Oïlské jazyky
Author
Albert FloresOïlské jazyky jsou podskupinou románských jazyků, rozšířenou v severní části gallo-románské oblasti. Zahrnují francouzštinu a příbuzné jazyky.
Původ názvu
Název oïlské jazyky (francouzsky langues d'oïl) je odvozen od slova oïl, které ve staré francouzštině znamenalo ano. Slovo oïl (v moderní francouzštině oui) se užívalo v severní části dnešní Francie a tím se tyto jazyky odlišovaly od jižní oblasti, kde se užíval výraz oc. +more Proto se starý jihofrancouzský jazyk nazýval langue d'oc (odtud název regionu Languedoc) nebo také okcitánština (occitan).
Trema (diakritické znaménko) nad i značí, že se samohlásky o+i čtou samostatně (jako v češtině) a ne jako běžná francouzská dvojhláska [ua].
Rozšíření
Nejrozšířenějším oïlským jazykem je francouzština, dalšími oïlské jazyky se používají hlavně v severní Francii, Belgii a Švýcarsku. Některé z nich jsou často považovány za dialekt francouzštiny. +more Původně pojem langue d'oïl (oilský jazyk) označoval různé dialekty užívané v severní části raně až vrcholně středověké Francie, které se souborně nazývají starofrancouzština.
V jižní Francii jsou rozšířené jiné gallorománské jazyky, např. okcitánština, katalánština, franko-provensálština.
Seznam oïlských jazyků
(Většina oïlských jazyků se často bere pouze jako dialekt francouzštiny)