Ovce kamerunská
Author
Albert FloresOvce kamerunská, též kamerunská ovce nebo djallonké je poměrně oblíbené africké plemeno ovce. Kamerunské ovce se chovají i v Česku, a to zcela běžně. Jedná se o menší plemeno, které nevyžaduje stříhání, jsou totiž porostlé srstí, nikoli vlnou. Spolu s ostatními turovitými z podčeledi "ovce a kozy" je příbuznou kamerunské ovce také kamerunská koza, se kterou bývá kamerunská ovce pro svou krátkou srst často zaměňována.
Historie
235x235px +morejpg|náhled'>236x236px Ovce podobné těm kamerunským se v Kamerunu a přilehlých státech Afriky chovaly již před 10 000 lety a sloužily domorodým obyvatelům jako zdroj mléka a masa. Kamerun se nachází převážně ve vyšších nadmořských výškách, a teploty zde jsou poměrně nízké, na což se toto plemeno ovcí dobře adaptovalo.
V Česku se chov těchto ovcí rozšířil především v letech 2000 a 2001. V březnu 2001 byl založen specializovaný chovatelský Klub kamerunských ovcí, který působí v rámci SCHOK.
Vzhled
Toto plemeno se vyskytuje ve dvou základních barevných variantách: hnědé srnčí a černobílé. Přesto se výjimečně může stát, že se narodí celočerná jehňata nebo černá jehňata se zlatými pesíky. +more Kamerunská ovce má krátkou lesklou srst, kterou na rozdíl od běžně známých ovcí není nutné stříhat. Berani jsou rohatí s charakteristickou hřívou, která na podzim ještě zhoustne, ovce (bahnice) jsou bezrohé. Hnědé plemeno s černou barvou břicha a vnitřní částí končetin je menšího tělesného rámce a pevné konstituce. Hlava středně dlouhá, u beranů mírně klabonosá. Končetiny středně dlouhé, pevné. Hřbet rovný, záď mírně sražená. Živá hmotnost bahnic 30-35 kg, beranů 35-40 kg. Kohoutková výška 55-60 cm, obvod hrudníku 81-86 cm.
Chov
náhled Pokud se chce chovatel věnovat čistokrevnému chovu kamerunských ovcí, je vhodné je koupit v některé z tuzemských zoo. +more Jedná se třeba o zoologickou zahradu v Ostravě nebo Děčíně. Jiné chovy nemusí být vždy úplně čistokrevné a křížení kamerunských ovcí s jinými plemeny může způsobit problémy. Mnoho chovatelů kříží kamerunské ovce s romanovskými ovcemi, výsledné potomky pak vydávají za čistokrevné a jen těžko lze rozpoznat opak. Pokud nechceme kupovat čistokrevnou ovci ze zoo, můžeme tak učinit u chovatele, u kterého je prováděna kontrola užitkovosti, tu provádí Svaz chovatelů ovcí a koz (SCHOK) v ČR.
Pokud chceme i my pokračovat v chovu čistokrevným kamerunských ovcí, pak je nutné nechat berany bonitovat a udělat pro všechny ovce rozbor krve, který vyvrátí, popř. potvrdí, že jedinec nemá klusavku (obdoba BSE u skotu).
Kamerunské ovce jsou známé tím, že stejně jako kozy jsou schopné se postavit na zadní nohy a jíst tak listí a ovoce ze stromů. Také jsou poměrně hlučné, proto není vhodné chovat je v blízkosti sídlišť nebo ve městech. +more Jsou přátelské a neagresivní, lehce se ochočí.
Co se výživy a krmení týče, pak je vhodné nechávat ovce libovolně a bez zábran spásat trávu, nemají sklony k tloustnutí. Občas je vhodné přidat i řepu, mrkev nebo brambory, obzvláště v zimě, kdy ovce dostávají jen seno.
Dospělé ovce mají jehňata dvakrát za rok, na jaře a na podzim. Pohlavně dospívají kamerunské ovce již ve 4-5 měsících života, ale na zařazení do chovu je to příliš brzy. +more Odchov jehňat není složitý, většina kamerunských ovcí asistenci při porodu nepotřebuje, a v případě, že matka uhyne a jehně přežije, jehněte se vždy ujme jeho příbuzná; většinou teta nebo babička. V době, kdy se rodí jehňata a na několik dalších týdnů, je vhodné od stáda oddělit berana, který může jehňata napadat. Trávu začínají jehňata oždibovat okolo druhého týdne života.
Mezinárodní plemenné knihy
Konžsko-belgický filantrop Jean Kiala spravuje mezinárodní plemennou knihu plemene (International Djallonké Studbook-IDS) prostřednictvím Asociace afrických okrasných chovatelů (AOBA) v africkém chovatelském klubu. Do plemenné knihy mohou být zahrnuta jak severoamerická, tak evropská zvířata.