Obří hrnce

Národním parku Capitol Reef v americkém Utahu Obří hrnce jsou geomorfologické tvary v podobě kruhových nebo elipsovitých prohlubní ve skalním dně nebo na povrchu skalních bloků. Jejich vznik je výsledkem eroze, t.j. abrazívního působení pevného materiálu, unášeného vířivým proudem vody. Vznikají v říčních korytech, na mořském břehu, pod ledovci nebo v krasových dutinách.

V práci Josefa Rubína a Břetislava Balatky Atlas skalních, zemních a půdních tvarů (Praha, Academia 1986) je obří hrnec definován jako „prohlubeň pravidelného tvaru v korytech vodních toků, v podledovcovém skalním dnu, na mořském nebo jezerním pobřeží a ve stropech jeskyní. Kotel vzniká evorzní (vířivou) činností proudící vody. +more Má zpravidla kruhový nebo elipsovitý půdorys a válcovitý, půlkulovitý, kuželovitý nebo miskovitý tvar“.

Podmínky vzniku

Jak uvádějí J. Rubín a B. +more Balatka v knize Atlas skalních, zemních a půdních tvarů, podmínkou vzniku obřích hrnců v korytech toků jsou vhodné geomorfologické, geologické a hydrologické podmínky. Obří hrnce vznikají evorzí, t. j. rotačním pohybem vody s pevnými částicemi na dně či stěnách prohlubní. Jednou z hlavních podmínek vzniku těchto evorzních tvarů je především výraznější sklon vodního toku, dostatečný průtok vody a příznivé vlastnosti místních hornin. Obří hrnce vznikají nejrychleji v měkkých horninách, jejich existence v takovém druhu hornin však není trvalá. Dokonalé a stabilní tvary vznikají v hlubinných vyvřelinách a některých krystalických břidlicích. Nevhodné pro vznik obřích hrnců jsou horniny silně rozpukané.

Obří hrnce na území ČR

Fluviální obří hrnce

Obří hrnce se v korytech vodních toků vyskytují na celém území České republiky. Jako příklady z různých míst můžeme jmenovat Vydru, Křemelnou a horní tok Otavy na Šumavě, koryto Vltavy pod Čertovou stěnou mezi Lipnem a Vyšším Brodem, horní tok Labe, Divokou Orlici u Zemské brány, Sázavu u Stvořidel nebo peřeje Studeného potoka na území přírodní rezervace Vysoký vodopád nedaleko Pradědu v Jeseníkách. +more Na Černé Desné v lokalitě mezi Desnou a Souší v Jizerských horách, která byla v roce 2013 vyhlášena chráněnou přírodní památkou, se dokonce jeden z vodopádů jmenuje Hrncový podle zdejších obřích hrnců. Dno říčky Mumlavy u vodopádu V soutěsce Koryto na řece Doubravě u Chotěboře pod dolním vodopádem lze zhruba 1 metr nad hladinou spatřit obří hrnec o průměru 120 cm, jehož dutina dosahuje hloubky 105 cm.

V korytě říčky Mumlavy (Mumlavské vodopády v Krkonoších) byly v žulovém podloží a balvanech vyhloubeny četné obří hrnce, místními lidmi zvané Čertova oka. Největší z nich má rozměry 7 x 5,5 m. +more Takové několikametrové útvary bývají někdy označovány jako obří kotle. U vývojově dokonalých tvarů se poměr hloubky prohlubní k jejich průměru pohybuje od 2 : 1 do 5 : 1.

Celkem bylo na území Čech a Moravy zaznamenáno kolem 3000 těchto evorzních tvarů. Zhruba polovina z tohoto počtu se nachází v severovýchodních Čechách - konkrétně jen v okolí Návarova v korytě říčky Kamenice jich bylo napočítáno na 500. +more Největší počet evorzních tvarů na území ČR - celkem 925, byť ne ve všech případech dokonale vyvinutých - byl zaregistrován v korytě řeky Jizery. 238x238px.

Evorzní tvary v podzemních dutinách

Výskytu krasových jevů na území České republiky odpovídá i četnost evorzních tvarů na stěnách a stropech podzemních prostor. Obří hrnce vznikají v podzemních prostorách při povodních nebo působením podzemních vodních toků. +more Ve vazbě na specifické podmínky vzniku se pro ně někdy používá označení tlakové obří hrnce. Tyto tvary se nacházejí například na stropě poblíž Srbského sifonu v jeskynním komplexu Býčí skála v Moravském krasu nebo v Chýnovských jeskyních východně od jihočeského Tábora. Z méně známých míst lze jmenovat lokalitu Na Dolech v okrese Rychnov nad Kněžnou, kde se ve stropech podzemních prostor vyskytují obří hrnce o průměru 30 až 50 cm. V Českém krasu, v lokalitě na Stydlých vodách mezi obcemi Svatý Jan pod Skalou a Bubovice, se nachází Aragonitová jeskyně, v níž se rovněž vyskytují evorzní prohlubně.

Odkazy

Literatura

Josef Rubín, Břetislav Balatka: Atlas skalních, zemních a půdních tvarů, Academia, Praha 1986 * Břetislav Balatka, Jaroslav Sládek: Evorzní tvary v Čechách a jejich geneze, ČSAV, Praha 1977 * Jiří Dvořák: Obří hrnce na Jizeře, časopis Krkonoše a Jizerské hory č. 4/2008, str. +more 4 - 7.

Související články

Eroze

Externí odkazy

http://www.geopark-ceskyraj.cz/?D=62

Kategorie:Geologie Kategorie:Vodní toky Kategorie:Skalní útvary Kategorie:Geomorfologické tvary Kategorie:Glaciologie