objektivů elektronových mikroskopů dosahuje ještě daleko nižší hodnoty.

Objektivy se dále dělí na dvě hlavní skupiny: zrcadlové (reflektory) a čočkové (refraktory). Existují i objektivy „mezi“ a to katadioptrické.

Důvodem, který vedl k tomuto rozdělení, jsou reálné optické vlastnosti materiálů, z nichž jsou objektivy zhotovovány „sklo“ a fyzikální zákony. Je třeba si totiž uvědomit, že vnímané (nebo zaznamenávané) světlo je vlastně „směs světel“, tedy elektromagnetického vlnění v určitém vlnovém rozsahu. +more Každá frekvence (vlnová délka) se v materiálu lomí pod jiným úhlem, závislým na indexu lomu materiálu a vlnové délce. I když jsou vlnové délky v požadovaném rozsahu obvykle blízké, přece jen způsobují při průchodu čočkou určitý rozptyl, (fyzikální jev). V těch „nejhorších“ objektivech se to projevuje například červeným závojem. Tuto vlastnost znal už Isaac Newton a díky jeho objevu existují objektivy, které tuto vadu nemají, protože světlo u nich žádným materiálem neprochází (když vynecháme vzduch). Jsou to objektivy zrcadlové. V základní sestavě mají ovšem tyto objektivy zase některé praktické, ale i teoretické nevýhody. Především jsou rozměrné, obraz je mimo osu a zobrazované pole je na okrajích deformované (koma) tím více, čím je křivost zrcadla vyšší.

Čočkové objektivy se z uvedených důvodů konstruují nikoliv jako jedna čočka, ale jako soustava čoček s cílem co nejvíce potlačit chromatickou vadu při zachování záměru (ohniskové vzdálenosti a světelnosti) a věrnosti obrazu (spektrum, rovinnost). Takový objektiv se označuje obvykle slovem panchromatický (pan ~ vše, chromos ~ barva). +more V počátcích fotografie byla tato vlastnost objektivů vyzdvihována jako důkaz kvality konstrukce, dnes je víceméně očekávána a tak se v označení přestává objevovat. Zrcadlové objektivy absolvovaly relativně dlouhý vývoj, dnes se uplatňují v astrofotografii a především ve špičkových hvězdářských dalekohledech. Ve fotografii se používá soustava Cassegrain, jejíž idea vychází z Newtonova objektivu sestaveného ze zrcadel. Zatímco Newtonův objektiv má nelineární jen jedno zrcadlo (parabolické) a druhé je rovinné, v soustavě Cassegrain jsou nelineární dvě zrcadla (klasicky parabola - hyperbola) a obraz je vyveden v ose objektivu otvorem za hlavní zrcadlo. To mimo jiné zkracuje podstatně stavební délku.

Existují další modifikace tohoto schématu, z nichž nevýznamnější jsou asi objektivy Maksutov, Schmidt (oba s korekcí - meniskem ještě před hlavním zrcadlem) a další s jiným tvarem zrcadel Ritchey-Chretien (hyperbola - hyperbola) - nejznámější kus tohoto typu je na Hubbleově vesmírném dalekohledu (HST).

Pro 35mm filmové políčko má normální objektiv ohniskovou vzdálenost asi 50 mm. U většiny digitálních fotoaparátů, které mají senzory daleko menší, je to jen několik milimetrů. +more Pro přehlednost se u nich ale zpravidla uvádí „35mm ekvivalent“ ohnisková vzdálenost, která by na normálním filmovém políčku odpovídala stejnému úhlu záběru.

Objektivy s měnitelnou ohniskovou vzdáleností se označují jako „zoomovací“. Jejich použití ušetří fotografovi čas, potřebuje-li změnit snímaný úhel, proto jsou oblíbené v reportážní a amatérské fotografii. +more Zoomové objektivy mají i své nedostatky - kvůli většímu počtu optických členů jsou v porovnání s objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností větší, těžší a dražší. (Například pevný objektiv Canon EF 200mm f/2. 8L má 9 elementů a váží 765 gramů, zoom Canon EF 70-200mm f/2. 8L obsahuje 18 elementů a jeho hmotnost je 1,3 kg. ) Ve srovnatelných cenových kategoriích mají zoomy výrazně horší světelnost i optické vlastnosti.

Speciální objektivy

zrcadlový objektiv - teleobjektiv, používající místo čoček zakřivené zrcadlo (konstrukce je podobná moderním hvězdářským dalekohledům, obvykle soustava Cassegrain doplněná menisky - katadioptrické); zrcadlové objektivy se používají zřídka, neboť nemívají měnitelnou clonu a vytvářejí nezvyklý bokeh * makroobjektiv - objektiv pro makrofotografii, schopný zobrazení ve skutečné velikosti * tilt-shift objektiv - umožňuje posun nebo náklon optické osy a tím i korekci perspektivního zkreslení, používá se při fotografování architektury

Doporučené použití objektivu

V principu lze téměř každý objekt fotografovat libovolným objektivem. Nejlepší snímky se získají, pokud je použit objektiv, jehož ohnisková vzdálenost odpovídá typu fotografovaného objektu. +more Následující tabulka obsahuje vhodné ohniskové vzdálenosti pro klasické snímání některých objektů nebo situací.

Výrobci

Někteří významní výrobci objektivů (2013) * Canon * Carl Zeiss AG * Cosina * Leica * Minolta * Nikon * Olympus * Pentax * Tamron * Tokina * Sony * Schneider Kreuznach * Sigma Corporation * Samyang

Odkazy

Literatura

Škola fotografování National Geographic, Peter K. Burian a Robert Caputo,

Související články

Čočka (optika) * Chromatická aberace * Systémový fotoaparát

Externí odkazy

[url=http://photo. mysteria. +morecz/clanky/objekt6. html]Rozdělení a vlastnosti objektivů[/url] * [url=http://www. fotoskoda. cz/eobchod/multi/_objektivy/ohniska/18. jpg]Ukázka ohniskové vzdálenosti[/url] * [url=http://photo. mysteria. cz/clanky/objekt. html]OBJEKTIVY - vše, co by se o nich dalo říci[/url].

Kategorie:Fotografické objektivy Kategorie:Mikroskopie