Organokovová chemie

Organokovová chemie studuje chemické sloučeniny obsahující vazbu mezi atomem uhlíku a kovu. Některé sloučeniny řazené mezi organokovy ale tuto podmínku nesplňují, např. některé karbonyly, nitrily a kovové komplexy s fosfinovými ligandy. Proto existuje i alternativní definice, podle které organokovové sloučeniny obsahují kovalentní vazbu mezi kovem a jiným prvkem. Organokovová chemie je přechodem mezi organickou a anorganickou chemií.

Důležitými skupinami organokovových sloučenin jsou karbonyly kovů, metaloceny (např. ferrocen) a karbeny. +more Jako kov může v těchto sloučeninách vystupovat i křemík, arsen nebo bor.

Organokovové sloučeniny nacházejí široké využití jako katalyzátory, např. při zpracování ropy nebo výrobě polymerů.

Rozdělení organokovových sloučenin dle vázaného kovu

organohořečnaté (Grignardova činidla) * organolitné * organoolovnaté * organozinečnaté

Důležitá data

1760 Louis Claude Cadet de Gassicourt zkoumal soli kobaltu a izoloval kakodyl z minerálů kobaltu obsahujících arsen * 1827 William Christopher Zeise připravil Zeiseho sůl * 1863 Charles Friedel a James Crafts připravili organochlorosilany * 1890 Ludwig Mond objevil karbonyl niklu * 1899 První zmínka o Grignardových reakcích * 1900 Paul Sabatier se pokouší hydrogenovat organické sloučeniny pomocí kovových katalyzátorů. * 1912 Nobelova cena pro Victora Grignarda a Paula Sabatiera * 1930 Henry Gilman připravuje organokupráty lithia * 1951 Objev ferrocenu (Pauson, Kealy) odstartoval obrovský rozvoj organokovové chemie přechodných prvků. +more * 1963 Nobelova cena pro Karla Zieglera a Giulia Natta za Zieglerovy-Nattovy katalyzátory * 1973 Nobelova cena pro Geoffreye Wilkinsona a Ernst Otto Fischera za sendvičové komplexy * 2005 Nobelova cena pro Yvese Chauvina, Roberta Grubbse a Richarda Schrocka za disproporcionaci alkenů katalyzovanou kovy.

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20150316232647/http://www.organicworldwide.net/]Portál Organokovová chemie[/url]

Kategorie:Obory a disciplíny chemie