Cesko.wiki Předmětové heslo
Author
Albert FloresPředmětové heslo je pojem používaný v kontextu tvorby a organizace encyklopedií a slovníků. Jedná se o heslo, které pojednává o konkrétním předmětu, osobě nebo jevu. Předmětová hesla mají za úkol poskytnout ucelené informace o daném tématu, strukturovaně a srozumitelně. Předmětová hesla jsou vytvářena na základě výzkumu a analýzy dostupných zdrojů, obvykle se jedná o odborné publikace a dokumenty. Obsah hesel by měl být objektivní, přesný a dostatečně podložený. Informace v předmětových heslech by měly být založeny na relevantních datových zdrojích a autorita uvedená v hesle by měla být odborně uznávanou osobou v dané oblasti. Předmětová hesla jsou organizována v rámci encyklopedií a slovníků abecedně nebo tematicky. V abecedním uspořádání se hesla řadí podle abecedního pořadí, zatímco v tematickém uspořádání jsou seskupena do odpovídajících oborových a tematických kategorií. Předmětová hesla mají důležitou roli v přenosu a uchovávání informací o různých tématech a předmětech. Jejich hlavním cílem je poskytnout uživatelům komplexní a přesné informace o daném předmětu, které jim umožní se dozvědět více o tématu a rozšířit své znalosti.
Předmětové heslo můžeme definovat jako vyjádření obsahu pomocí jednoslovných nebo víceslovných lexikálních jednotek a také pomocí charakteristiky formy dokumentu.
Zařazení předmětového hesla v rámci věcných selekčních jazyků
Předmětová hesla patří mezi věcné selekční jazyky.
Věcné selekční jazyky dělíme na
* předmětové selekční jazyky - jsou na bázi přirozeného jazyka, hesla jsou vybírána z přirozeného jazyka
* systematické selekční jazyky - jsou na bázi umělého jazyka, jejich hesla představují numerické nebo alfanumerické znaky
Podle způsobu organizování lexikálních jednotek, tedy hesel, v procesu indexování a vyhledávání rozeznáváme věcné selekční jazyky prekoordinované a postkoordinované.
* Prekoordinované selekční jazyky jsou takové, které přesně vyjadřují obsah dokumentu pomocí umělého nebo přirozeného jazyka. Jednotlivé znaky tu tvoří pevný celek a není možné v něm měnit pořadí. +more Jednotlivé části celého hesla tvoří mezi sebou vztahy podle předem stanovených pravidel. Prekoordinovanými selekčními jazyky na bázi přirozeného jazyka jsou předmětová hesla.
* Postkoordinované selekční jazyky nemají jednotlivá hesla uspořádána do pevného a neměnného celku, které by přesně vyjadřovaly obsah dokumentu. Mohou se používat samostatně, mohou vytvářet kombinace. +more Při jejich tvorbě se vychází ze vzájemně izolovaných slov - hesel, ze kterých se skládají témata jednotlivých dokumentů. Postkoordinovanými selekčními jazyky na bázi přirozeného jazyka jsou deskriptory.
Předmětová hesla jsou tedy typicky předmětovým a prekoordinovaným selekčním jazykem. Všechna témata dokumentů nebo uživatelských dotazů jsou vyjádřena soubory slov v přirozeném jazyce a vytvářejí spolu pevný celek.
V lístkových katalozích a první generaci OPAC katalogů byl celek těchto hesel nedílnou částí v procesu pořádání a vyhledávání informací. Pracovat se s takovýmito katalogy dalo jen po zadání celého hesla, což znamenalo úzkou spolupráci uživatele a knihovníka. +more I přes tyto zjevné nevýhody byla předmětová hesla často vyhledávaným a efektivním způsobem vyhledávání.
Postupem času, v dalších generacích OPAC katalogů, v souvislosti se zdokonalením systémových nástrojů pro vyhledávání, se dalo vyhledávat po slovech, po jednotlivých částech předmětového hesla - pomocí jednotlivých hesel, podhesel a dalších zpřesnění.
Jednotlivé části předmětového hesla
Heslo je první prvek předmětového hesla. Je vyjádřením nejvýznamnějšího pojmu charakterizujícího dokument po obsahové stránce. +more Stejným heslem jsou označeny i další dokumenty, které jsou po obsahové stránce obdobné, řeší stejný problém.
* Podheslo zpřesňuje heslo po obsahové stránce, případně i po formální stránce. Staví heslo do určitých vztahů k dalším pojmům. +more Pokud je v předmětovém hesle použito více podhesel, jsou dávána do pořadí, která odpovídají logickému sledu jednotlivých prvků předmětového hesla. Podhesel se používá tolik, kolik je jich potřeba k co nejpřesnějšímu vyjádření obsahové charakteristiky dokumentu.
