Cesko.wiki Paka nížinná
Author
Albert FloresPaka nížinná, rovněž aguti paka nebo tlamák bahní (Cuniculus paca) je hlodavec z čeledi pakovití a rodu Cuniculus. Dříve byl řazen do čeledi agutiovití (Dasyproctidae). Popsal jej Carl Linné v roce 1766. Má rozsáhlý areál rozšíření. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody i proto patří mezi málo dotčené druhy.
Výskyt
Paka nížinná má rozsáhlý areál výskytu od severovýchodního Mexika (především v Mexickém zálivu) přes Paraguay, Argentinu až do jihovýchodní Brazílie. Některé populace žijí rovněž v Uruguayi. +more Do tropických oblastí Severní Ameriky se paky dostaly přes pevninský most z Jižní Ameriky při poslední době ledové v pleistocénu. Byla introdukována do Alžírska a na Kubu. K životu dává přednost stálezeleným tropickým lesům (například v Mexiku), avšak žije též v mangrovníkových porostech. Na Yucatánu žije i v suchých oblastech. Průměrná nadmořská výška, ve které žije, činí 1 600 m n. m. Hustota populace závisí na dostupnosti potravy, vody, přítomnosti predátorů a dalších faktorech.
Popis
Paka nížinná má robustně stavěné tělo, samci měří na délku 65 až 82 cm, samice jsou menší a dosahují délky 60 až 70 cm; u tohoto druhu je vyvinut pohlavní dimorfismus. Hmotnost se odhaduje na 7-12 kg, jedná se o největšího hlodavce Mexika. +more Nohy jsou krátké, ocas zakrnělý. Přední tlapy jsou opatřeny 4 prsty, zadní 5. Lebka měří zhruba 19 cm. Celkový zubní vzorec činí I 1/1, C 0/0, PM 1/1, M 3/3 = 20. Srst je červenohnědá, se světlejším břichem a bílými skvrnami na bocích.
Chování
Paky nížinné přes den obývají nory, které si vyhrabávají 2 až 6 m hluboko, na yucatánském poloostrově obývají jeskyně. Žijí ve skupinkách složených ze samce a samice (monogamní druh), avšak nebydlí spolu v jedné noře. +more Chrání území o rozloze 3-4 ha a značí si jej rozstřikováním sekretů ze žláz blízko konečníku. Jedná se o noční zvířata, orientují se především sluchem a čichem, mají však také dobrý zrak podporovaný například vrstvou tapetum lucidum na sítnici. Predátory zastrašují zvuky připomínajícími chrochtání až vrčení, jež mohou vyvolávat díky zvětšené lícní kosti. Živí se zejména plody, například z pouterie sapoty (Pouteria sapota), mlékovce obecného (Brosimum alicastrum), hruškovce přelahodného (Persea americana) nebo Dialium guianense. Rozmnožování nastává během celého roku, estrální cyklus trvá průměrně 32,5 dní. Po období březosti, jež trvá asi 97-118 dnů, se samici narodí jedno až dvě plně vyvinutá mláďata, o která se stará 8 týdnů. Matku přivolávají mňoukavými zvuky. Odstav od mateřského mléka nastává zhruba ve 3 měsících života mláďat a pohlavní dospělosti dosahují v 8 měsících. Průměrný věk činí zhruba 12,5 let. Mezi nepřátele pak nížinných se řadí například jaguáři američtí (Panthera onca), parazituje na nich měchožil Echinococcus vogeli.
Ohrožení
Paka nížinná je často lovena pro maso, které se prodává jako . V jihovýchodní části areálu výskytu populace klesly kvůli ničení přirozeného prostředí. +more Kvůli rozsáhlému areálu výskytu společně s velkou populací je však paka nížinná řazena mezi málo dotčené druhy. Vyskytuje se v řadě chráněných oblastí a je mimo jiné zapsána na Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.