Panoptikon

Benthamův návrh Panopticonu Panoptikon (z řec. pan - vše, optikos - viděný) je architektonický koncept budovy, který by umožnil stálý dohled nad jejími obyvateli. Vytvořil jej anglický utilitaristický filosof a reformátor Jeremy Bentham.

Popis a účel

Bentham jej koncipoval především pro věznice, ale i pro jiné budovy, kde chtěl zavést systém přísné kontroly a represe, jako jsou nemocnice, školy nebo továrny. Samostatně stojící věž ve středu stavby umožňuje pozorovat z jednoho místa kteroukoliv z kruhově rozložených místností/cel tvořících uzavřený obvodový okruh. +more Ačkoliv není pro jednoho pozorovatele fyzicky možné celý prostor naráz sledovat, osoby umístěné v místnostech/celách nedokáží rozlišit, zda jsou či nejsou právě pozorovány, a má se u nich tedy vyvíjet návyk chovat se vždy tak, jako by byly pozorovány permanentně. Právě v případě věznice se tak dle autorovy představy docílí nejlepší možné nápravy trestanců.

Realizace

Ačkoliv Jeremy Bentham vynakládal značné úsilí o hmotnou realizaci své myšlenky, nebyl za jeho života žádný panoptikon zbudován. Až po jeho smrti se začali někteří stavitelé věznic panoptikonem inspirovat, a to především z důvodu personální úspory dozorců. +more Vliv tohoto konceptu na budovy různých nápravných zařízení můžeme nalézt po celém světě, v České republice je to například Borská věznice v Plzni.

Za nejvěrnější realizaci panoptikonu je pokládána věznice Presidio Modelo na kubánském ostrově Isla de la Juventud z let 1926-1928. Věznice vybudovaná za diktatury prezidenta Geralda Machada byla uzavřena roku 1967. +more V letech 1953-1955 zde byli vězněni bratři Fidel a Raúl Castrové.

Divadelní panoptikon

Divadelní panoptikon je v pořadí čtvrtý typ divadelní scény, po kukátku, ulici a aréně. Kruhové jeviště zde obklopuje diváky, sedící uprostřed prostoru na otočných sedadlech. +more Jejich pozornost tak může být upřena do jakéhokoli místa jeviště či hlediště, nezávisle na ostatních. Současně pozorují pouze jeden bod scény a oproti klasickému divadelnímu kukátku nemohou vidět celou scénu. První divadelní panoptikon autora Václava Šindelářestojí pod názvem Panoptikon Barikáda na náměstí Barikád na pražském Žižkově.

Použití v literatuře

Francouzský filosof Michel Foucault používá panoptikon jako metaforu moderní „disciplinované“ společnosti, kdy občan nabývá dojmu permanentního dohledu ze strany státu. Panoptikon v podobě věznice je obsažen též v románu Kronika ohlášené smrti Gabriela Garcíi Márqueze. +more Princip je vysvětlen také v knize [url=https://www. databazeknih. cz/knihy/ctvrty-svet-poutnik-5212]Poutník[/url] od Johna Twelve Hawkse.

Odkazy

Reference

Literatura

M. Foucault, Dohlížet a trestat. Praha: Dauphin 2000 * J. T. Hawks, Poutník (série Čtvrtý svět). Knižní klub 2006

Externí odkazy

Kategorie:Věznice