Oganesson
Author
Albert FloresOganesson (chemická značka Og) je transuran s protonovým číslem 118 (18. skupina, 7. (Q) perioda). Před schválením tohoto názvu se provizorně označoval jako ununoktium (Uuo).
Očekává se, že jeho vlastnosti budou podobné jako vlastnosti lehčích vzácných plynů, a bude to tedy druhý radioaktivní plyn.
Historie
Rozpadová řada oganessonu - čísla udávají poločas a energii rozpadu jednotlivých členů řady V roce 1999 oznámili vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory objev prvků ununhexia (dnes livermorium) a ununoctia (článek o objevu byl publikován v časopise Physical Review Letters). +more Oganesson byl vytvořen v reakci :p=86|b=36|a=rKr + p=208|b=82Pb → p=293|b=118Og + p=1|b=0n a livermorium jeho rozpadem. O rok později vědci svůj objev na základě faktu, že se přípravu nepovedlo potvrdit v jiné laboratoři, stáhli zpět. V červnu 2002 oznámil vedoucí laboratoře, že originální práce o objevu těchto dvou prvků byla založena na výzkumu Victora Ninova.
V roce 2006 oznámili spolupracující týmy vědců ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně (Rusko) a Lawrence Livermore National Laboratory (Kalifornie, USA) objev 3 (možná 4) jader oganessonu v reakci :p=249|b=98|a=rCf + p=48|b=20Ca → p=294|b=118Og + 3 p=1|b=0n. Oganesson byl potvrzen detekcí rozpadu alfa jeho jader na p=290|b=116Lv.
V prosinci 2015 Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii potvrdila splnění kritérií pro prokázání objevu nového prvku, Uuo uznala za objevené vědci ve spolupráci Dubna-Livermore a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky. Konečným návrhem objevitelů byl název oganesson a značka Og. +more Prvek je takto pojmenován na počest ruského jaderného vědce Jurije Colakoviče Oganesjana. Název je v souladu s názvoslovným doporučením IUPAC a ctí tradiční příponu vzácných plynů. Tento návrh konečného pojmenování předložila IUPAC v červnu 2016 k veřejné diskusi a 28. listopadu 2016 schválila jako konečné pojmenování a značku.
Protože byly současně uznány objevy prvků nihonium, moscovium a tennessin, jsou již prokazatelně objeveny všechny prvky 7. periody periodické tabulky.
Předpokládané vlastnosti
Bez ohledu na nestabilitu způsobenou radioaktivitou očekávají vědci následující vlastnosti: * Oganesson bude reaktivnější než xenon či radon a bude tvořit stabilní oxidy (např. OgO3), chloridy nebo fluoridy. +more To v důsledku své elektronové konfigurace, která, ač je uzavřena stabilním elektronovým oktetem, obsahuje valenční sféru v nepoměrně větší vzdálenosti od jádra, než je tomu u předchozího vzácného plynu, což zapříčiňuje menší soudržnost jádra a obalu (tím pádem i menší ionizační energii pro elektrony ve valenční sféře). * Vzhledem k odlišné spin-orbitální vazbě a unikátní struktuře obalu se předpokládá relativně vysoká dipólová polarizovatelnost a pozitivní elektronová afinita. Oproti lehčím vzácným plynům by měl oganesson vykazovat silnější van der Waalsovy mezimolekulové vazby. * Pokud by se oganesson vyskytoval ve větším množství v přírodě a pokud by tvořil stabilní oxid, bude se nacházet převážně jako oxidický minerál, a ne jako plyn.
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20080502141856/http://www. foxnews. com/story/0,2933,352980,00. html]Possible New Element Could Rewrite Textbooks[/url], FOX News, (česky [url=https://web. archive. org/web/20080505203114/http://www. zvedavec. org/vezkratce-2360. htm]zde[/url]).
Kategorie:Vzácné plyny Kategorie:Transurany Kategorie:Chemické prvky Kategorie:Objekty nazvané po osobách za jejich života