* Předmětový heslář je abecedně uspořádaný seznam jednotlivých prvků, tedy lexikálních jednotek, ze kterých se skládají jednotlivá předmětová hesla v daném konkrétním katalogu. Pomáhá při odstraňování synonymie, také subjektivního přístupu k tvorbě hesel nebo uživatelských dotazů a zajišťuje jednotnost při jejich zpracování. +more Jednotlivé vybrané lexikální jednotky, hesla, které vytvářejí selekční obraz dokumentu na základě obsahové analýzy, jsou součástí předmětových heslářů, nebo také řízených slovníků, tezaurů a to podle typu použitého předmětového selekčního jazyka.
Jedním z nejznámějších řízených slovníků, který spravuje předmětová hesla, je systém Library of Congress Subject Headings (LCSH). (anglicky) Je rozšířený do asi 20 zemí světa. +more Systém LCSH byl použit jako základ, když se, v polovině 90. let 20. století, vytvářely v Národní knihovně ČR zásady koncepce věcného zpracování dokumentů podle uznávaných mezinárodních standardů. Použit byl proto, že představuje nejrozšířenější a nejvíce propracovaný typ univerzálního předmětového selekčního jazyka, který je používaný při indexaci dokumentů. V současnosti neexistuje jiný systém, který by byl tak propracovaný, měl takovou tradici ve zpracování dokumentů a podpůrné zázemí. Důležité také je, že ve srovnání s jinými pořádacími systémy, je snadné systém LCSH přizpůsobit danému elektronickému prostředí v konkrétním systému a to s vynaložením menších finančních prostředků a času.
V ČR z něj vychází Národní knihovna České republiky při tvorbě souboru věcných autorit. Používají se při tvorbě předmětových hesel, které jsou přiřazeny k bibliografickému záznamu zpracovaného dokumentu.
Tvorba předmětového hesla
Tvorba předmětového hesla se provádí na základě obsahové analýzy konkrétního dokumentu a to induktivní metodou, tedy „zdola“ a za použití souboru věcných autorit. Při tvorbě nelze vycházet jen z názvu dokumentu. +more Volí se vždy nejužší, nejpodrobnější pojem. Při vytváření předmětového hesla se dává přednost vyjádření obsahu dokumentu podstatným jménem, případně spojením dvou podstatných jmen či pomocí podstatného a přídavného jména. Podstatné jméno se uvádí vždy v 1. pádě množného čísla. Dříve se u víceslovného předmětového hesla používala inverze, tzv. priorita substantiva, což znamenalo, že první v předmětovém hesle bylo vždy podstatné jméno. Dnes se tento způsob při tvorbě hesla již nepoužívá, protože v elektronickém prostředí dnešních katalogů ztrácí význam. K výhodám systému tvorby předmětových hesel patří podrobné vyjádření obsahu dokumentu, maximální informační hodnota celého předmětového hesla a tím také odpovídající informační služby pro uživatele. K nevýhodám, které se objevily až v elektronickém prostředí, patří rozklad víceslovných hesel nebo délka celého předmětového řetězce - mnohdy se nezobrazuje na jednom řádku, konce se ztrácejí nebo se objevují na druhém řádku.
Použitá a studijní literatura
BALÍKOVÁ, Marie. Soubor věcných autorit a jeho funkce v elektronickém prostředí. +more In: Sborník ze semináře CASLIN 2001 [url=://web. archive. org/web/20160304232859/http://klement. nkp. cz/Caslin/caslin01/sbornik/autority-vec. htm. * Katalogizační politika: Aplikace Library of Congress Subject Headings System v Národní knihovně ČR. Národní knihovna knihovnická revue [online]url=://knihovna. nkp. cz/nkkr0104/0104303. htm * KOVÁŘ, Blahoslav. Informační fondy pro 3. ročník SKŠ, studijní obor VIK. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 162 s. * KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1984. 251 s. * Library of Congress Subject Headings. Library of Congress [online]url=://id. loc. gov/authorities/subjects. html * Library of Congress Subject Heardings. Wikipedia [online]url=://en. wikipedia. org/wiki/Library_of_Congress_Subject_Headings * PEISERTOVÁ, Hana. Předmětový selekční jazyk v Národní knihovně ČR a Subject Headings Library of Congress (LCSH). 1. vyd. Praha: Národní knihovna, 1996. 18 s. . * Tvorba předmětových hesel. In: UNIUM: vše pro studium [online]online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z:[/url]. 2001, č. 4, s. 303-305 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z:[/url]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z:[/url]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z:[/url]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www. unium. cz/materialy/0/0/tvorba-predmetovych-hesel-m34056-p1. html.